Irena Neškudlová Knihy

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem.

ODHALTE TAJEMSTVÍ VĚCÍ KOLEM NÁS. Víte, jak se vyrábí papír, čokoláda, holínky, jak vzniká předpověď počasí nebo animovaný film či jak to funguje v nemocnici? Pokud ne, a zajímá vás to, určitě si nenechte ujít další díl oblíbených encyklopedií Larousse. Najdete tu odpovědi na vícenež 200 otázek, a dozvíte se určitě spoustu nových věcí.

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 – Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa.

Díky svému zaměření na klinickou praxi nabízí tato kniha informace, které bude moci lékař okamžitě využít při předepisování léků pro léčbu akutních onemocnění. V první části knihy naleznete informace o obecných principech a homeopatické metodologii, o patogenezi, o způsobu stanoveníhomeopatického léku pro léčbu akutních onemocnění a o dávkování a preskripci. Druhá část již řeší jednotlivé klinické aplikace u konkrétních onemocnění, jako např. u infekčních nemocí, v ORL, u onemocnění trávicího ústrojí, kůže a sliznice a cévní soustavy.

Autor na základě inkvizičních protokolů z přelomu 13.–14. století rekonstruuje osudy katarské vesnice. Využívá přitom historické i antropologické metody a líčí život středověkých vesničanů ve všech jeho bizarních podobách. V roce 1320 začal inkvizitor Jacques Fournier, biskup v Pamiers a pozdější avignonský papež Benedikt XII., vyšetřovat 250 obyvatel horské vesničky Montailou v kraji Horní Ariege, kteří byli podezřelí z katarské hereze. Tento okcitánský „Maigret“ zachytil ve svém inkvizičním protokolu každodenní události, pomluvy, skandály, řevnivost, zločiny a násilí, vytváření lokálních klanů a spojenectví, milenecké i manželské svazky, magické pověry a praktiky, folklor i víru v revenanty…