Marie Pospíšilová Knihy

Cyklus povídek s detektivními motivy současné české autorky, který čerpá především z jejích autentických autobiografických zážitků. Ústřední postavou a zároveň i vypravěčkou sedmi detektivních příběhů je historička umění a malířka Rosemarie Macešková. Tato renomovaná odbornice přispívá svými znalostmi vždy k vyřešení složitých případů, které se ve výtvarné oblasti odehrávají. Hned v prvním například Rosemarie odjíždí na romantický zámek Hroby, kde je jejím úkolem doplnit turistického průvodce popisem nových návštěvních místností, o něž byla rozšířena prohlídková trasa. Právě v jedné z nich má být instalován portrét jakéhosi ztřeštěného botanika od vynikajícího malíře 19. století Spitze, předcházející kontrola však zjisti, že tento obraz je novodobé falzum a nikoli originál. Rosemarie pochopitelně pomůže přijít této záhadě na kloub a podobně si vede i v následujících povídkách.

Vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Ústí nad Labem. Podává průřez vývojem romantických zámeckých interiérů, především tedy v 19. století, v jeho druhé polovině a na počátku 20. století - vychází už z diplomové práce autorky a množství jí sebraného materiálu.

Vývoj architektury i interiérů státního zámku na Hluboké, s dokumentárním a ilustračním materiálem. Jedná se o jeden z objektů, zpracovávaných autorkou již do její diplomové práce - vedle Jiren, Liběchova, Hrádku u Nechanic, Žleb, Sychrova, Zákup, Ploskovic, Lažan, Průhonic, Žinkov.

S příchodem internetu se proměnila povaha sociálních vazeb a interakcí. Objevily se nové způsoby, jak utvářet sociální kontakty, prostory, kde je možné spolu komunikovat, ale i nástroje, prostřednictvím kterých tyto interakce mohou probíhat. Mezi nástroje, které přinášejí nové způsoby komunikace, patří i internetové sociální sítě. Autorka se zaměřila na nejpopulárnější z nich – na sociální síť Facebook. V polovině roku 2016 měl Facebook celosvětově 1,7 miliardy uživatelů, tento počet ale neustále narůstá. Nabízí se proto otázka, co je na Facebooku tak zajímavého a přitažlivého, proč se na něj lidé znovu a znovu přihlašují, proč ho většinou už neopouštějí a proč by ho vlastně měli (anebo mohli) opouštět. Autorka hledá odpovědi na tyto otázky na základě teoretických přístupů a kvalitativních rozhovorů vedených s mladými uživateli sociální sítě v českém prostředí. Vychází z Goffmanovy dramaturgické metafory, zkoumá prostředí Facebooku jako interakční region a zjišťuje, čím je tato sociální síť specifická.

Poučná knížka s podrobnými návody i názornými kresbami pro kroužky mladých mičurinců o pěstování pomerančovníků, citroníků i jiných subtropických rostlin v našich školách a domovech

S množstvím shromážděného dokumentárního materiálu, přiložené v obrazové podobě, autorkou průzkumem v archivu a dobovém tisku shromážděné informace k tomu, jak kdy zámecké interiéry vypadaly, jak se jejich podoba vyvíjela, kteří umělci na tom pracovali, komu byly jaké práce zadávány... Na základě shromážděného materiálu a jeho vyhodnocení byly v zámeckých interiérech provedeny průzkumné práce, při nichž bylo zjištěno, že při utilitárních úpravách průběhem první poloviny 20. století nebylo starší vybavení interiérů zničeno, nýbrž jen zakryto. Proto mohla být odkryta původní podoba interiérů z 2. poloviny 19. století, do níž byly interiéry v porevoluční éře vráceny.

Historie státního zámku Sychrov, architektura a vybavení interiérů jednoho z objektů, které autorka zpracovávala již jako předmět své diplomové práce na dějinách umění na FFUK v Praze.