Magdalena Havlová Pořadí knih

Máte k dispozici jen balkon, a přesto chcete sklízet zeleninu, ovoce a bylinky? Nezoufejte! I bez zahrady si můžete vypěstovat spoustu rostlin. Balkonová blogerka Lisa-Maria Trauerová názorně předvede, jak to v praxi úspěšně funguje. Na svém městském balkoně, který neměří víc než 10 m2, pěstuje ve vyvýšených záhonech, které si sama vyrobila, víc než 50 druhů zeleniny, ovoce a bylinek. Vyvýšené záhony na balkoně jsou skvělé, protože i větším rostlinám, jako jsou cukety nebo rajčata, poskytují dostatek místa, půdy, vody a živin. Pokud rostliny ve vyvýšených záhonech vhodně zkombinujete, můžete prostor na balkoně optimálně využít a v létě sklízet zeleninu a ovoce. Pro ty z vás, kteří chtějí, aby to bylo snadné, jsou v knize uvedeny vzory, které se vyplatí napodobit.

Opera rakouského skladatele Josepha Weigla Die Schweizerfamilie (1809) se stala prvním operním představením v českém jazyce ve Stavovském divadle v Praze roku 1823. Dvojjazyčná kniha, druhý svazek ediční řady Nota bene, zkoumá libreto Ignaze Franze Castelliho a jeho francouzské inspirační zdroje, německé a české provedení, interprety, a recepci v tisku a korespondenci české vlastenecké společnosti. Obsahuje také překlad Simeona Karla Macháčka Rodina švejcarská a edici německého a českého libreta. Druhý svazek se zaměřuje na opera Die Schweizerfamilie, publikovanou v obou jazykových verzích. Analyzuje libreto z hlediska inspiračních zdrojů, od příběhu z 18. století ve Francii po rakouskou adaptaci na „lyrickou operu“. Opera byla velmi oblíbená a po prvním provedení v Praze v roce 1809 dosáhla do roku 1848 celkem 72 představení v německém a českém jazyce. Hrála významnou roli v českém divadle a mírné pěvecké nároky sólových rolí přispěly k jejímu výběru pro profesionální scénu, aby ukázala, že český jazyk je vhodný pro operní zpěv. Kniha se dále věnuje domácím i hostujícím interpretům a recepci v Praze, Vídni, Drážďanech a Lipsku. Zvláštní pozornost je věnována českému provedení a jeho ohlasům v korespondenci české vlastenecké společnosti.

Bodo Plachta a Achim Bednorz strávili více než dva roky zkoumáním míst, kde žili a tvořili slavní skladatelé po celé Evropě. Výsledkem jejich spolupráce je publikace, která představuje více než třicet umělců v jejich individuálním pracovním a každodenním prostředí – od Haydna a Mozarta po Chopina, Verdiho a Schönberga. Achim Bednorz zachycuje místnosti, kde vládla hudba, a soukromé prostory s maximálním přiblížením, zatímco Bodo Plachta nás seznamuje se skladateli tak důvěrně, jako bychom je osobně navštívili. Všechna uvedená sídla jsou veřejně přístupná. Vcházíme do domů a bytů, které otevírají dveře do světa hudby a ukazují umělce v jejich soukromém prostředí. Impozantní vily a pitoreskní rezidence odrážejí úspěch svých obyvatel a dokládají jejich smysl pro sebeprezentaci. Některé příbytky vyzařují silné vědomí poslání a staly se chrámy oslavujícími hudbu a daného umělce. Zde se setkávali impresáři, mecenáši a žáci, konaly se domácí koncerty a kypěl ruch salónů. Příbytek skladatele byl živou součástí hudebního provozu a zároveň refugiem pro tvůrčí práci. Mnohá sídla evropských skladatelů, zachycená v této publikaci, jsou dnes památníky a muzei, která uchovávají významné archivy a výzkumné instituce. Tato místa představují dějinnou paměť s mezinárodním významem.

