Miroslav Punčochář Knihy

Matematika zaujímá v systému věd zvláštní, výsadní postavení. Rozprostírá se totiž na jedné straně jako zastřešující element nad obory přírodovědnými, jimž poskytuje svůj mocný aparát k řešení problémů, na straně druhé pak zasahuje svými úvahami o nekonečnu přímo do dílny filosofů. Může matematika nějakým způsobem ovlivňovat i umění? Odpovědí na tuto otázku zdaleka není "samozřejmě ne". Stačí se jenom podívat na vztah geometrie a malířství. Cílem knihy Miroslava Punčocháře je ukázat matematiku jako inspirující zdroj pro umění, a přispět tak ke zmírnění současné propasti mezi ní a přírodními vědami na jedné straně a humanitními obory spolu s uměním na straně druhé. Zvolená forma krátkých, často hezky mystifikujících příběhů je spolu s bohatým a vynalézavým jazykem zárukou čtivosti.... celý text

Kniha vyšla poprvé v Mnichově v roce 1915, německy byla dosud vydána devatenáctkrát. Přeložena byla do všech hlavních evropských jazyků. Jde o nejproslulejší a nejdůležitější autorův titul, který vznikl v době, kdy se duchovní vědy začaly vyrovnávat s konkurencí přírodních věd. Wölfflin se zde snažil nalézt objektivní kritéria pro zkoumání výtvarných děl postižením vlastního vidění coby aktu předcházejícímu stylové charakteristice pozorovaných děl. V překládané knize srovnává renesanční a barokní výtvarná díla na základě pěti pojmových dvojic: lineární versus malířský, plošný versus hloubkový, uzavřený versus otevřený, mnohodílný versus jednotný, jasný versus nejasný. Wölfflinovy Grundbegriffe zůstávají i po více než sto letech základní systematikou dějin umění.