Katja Kettu Pořadí knih

Když budoucnost přestane existovat, můžeme najít útěchu v minulosti? Spisovatelka potratí a ztratí schopnost mluvit a psát. Z nebeského výzkumného úřadu vyšlou svého zástupce. Ale něco se zvrtne. Objeví se kočka. A ne v Helsinkách v roce 2020, nýbrž na ostrově, daleko na severu v roce 1917. Tam začíná nový život v manželství mladé ženě Evě. Nakonec se ale kočka ke spisovatelce do Helsinek přece dostane. A místa, lidé a životy se propojí. V románu kombinujícím autofikci s magickým realismem odhaluje Katja Kettu ženský úděl nejen na finském pomezí-

Ve svém nejnovějším románu Vlčí růže nás Katja Kettu opět zavede do prostředí, které je stejně tak neznámé, jako fascinující – do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. Nežijí tam ale jen indiáni, nýbrž i „Findiáni“ – potomci finských přistěhovalců a původních obyvatel. Rose zmizela před pětačtyřiceti lety, ale její příběh se dere na povrch. Místní šerif Mike zavolá její dceři Lempi, aby jí oznámil, že Ettu, Rosin manžel a Lempin otec, se začal probírat z letité ztráty paměti a pořád dokola se nanovo trápí a chodí na policii oznámit, že Rose zmizela. Zjistí Lempi, co se tenkrát opravdu stalo s její matkou? A kam zmizely všechny ostatní indiánské dívky? Může láska přežít několik desítek let odloučení? Ponořte se do strhujícího příběhu Katji Kettu a vydejte se na jednu ze sedmi stezek života.

Jalmari je starý mládenec žijící poklidným pomalým životem. Bydlí se stařičkou matkou ve starém rozvrzaném dřevěném domě a zabíjí čas výrobou hodin ze stromových nádorů. Avšak pod nehybným povrchem je Jalmariho život plný dobrodružství: v duchu se stává mladým hrdinou, neporazitelným dobrodruhem, který se vydává na jednu tajnou misi za druhou. Když se do domu vetře sama Smrt, Jalmariho představy se srazí se zklamáními z minulosti. Brloh je úžasný grafický román Katji Kettu a Jana Anderssona, vyprávějící o souboji mezi silou fantazie a nemilosrdným sevřením vzpomínek. Podmanivý vizuální styl vytváří magické prostředí, které nedostanete z hlavy.

Píše se rok 1937, když se patnáctiletá Finka Irga v Laponsku zamiluje do sovětského agitátora. Po zbrklém útěku do Sovětského svazu se jako politická vězeňkyně na mnoho let dostane do pracovního lágru ve Vorkutě, kde vládne krutý režim a ještě krutější vězeňská mafie. Osudy někdejších vězňů zasahují až do současnosti, která se v pohledu vnučky hlavní hrdinky odehrává převážně v odlehlé vesnici obývané Marijci, menšinou, pro kterou sovětský ani ruský režim nemají velké pochopení. Tam však na dávná traumata nikdo nechce vzpomínat. Katja Kettu zkoumá ve svém dalším románu technologii moci, sílu lásky i zrady a také dlouhé stíny minulosti. Kam až jsou lidé ochotni zajít, aby dosáhli svého? Co všechno jsou připraveni obětovat? Román Můra je univerzální příběh o přátelství, nezdolnosti i obraně utlačované národnostní menšiny.

Deset dýmek – deset příběhů. Mrazivý příliv ve Fjordu Mrtvého muže vynáší na břeh dýmky z různých koutů světa. Každá dýmka je opředena vlastní historií, která čtenáře zavádí do carského Ruska, na dalekou Sibiř, ale také do předválečného Berlína nebo na pobřeží jižní Afriky či Ameriky, do prostředí brazilských favel, berberských kmenů, ruských nevěstinců, ale i carské rodiny. V jednotlivých částech se objevují postavy z autorčina předešlého románu Porodní bába, historické osobnosti jako Roald Amundsen nebo Rasputin, záhadné bytosti jako Písečná žena, lidé na okraji společnosti, vyvrhelové, mrzáci. Katja Kettu opět svým podmanivým poetickým jazykem vypráví příběhy plné nespoutané vášně i přátelství na pozadí krutých osudů, v nichž nakonec přesto nechybí jiskra naděje.

Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval“, a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin. Příběh je ojedinělým ztvárněním palčivé a rozporuplné kapitoly v dějinách Finska, z níž dodnes některé rodiny nesou cejch. Kniha získala v roce 2012 významnou Runebergovu cenu, byla přeložena do více než deseti jazyků a na její motivy se natáčí i film.