Koupě lesa, hospodaření v souladu s principy trvalé udržitelnosti, výběr stromů, tradiční lesnické práce, rozhodnutí o těžbě stromů, prodej dřeva i příprava palivového dříví: To vše zde najdete pěkně pohromadě a vysvětleno krok za krokem. Co vám rostliny prozradí o kvalitě půdy a stavech lesní zvěře? Jak poznáte charakter a zdravotní stav svých stromů? Jak připravíte svůj les na klimatické změny a jak i bez kácení dosáhnete zisku? Sníte-li o vlastním lese, pak vám bude tato kniha zkušeného a prozíravého průvodce, lesníka, hospodáře, autora i učitele vítaným rádcem. Obhospodařujte les ekologicky a úspěšně – hned o začátku.

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být.

Kdepak asi bydlí děti stromů? To by Píťa, malý veverčák, tak rád věděl. A proč se lidé nemusejí bát vlků? Hajný Petr vezme Píťu na dobrodružné putování lesem. Na cestě přespí pod širým nebem, pozorují, jak se kácí jehličnaté stromy, a skutečně potkají jednoho vlka! Objeví však stromové děti a jejich rodiče? A najde se i pro Píťu rodina, v níž by mohl zůstat? První obrázková knížka od autora bestsellerů Petera Wohllebena: laskavý příběh, který dětem přibližuje les a přírodu jedinečným způsobem.

Mají stromy svůj vlastní jazyk? Musí děti stromů chodit do školy? Proč se lesní zvířata bojí lidí? Peter Wohlleben odpovídá na otázky, které jsou neobvyklé, originální a často velmi zábavné. Jeho snadno pochopitelné a téměř vždy překvapivé odpovědi umožňují dětem vidět život v lese zcela odlišnými očima. Talentovaný vypravěč čerpá z mnoha desetiletí vlastních zkušeností lesníka a ochranáře přírody a zároveň se opírá o nejnovější vědecké poznatky. Peter Wohlleben, autor bestsellerů, přeložených do mnoha jazyků, se zasazuje o uchování našich původních lesů a žádá více pozornosti, respektu i ochrany pro ně i přírodu vůbec.

Souznění přírody a člověka v tvorbě zahrad. Jsou místa, kde se okamžitě cítíme dobře, protože vyzařují sílu a harmonii. Vědění o takovýchto místech síly je prastaré a každý z nás může vnímat jejich energii. Avšak proč nás některá místa oslovují a jiná nikoliv? Je možné objevit a utvářet místa síly ve vlastní zahradě? Tato kniha ukazuje, jak svou zahradu můžete oživit a proměnit ve zdroj regenerace a síly. Každý z nás může prohloubit svoje cítění a otevřít se tak svému okolí. Každá zahrada je malinkatou částí Země. Je s ní spojená, vytvořená z téže látky. Každý z nás dokáže skrze svou zahradu vydat impuls, který se přenese na celou Zemi. Heiko Hähnsen nás chce povzbudit k tomu, abychom byli v naší zahradě aktivní, protože naše soucítění a spolupráce s přírodou je pro planetu Zemi přínosem. Hähnsen ukazuje, jak podoba zahrady a naše konání přímo souvisejí se sociální realitou – doslova ji spoluutvářejí. Zahrada se tak stává prostorem, jenž nás může obdařit cennými zkušenostmi, a navíc v sobě skrývá velký potenciál pro náš život a osobní rozvoj.

Margot Ruis nabízí v této knize pohledy do světa, neviditelného většině lidí z našeho kulturního prostředí: Komunikuje s vodními bytostmi, elfy, dévami stromů a jinými postavami. Kromě mnoha milých setkání nám popisuje i jejich naléhavé volání jiného světa: Chybný technologický a společenský rozvoj poslední doby přivodil jemnohmotnému prostředí naší Země utrpení, a ohrožuje postupně i život nás samotných. K léčení „Matky Země“ může každý z nás přispět vědomějším životem, orientovaným nikoliv na „mít“, ale „být“, a láskou k přírodě, k jejím bytostem i k sobě navzájem.