Jan Činčera Knihy

Hry nás provázejí celým naším životem. Hrajeme je pro radost z okamžiku, z kontaktu s blízkými … a v neposlední řadě je s námi hrají i ti, kteří nás chtějí něco přiučit o světě. Správně a promyšleně podaná hra má velice rozsáhlý potenciál – může se stát základním prostředkem komunikace mezi učitelem a studenty, základním impulsem pro změnu fungování skupiny, osobnostního potenciálu jednotlivce či míry jeho porozumění určitému problému. Publikace, kterou právě držíte v ruce, se zabývá hrou právě v tomto smyslu. Přináší konkrétní příklady, scénáře projektů či sekvence aktivit, jež jsou určeny pro snadnou aplikaci v praxi.

Pracovní učebnice přináší systematický přístup výuce EEV a dává jednotný rámec a smysluplný přístup pokud jde o výběr témat, metody a formy výuky. Pojetí vychází z doporučených očekávaných výstupů (DOV) k tematickým okruhům průřezového tématu Environmentální výchova. Staví na tématech zásadních pro rozvoj odpovědného environmentálního chování: vztah ke svému okolí, badatelské dovednosti, kompetence pro zapojení do řešení environmentálních problémů a dalších. Vede k diskusi o postojích a hodnotách žáka. Pracovní učebnice zahrnuje 13 tematických okruhů, přičemž každý vychází z modelové situace blízké každodennímu životu žáků. Pracovní učebnice zapojuje žáka do problematiky, dává mu možnost rekapitulovat jeho dosavadní poznatky a zkušenosti, poskytuje mu nové informace, podporuje ho v přemýšlení a dává mu prostor k formování vlastního názoru. Žák si může do učebnice zapisovat nejen řešení úkolů, ale také své myšlenky a postřehy. Součástí kompletu Ekologická a environmentální výchova je metodická příručka, která pomáhá učiteli konkretizovat vědomosti a dovednosti, postoje a hodnoty, jež si mají žáci prostřednictvím jednotlivých témat osvojit. Poslední částí je interaktivní učebnice, doplněná o krátký teoretický základ ke každému okruhu a o objekty doplňující a rozvíjející dané téma.

Publikace se zaměřuje na formu interpretace přírodního a kulturního dědictví, která je v České republice nejrozšířenější – naučné stezky. V první části vsazuje naučné stezky do kontextu teorie a metodiky environmentální interpretace a podrobně se zaměřuje na metodické zásady zpracovávání naučných stezek jako typu nepřímé interpretace. Ve druhé části diskutuje jednotlivé oblasti evaluačního výzkumu nepřímých interpretačních programů. Na základě analýzy publikovaných evaluačních studií ukazuje na stávající metodologické problémy i na význam, který evaluace interpretačních programů může mít pro vytváření nových návrhů. Třetí část prezentuje výsledky původních výzkumů naučných stezek na území České republiky. Na konkrétních příkladech opět upozorňuje na metodologické problémy spojené s jejich evaluací a na silné i slabé stránky hodnocených programů. V závěrečné části pak shrnuje výsledky prezentovaných šetření a navrhuje opatření ke zkvalitnění nepřímé interpretace i její evaluace do budoucna.

Autoři, kteří sami již řadu let úspěšně vymýšlejí a prakticky využívají aktivizující přístupy ve výuce mladých lidí ve školním i mimoškolním prostředí, předkládají čtenářům své dosavadní zkušenosti, postřehy a rady. Jejich metody se ubírají do nepříliš probádaných končin, kde učitel ztrácí „patent“ na pravdu a stává se režisérem, který umožňuje mnohostrannou interakci mezi samotnými studenty formou řízených diskusí a simulačních her. Těžiště, jež stmeluje jednotlivé aktivity dohromady, je ekologická problematika. Velmi přínosné jsou metodiky aktivní diskuse, které určitě uvítají učitelé občanské, rodinné a ekologické výchovy, ale i dalších předmětů, kde se objevují kontroverzní témata, včetně dějepisu, literatury či geografie. Výhodou publikace pro přepracované učitele je i její „kuchařkový“ přístup. Publikace bude cennou pomůckou jak pro pedagogy volného času, vedoucí dětských kroužků i letních táborů a různých soustředění, tak pro učitele na druhém a třetím stupni a vysokoškolské pedagogy. Zejména pak pro ty, kteří se zajímají o vztah člověk – společnost – příroda a kteří mají přitom hravou a odvážnou duši.

Publikace mapuje rozšíření terénní digitální interpretace přírodního dědictví v České republice a analyzuje její kvalitu. Výzkumná část práce přináší přehled příkladů a podrobněji prezentuje tři z nich: naučné stezky Svatojánský okruh a Po stopách Karoliny Světlé a naučný bod Kozákov AR. Autoři analyzují názory domácích expertů a zástupců návštěvnické veřejnosti na smysl a kvalitu terénní digitální interpretace přírodního dědictví a navrhují nástroj pro hodnocení její kvality. Ten následně aplikují na hodnocení vybraných interpretačních programů. V poslední části text diskutuje možnosti a smysl dalšího rozvoje terénní digitální interpretace přírodního dědictví v České republice a navrhuje konkrétní opatření, která by mohla přispět ke zvýšení její účinnosti, aby se posílil vztah návštěvnické veřejnosti k přírodním lokalitám.

Díky úsilí mnohých učitelů i pracovníků středisek ekologické výchovy se environmentální výchova v České republice dostala do pozice svébytné školy. Tyto úspěchy by neměly být důvodem pro stagnaci a usnutí na vavřínech. Autor cítil potřebu pro další rozvoj environmentální výchovy znovu otevřít některé otázky a pokusit se o zásadnější kritickou reflexi. Východiskem k tomu byl projektový, systémový přístup, který vychází z definice cílů a hledá adekvátní prostředky. Publikace podrobněji analyzuje environmentální výchovu, odmítá přitom běžné chápání environmentální výchovy jako celistvého výchovného proudu. Environmentální výchova je přiblížena jako vzrušující, existenciální projekt.