Joris Luyendijk Knihy

Přední český ekonom Tomáš Sedláček si společně s publicistou a konzultantem Romanem Chlupatým přizvali k debatě Jorise Luyendijka. Tento nizozemský antropolog a spisovatel zkoumal v londýnské City bankéře coby specifický druh, který´ je podepsán pod nejhlubší krizí globální ekonomiky od Velké deprese ve 30. letech 20. století. Kafkonomie: Z boží vůle bankéř: přináší ve formě živého rozhovoru unikátní vhled do světa lidí, kteří rozhodují o vzniku a toku peněz. Od pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, největšího korporátního krachu v historii USA, uplynulo deset let. Mnohé se od té doby změnilo, ale samotné základy včetně přesvědčení o výjimečnosti bankéřů odolaly. Kniha je volným pokračováním úspěšných rozhovorů Tomáše Sedláčka a Romana Chlupatého s kanadským matematikem Davidem Orrellem a americkým antropologem Davidem Graeberem. Vychází jako třetí závěrečný díl (post)krizové trilogie.

In Hello Everybody! a bestseller in his native Holland, Joris Luyendijk tells the story of his five yearsas a reporter in the Middle East. Young and inexperienced but fluent in Arabic, he speaks to stone throwers and soldiers, taxi drivers and professors, victims and aggressors chronicling first-hand experiences of dictatorship, occupation and war. But the more he witnesses, the less he understands and he becomes increasingly aware of the yawning gap between what he sees on the ground and what is later reported in the media. As a correspondent he is privy to the multitude of narratives with conflicting implications, yet again and again the media favours those stories that will confirm and reinforce the oversimplified beliefs of the West.Hello Everybody! Is a story of disillusionment and enlightenment, by turns hilarious and despairing, but most importantly it is a powerful wake up call to the way the media gives us a filtered and manipulated version of reality in the Middle East.

A gripping work of reportage about the financial time bomb at the heart of our society.

Lang voordat integratie van moslims in Nederland een hot issue werd, probeerde Joris Luyendijk het omgekeerde: integreren in een islamitisch land. Hij schreef zich in aan de universiteit van Cairo en leefde een jaar lang tussen Egyptische leeftijdsgenoten. Luyendijk sprak met hen over liefde. islam, het westen, seks, democratie, homo's, joden, fundamentalisme. emancipatie en de zin van het bestaan.

Román vyšel v Egyptě v roce 2002 a okamžitě vyvolal obrovské pozdvižení, neboť otevřeně zobrazuje všechny „neřesti“ moderní egyptské společnosti: korupci, sexuální zneužívání, náboženský extremismus, homosexualitu, stejně jako zašlou slávu bývalé britské kolonie. Děj se točí kolem Jakobijánova domu, kdysi honosné budovy v centru Káhiry, v níž vedle sebe žije stárnoucí aristokrat, který se považuje za „odborníka na ženy“; dívka, kterou životní situace donutí živit se vlastním tělem; snaživý student, jenž po životním neúspěchu, za kterým stojí jeho nízký společenský původ, začne vášnivě tíhnout k militantnímu fundamentalistickému islámu; homosexuální novinář beznadějně zamilovaný do prostého policisty a zkorumpovaný politik překrucující Korán, aby ospravedlnil své touhy a potřeby.

El antropólogo y periodista Joris Luyendijk sabía tanto como cualquier hijo de vecino sobre los misterios de la actividad financiera: apenas un par de tópicos. Los banqueros eran para él unos tiburones que urden siniestras intrigas en un mundo felizmente ajeno al nuestro. Hasta que le encargaron explorar las aguas del dinero. Pertrechado con los instrumentos de las ciencias sociales y el olfato de un sabueso, nuestro audaz investigador se arrojó sin miedo al tanque de los escualos, también conocido como City londinense. Durante dos años de inmersión conversó con ejecutivos y secretarias, con entusiastas y escépticos, con triunfadores y derrotados; interrogó a agentes de bolsa, especuladores, informáticos, contables y relaciones públicas: más de doscientos individuos que (a menudo sin advertirlo) rompieron el código de silencio para sacar a la luz las entrañas de la fiera. Algunos incluso reconocieron que en el año 2008, tras el hundimiento de Lehman Brothers, acopiaron alimentos, compraron oro y prepararon la evacuación de sus hijos al campo. Casi todos coincidieron en que los hábitos no han cambiado. Nadie, en el fondo, entendía nada.