Jan Laichter
Také znám/a jako: Jan Dobroch
Jan Laichter (28. prosince 1858 Dobruška – 31. října 1946 Praha), pražský nakladatel. Po nedokončeném studiu na německém gymnáziu v Broumově se vyučil knihkupcem. Od r. 1882 byl zaměstnán v Ottově nakladatelství a knihkupectví, kde pracoval zejména v redakci OSN a Ruské knihovny. V r. 1893 založil spolu s T. G. Masarykem a F. Drtinou revui Naše doba, která se za Masarykova redigování stala vedle Athenaea a Času tiskovým orgánem realistů. (Masaryk v ND publikoval literárně historické studie a úvahy o náboženství; psali do ní také František Táborský, J. S. Machar, F. X. Šalda, Pavel Fraenkl, Vilém Mathesius ad.) V r. 1896 založil L. vlastní nakladatelství (trvající do r. 1949), od počátku orientované i na literaturu filozofickou, sociologickou, ekonomickou a právní. (První filozofickou edicí u nás byla Filosofická bibliotéka České akademie věd a umění, zahájená v r. 1895.) V r. 1896 vydáním Janetových Dějin vědy politické (v překladu B. Foustky) L. uvedl svůj Výbor nejlepších spisů poučných, v němž pak vyšla např. Masarykova Otázka sociální, Humovo Zkoumání o zásadách mravnosti a Zkoumání o rozumu lidském, Falckenbergovy Dějiny novověké filosofie od Mikuláše Cusana po naše časy, Spencerova Filosofie souborná, Drtinův Myšlenkový vývoj evropského lidstva, Krejčího Filosofie posledních let před válkou, Filosofie přítomnosti a Positivní etika, Sabatierův Nástin filosofie náboženství, Rádlovy Dějiny vývojových teorií v biologii XIX. století, Západ a Východ a Dějiny filosofie, Kantovy Základy k metafysice mravů, Hostinského Estetika, Hromádkovo Křestanství v myšlení a životě aj. Od r. 1901 sám řídil edici Otázky a názory (zaměřenou na literaturu etickou a náboženskou) a od r. 1931 vydával (za řízení J. B. Kozáka) Filozofickou knihovnu (LFK), v níž vyšla celá řada klasických filozofických textů, počínaje spisy Platonovými a Aristotelovými. (K dalším L. edicím patřily např. Čeští spisovatelé XIX. století, Umění a řemesla, Sbírka krásného písemnictví, Pěkné knihy pro mládež, Žeň a literatura.) Po 2. světové válce stačilo L. nakladatelství z filozofických textů vydat ještě např. Platonův Symposion, Aristotelovu Poetiku a Rétoriku, Descartovu Rozpravu o metodě, Spisy F. Drtiny, J. L. Hromádkova Don Quijota české filosofie (o E. Rádlovi), J. B. Součkovu Víru a svět, Žilkovo Naše křesťanství. K rozvoji českého filozofického života L. významně přispěl i tím, že v l. 1900–10 vydal prvních 11 ročníků České mysli. – L. byl dlouholetým předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů československých. V r. 1945 ocenila UK jeho zásluhy o českou knihu udělením titulu Dr.h.c. – Na redigování ND se do r. 1899 podílel i L. bratr JUDr. Josef L. (1864–1949), známý i jako autor moralistních, nábožensky laděných románů (Sychrova éra, Za pravdu, Manželství), esejů (Uměním k životu, Na prahu republiky) a vzpomínkové knihy T. G. Masaryk doma i na veřejnosti (1938).