Zuzana Li Pořadí knih

Příběh o objevování nerušených možnostíKobi YamadaKobi Yamada ve své knize Proč by ne...? vás provede několika zásadními a inspirativními myšlenkami, které mohou ovlivnit váš život. Ukáže vám, jak se zbavit strachu, protože právě ten vám brání v dosažení vašich snů. Objevíte nové příležitosti a najdete odvahu jít svou vlastní cestou. Váš život je plný zázraků. Nechcete být tím, kdo se na tuto cestu odváží? Nechcete být tím, kdo učiní svět lepším místem? Protože PROČ BY NE? Nezahazujte šanci žít naplno, dělat to, co milujete, a stát se tím, kým skutečně chcete být.Proč nezkusit něco nového?

Pozoruhodný historický román vypráví strhující drama mladé Číňanky Taj-jü v kulisách amerického Západu v 80. letech 19. století. Taj-jü se nikdy nechtěla podobat tragické hrdince, po níž dostala jméno, oceňované pro svou krásu a prokleté nešťastnou láskou. Unesena ve třinácti letech na rybím trhu a propašována z Číny do Ameriky se musí vzdát domova a budoucnosti, kterou si pro sebe představovala. Sledujeme její osudové zvraty od školy kaligrafie přes sanfranciský nevěstinec až po krámek zastrčený v horách v Idahu. Taj-jü se neustále snaží přizpůsobit novému prostředí a uniknut prokletí svého jména. Když se konečně cítí v bezpečí, protičínská vlna strašlivého násilí zasáhne i její městečko. A Taj-jü se musí obrátit ke všemu, čím byla dřív – včetně toho, co nejvíc chtěla nechat za sebou –, aby konečně vznesla nárok na vlastní jméno a příběh. Kniha přináší zajímavosti z čínského folklóru a z méně známé kapitoly americké historie, která nápadně připomíná nedávné rasistické a xenofobní nálady ve Spojených státech.

Spisovatel přijíždí v čase tuhých mrazů do hlavního města, aby se s činovníky celostátního Svazu spisovatelů dohodl na novém vydání svého deset let zakázaného románu Padlá metropol. Veze s sebou soudek domácí pikantní sóji, přestože profesor, který si na ní pochutnával a kterého si vážil pro jeho nesmiřitelnost a erudici natolik, že mu posloužil jako předobraz k postavě Čuanga Motýla, je už po smrti, aniž by jeho dílo četl. Takto nás o dalších sedmnáct let poté uvádí do románu o románu spisovatel Ťia Pching-wa ze západní metropole Si-anu. Ve své fiktivní životní zpovědi stárnoucího spisovatele, kterou věnuje sám sobě, vypráví o své bytostné lásce k psaní a literatuře, o cenzuře a strachu, o celostátních demonstracích v roce 1989 a následných represích, o politice, ženách a přátelství, o vysídleném čínském venkově a svém vztahu k domovu.

Někdy se člověk probudí a chvíli přemýšlí, jestli to, co právě zažil, byl sen, nebo skutečnost. Hrdinové devíti povídek čínského spisovatele jsou takové nejistotě vystaveni často. Celkem běžně překračují ze světa živých do světa mrtvých, to, co se jim stane ve snu, je stejně důležité jako to, co zažívají ve skutečnosti. Někdy to berou s humorem, jindy jim při tom běhá mráz po zádech. A tak máme příležitost dozvědět se, jaké nepříjemnosti člověk zažije, když si ho spletou s někým jiným, co se honí hlavou řidiči náklaďáku, když usmrtí dítě, jak hledí na svět vesnický blázen, nebo jak to vypadá ve vsi, kde vládne věštec posedlý touhou po dosažení dlouhověkosti.

Výbor povídek čínských prozaiků 20. století. Současná Čína nabízí nepřeberné množství překvapivě silných příběhů. Tento výbor sedmi různorodých, velice živých a humanistických povídek přináší vhled do toho nejlepšího z povídkové tvorby osobitých spisovatelů mladé a střední generace. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Takový mravenec je možná maličký jako smítko, jeho život je však stejně vzácný jako život kteréhokoli jiného tvora, a častokrát dobrodružnější. Chcete vědět, co jeden mravenec povídal ze sna? Stačí otevřít tuto knihu a zaposlouchat se do tenkého hlásku…

O městě Wu-Chan do začátku letošního roku slyšel jenom málokdo z nás. Dnes ho zná kvůli ohnisku světové pandemie koronoviru snad úplně každý. Co se ve Wu-Chanu dělo po prvních dnech uzavření města a jak lidé a státní aparát na tuto situaci reagovali, najdete v tomto podrobném deníku čínské spisovatelky a novinářky Fang Fang. Den po dni nám autorka podrobnou reportáží popisuje život běžného obyvatele města, strach, zmatek, ale i naději, že vše brzy skončí. Přeneste se zpětně do Wu-Chanu, kde začalo to, co se dosud týká nás všech.

„Mladší sestra“ románu Manžela jsem nezabila má tentokrát čtyři hlavní postavy: mladou vesnickou ženu, díky níž nahlédneme do světa prostituce, vysokého komunistického funkcionáře, který to dotáhne až na guvernéra provincie, okresního ředitele Pozemních staveb, státního úřadu výstavby silnic a mostů, a postavu nepříliš uvědomělého zástupce ředitele Úřadu ochrany životního prostředí. Postavy se vzájemně neznají, nejsou ze stejného kraje ani ze stejné společenské vrstvy, příběh každého je ale od začátku do konce jeden absurdnější než druhý. Trestná činnost, ať prostituce různých forem, vydírání nebo korupce různých druhů, vyplouvá na povrch v podobě šokujícího skandálu, který je třeba zamést pod koberec. Nikdo se nerozpakuje sáhnout k nelegálnímu řešení situace, a když něco vyjde na povrch, jde jen o to vyklouznout co nejlaciněji, přičemž nikdo nikdy neví, do čeho dalšího se zrovna zaplétá…

Autorem knihy je redaktor, který se zasadil o vydání Hrabalových knih v Číně. Jeho návštěvy v Čechách jsou zachyceny v podobě díla na pomezí cestopisu, deníku a sbírky esejů. Dojmy návštěvníka zdaleka, obeznámeného však skrze četbu Hrabalových textů s českým prostředím, se mísí s rozjímáním nad stavem současné literatury.

Výběr povídek z Tibetu a dalších nečínských koutů Číny přináší českému čtenáři širší pohled na literaturu menšinových národností v Čínské lidové republice. Kromě literárního zážitku umožňuje seznámení se s komplexní národnostní otázkou v současné Číně. V českém povědomí je Čína často vnímána jako homogenní stát, avšak realita je mnohem složitější a odráží dlouhou historii a současné trendy. Dnešní Čína je národnostně pestrá, a tento výběr povídek ilustruje jeden z aspektů její národnostní politiky. Publikace, podpořená Svazem čínských spisovatelů, zahrnuje příběhy, které se vyhýbají citlivým politickým tématům, což umožňuje jejich bezproblémové vydání. Autoři, jako Tibeťané, Ujgurové, Kazaši, Mongolové a Chuejové, dokládají bohatý umělecký projev menšin. Povídky autorů Tchu-ťia a Evenk přinášejí českému čtenáři téměř poprvé kulturu svých národů. Antologie ukazuje, že hlasy menšin jsou součástí dynamického dialogu mezi národy a státem, a doufá, že tento dialog bude pokračovat, dokud zůstane národnostní otázka v Číně aktuálním fenoménem.