Edward Ward Knihy

Když Luftwaffe 22. června 1941 rozsévala zkázu na všech dosažitelných letištích Rudé armády, málokdo z německých pilotů asi tušil, že právě probouzejí spícího obra. Sověti sice utrpěli zdrcující ztráty, které by každé jiné letectvo na světě totálně rozložily, ale z každého úderu se dokázali vzpamatovat. Z učilišť v následujících měsících a letech přicházeli vycvičení piloti, zatímco továrny chrlily tisíce nových strojů. Tato encyklopedie vás provede světem lavočkinů, jakovlevů, iljušinů, tupolevů i řady dalších typů, které Rudé armádě umožnily vyhnat okupanty ze svého území, a nakonec se zásadním způsobem podílet na vítězství ve druhé světové válce.

V červnu 1940 se zdálo, že je Luftwaffe neporazitelná. Německé bombardéry rozsévaly zkázu po západní Evropě a další na řadě byla Velká Británie. Královské letectvo se ale vzepřelo a nepřátelský příval zastavilo. Nesmrtelnou slávu si tehdy vydobyly spitfiry a hurricany, za pozornost ale stojí i řada dalších britských stíhaček, které se uplatnily v následujících letech, kdy se válka postupně přesunula nad Německo. Prozkoumejte s námi všechny archaické dvouplošníky, jednomístné stroje, které Albionu umožnily vybojovat vzdušnou nadvládu, i skvělé dvoumístné letouny bojující hlavně v noci. A samozřejmě jsme nezapomněli ani na námořní stíhačky nebo na první zástupce proudového věku!

Více než čtyři dekády se vzdušné síly SSSR mohly pyšnit úctyhodným arzenálem. Demokratické státy se právem obávaly stíhaček, bombardérů i bitevníků s rudými hvězdami, které svými výkony často převyšovaly technologicky pokročilé západní typy. Konstrukční kanceláře jako Mikojan-Gurjevič, Suchoj, Tupolev, Jakovlev či třeba Antonov zanechaly v dějinách letectví velmi hlubokou stopu a řada z jejich strojů slouží dodnes. Seznamte se s legendárními i méně známými konstrukcemi, které se mohly směle měřit s těmi nejlepšími západními letouny.