Michal Tomášek Pořadí knih

V rámci 467 ustanovení SEU, SFEU, LZPEU kolektiv 35 autorů a autorek sledovalo vývoj souvisejícího sekundárního práva a judikatury s cílem podat co nejpřesnější a neúplnější výklad právního stavu ke každému z komentovaných ustanovení k přelomu let 2021 a 2022. Kromě relativně stabilních hodnot a institucí komentář obsáhl také téma např. azylové politiky, ochrany životního prostředí, lidských práv, veřejného zdraví, ale třeba i energetiky či vnějších vztahů Unikátní komentář vychází u příležitosti českého předsednictví v Radě EU a je výjimečným počinem napříč právnickými fakultami.

Po Hedvábné cestě proudily po celá staletí do Číny evropské komodity jako sklo, objevy v geometrii či astronomii, ale také křesťanství nebo právní učení. Z Číny se k nám dostávalo samozřejmě hedvábí, ale i jejich skvělé vynálezy: papír, střelný prach, kompas, papírové peníze nebo třeba nudle. Leckdy přišly z Číny také choroby, které dokázaly Evropu paralyzovat. Kniha právníka a sinologa Michala Tomáška není jen o vzájemném působení právních kultur, ale i duchovních a vědeckých hodnot. Prostřednictvím Hedvábné cesty byla čínská společnost ovlivněna buddhismem, ale také islámem. Číňané na suchozemské Hedvábné cestě působili na Tibet, Střední Asii nebo Mongoly, po námořní trase Hedvábné cesty se později do Číny dostávali Evropané. Autor sleduje, do jaké míry byly v Číně jednotlivé evropské národy úspěšné, přičemž neopomíjí ani českou stopu. Dnešní Číňané se rádi zhlížejí ve své skvělé tisícileté historii, a tak kniha přináší odpovědi na mnohé otázky aktuálního vývoje Číny, včetně jejího projektu Nové Hedvábné cesty. K názornosti díla přispívá množství ilustrací a více než tři desítky map.

Druhý svazek knihy Michala Tomáška je věnován srovnání současných právních systémů Dálného východu (Čína, Japonsko, Korea, Mongolsko, Vietnam) s jejich zahraničními předobrazy. Ukazuje, jak byly cizí právní pojmy a instituty přejímány do dálněvýchodního právního prostředí a jak byly v průběhu času aplikovány. Srovnání současného soudcovského výkladu recipovaného práva v jednotlivých zemích Dálného východu s výkladem týchž pojmů a institutů v zemích jejich původu dává odpověď na řadu otázek, včetně dalšího směřování dálněvýchodního práva. Vyjevuje i nosné téma obou dílů, totiž do jaké míry přežívá při výkladu nového práva tradiční právní myšlení a zda se dokonce nerozvíjí na úkor práva převzatého ze zahraničí. Stejně jako první díl osloví kniha nejen odborníky, ale i širší čtenářskou obec. Výklad je dokumentován bohatým obrazovým doprovodem.

První svazek knihy Michala Tomáška je věnován historické komparaci právních systémů Dálného východu (Čína, Japonsko, Korea, Vietnam) až do recepce západních právních institutů v devatenáctém století. Odkrývá tak souvislosti, bez kterých nelze pochopit odlišnosti současného dálněvýchodního práva od systémů kontinentální Evropy a systému angloamerického, jejichž srovnání bude předmětem druhého dílu. Čtivý text našeho předního odborníka na čínské právo se nevyhýbá barvitým detailům a stranou neponechává ani filosofický a náboženský kontext, takže kniha jistě osloví nejen specialisty, ale i širší čtenářskou obec. Výklad je dokumentován bohatým obrazovým doprovodem.

Tento kapesní slovníček vznikl excerpcí nejdůležitějších právních předpisů Čínské lidové republiky a reprezentativních děl současné čínské právnické literatury z oblasti teorie práva, ústavního práva, občanského práva, trestního práva, obchodního práva, správního práva a mezinárodního práva soukromého i veřejného. Slovníček nechce a vzhledem ke svému obsahu ani nemůže vyčerpat veškerou čínskou ani českou právní terminologii a je proto založen na principu výběrovosti. Obsahuje právní termíny nejčastěji používané v právním styku mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou a úmyslně vynechává výrazy archaické, jakož i výrazy specifické toliko pro právní prostředí české nebo čínské. U pojmů, které jsou do něj zahrnuty, neuvádí jejich obsah v celé šíři obecného jazyka, nýbrž pouze jejich význam právní. Kapesní slovníček je slovníčkem překladovým, nikoliv výkladovým. Přináší tedy právní ekvivalenty, nikoliv slovní výklad hesel.

