Irena Neškudlová Knihy

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostaným esejem. Škála témat je rozpjata od dějin všedního dne (Stravování, Sexualita, Příbuzenství) přes „klasickou“ oblast politických a ekonomických vztahů (Král, Město, Obchodníci) až k problematice dějin kultury a mentality (Obrazy, Andělé, Čarodějnictví). Editorům se podařilo získat ke spolupráci vedle předních francouzských medievalistů i odborníky německé, anglické, americké, italské, ruské i polské a vtisknout tak Encyklopedii středověku skutečně evropský rozměr.

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 – Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa.

ODHALTE TAJEMSTVÍ VĚCÍ KOLEM NÁS. Víte, jak se vyrábí papír, čokoláda, holínky, jak vzniká předpověď počasí nebo animovaný film či jak to funguje v nemocnici? Pokud ne, a zajímá vás to, určitě si nenechte ujít další díl oblíbených encyklopedií Larousse. Najdete tu odpovědi na vícenež 200 otázek, a dozvíte se určitě spoustu nových věcí.

Díky svému zaměření na klinickou praxi nabízí tato kniha informace, které bude moci lékař okamžitě využít při předepisování léků pro léčbu akutních onemocnění. V první části knihy naleznete informace o obecných principech a homeopatické metodologii, o patogenezi, o způsobu stanoveníhomeopatického léku pro léčbu akutních onemocnění a o dávkování a preskripci. Druhá část již řeší jednotlivé klinické aplikace u konkrétních onemocnění, jako např. u infekčních nemocí, v ORL, u onemocnění trávicího ústrojí, kůže a sliznice a cévní soustavy.

Autor na základě inkvizičních protokolů z přelomu 13.–14. století rekonstruuje osudy katarské vesnice. Využívá přitom historické i antropologické metody a líčí život středověkých vesničanů ve všech jeho bizarních podobách. V roce 1320 začal inkvizitor Jacques Fournier, biskup v Pamiers a pozdější avignonský papež Benedikt XII., vyšetřovat 250 obyvatel horské vesničky Montailou v kraji Horní Ariege, kteří byli podezřelí z katarské hereze. Tento okcitánský „Maigret“ zachytil ve svém inkvizičním protokolu každodenní události, pomluvy, skandály, řevnivost, zločiny a násilí, vytváření lokálních klanů a spojenectví, milenecké i manželské svazky, magické pověry a praktiky, folklor i víru v revenanty…