Nejnovější učebnice práva Evropské unie byla vytvořena kolektivem renomovaných autorů z kateder evropského práva právnických fakult Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, včetně českých soudců Soudního dvora EU a Tribunálu. Učebnice se zaměřuje na propojení teoretických poznatků s praktickými zkušenostmi unijního právního řádu v českých podmínkách. Je strukturována tak, aby usnadnila studentům orientaci v komplexním právu EU, přičemž vychází z klasického členění na obecnou a zvláštní část, případně na hmotněprávní a procesní. Obecná část se věnuje vztahu práva EU k vnitrostátnímu a mezinárodnímu právu a pramenům unijního práva. Klíčovou součástí je institucionální právo, které je důležitým stavebním kamenem EU. Hmotněprávní část je rozdělena na okruh právních vztahů s ekonomickým prvkem (vnitřní trh, hospodářská soutěž, hospodářská a měnová unie) a na okruh s občanským prvkem (občanství EU, základní práva a svobody, prostor svobody, bezpečnosti a práva). Procesní část se zaměřuje na soudní soustavu Unie a soudní ochranu prostřednictvím vnitrostátních a unijních soudů, včetně průběhu řízení před těmito soudy.

Autoři tohoto svazku analyzují klíčové aspekty demokratického právního státu a zkoumají současné modely vázanosti soudů právem. Upozorňují, že rozsah a obsah "podstatných náležitostí demokratického právního státu" nejsou přesně definovány a lze je vyvodit srovnáním různých forem tohoto státu. Koncepce demokratického právního státu je dynamická, a transformace sociálních vazeb může být v konfliktu s tradičními představami o jeho nezměnitelných atributech. Tradiční model striktní vázanosti soudů, vyvinutý v 19. století, čelí výzvám plurality pramenů práva a jejich narůstající komplexnosti. Oslabování této striktní vázanosti je legitimováno kritikou přepjatého právního formalismu ve prospěch soudního pragmatismu. Autoři považují jak legalismus, tak volné nalézání práva soudy za extrémní přístupy. Na základě teoretické analýzy a judikatury nejvyšších soudních instancí ukazují na slabiny obou krajností. Navrhují rozpracování sofistikovaných postupů právní argumentace, které by nahradily zastaralé aplikační modely a omezily libovůli soudů. Hierarchický model právního řádu prochází změnami a ustupuje síťovému modelu, který odráží rozšiřování veřejné moci. Monografie se zaměřuje na důsledky těchto procesů pro ústavní pořádek České republiky a vztahy mezi ústavním, mezinárodním a evropským právem.

Předposlední svazek monografie výzkumného týmu Právnické fakulty Univerzity Karlovy se zaměřuje na příčiny a následky proměn současného soukromého práva. Obory soukromého práva se nevyvíjejí autonomně, ale vzájemně se ovlivňují, zejména tam, kde byly za socialismu legislativně odděleny. Nové impulzy přináší připravovaná rekodifikace českého soukromého práva, jejímž cílem je obnova občanského zákoníku jako obecného kodexu. Spolu s občanským zákoníkem jsou předkládány nový obchodní zákon a nový zákon o mezinárodním právu soukromém. Rekodifikace otevírá řadu otázek, které se odrážejí v mnoha kapitolách tohoto svazku. Východiska soukromého práva ovlivňuje také publicizace soukromého práva, která do původně ryze soukromoprávní domény vnáší prvky práva veřejného, což může relativizovat pojem "soukromé právo", zejména v právu obchodních společností. Procesní právo, včetně civilního procesního práva, je ve své podstatě právem veřejným. Veřejné právo se promítá i do pracovního práva, které si zachovává určitou autonomii. Soukromé právo prochází zvláštním vývojem v rámci evropské integrace; Evropská unie, byť spojována s právem veřejným, si v poslední době vymezuje místo i pro právo soukromé prostřednictvím harmonizace právních úprav členských států.

Kolektivní monografie obsahuje příspěvky z oblasti českého soukromého i veřejného práva a českých právních dějin.