Carrie Ryan Pořadí knih

Rozpadající se mrakodrapy Temného Města jsou jedním z mála útočišť živých lidí ve světě plném oživlých mrtvých. A budoucnost se zdá být ještě pochmurnější než přítomnost… Poslední bašta civilizace se hroutí a zároveň s ní se hroutí i Anniny dosavadní jistoty. Na pozadí umírajícího světa prožívá lásku, zklamání a sžíravé vnitřní konflikty. Shledává se se svou dlouho ztracenou sestrou, s přítelem, kterého milovala, ale který se změnil, a také se záhadným mladíkem, jehož výjimečnost je darem i prokletím zároveň. Anna by chtěla žít, ale zatím se jí daří stěží přežívat. Podaří se jí najít samu sebe i bezpečné místo, kde by mohla naplnit své sny?

Gábi vede klidný život v bezpečí svého městečka u moře, za hradbou. Nechává přátele snít o Temném Městě na pobřeží a sama vše jen pozoruje z majáku. Nic jiného než domov nikdy nepoznala. Nic jiného ke štěstí ani nepotřebuje. Ale život po Návratu nemůže být bezpečný. Existují nebezpečí, která ani hradba nezastaví. Gabrielina matka si myslela, že svá tajemství nechala v Lese rukou a zubů, ale tajemství v jejich světě nezůstávají pohřbena – stejně jako mrtví. Gabrielin svět se začíná hroutit. Jeden večer za hradbou… Jeden kluk, kterého Gábi znala odjakživa, a jeden zahalený tajemstvím… Jeden okamžik nepozornosti, a půlka Gabrieliny generace je mrtvá, druhá půlka uvězněná. Gábi ví jediné: Jestliže má ještě doufat v budoucnost, musí se postavit lesu z matčiny minulosti.

Mary žije v uzavřené vesnici. Její svět se řídí prostými zákonitostmi: musí poslouchat pravidla církevního Sesterstva, nesmí se přibližovat k plotu, za kterým - v Lese zubů a rukou - žijí Nezasvěcení,kteří svým kousnutím promění člověka v chodící mrtvolu. Když Sesterstvo rozhodne, že se provdá za muže, kterého jí určili, Mary musí poslechnout, přestože se zamilovala do zraněného Travise.Pak ale Nezasvěcení proniknou do vesnice, a Mary v nastalém zmatku prchá společně s Travisem, svým snoubencem Harrym, kamarádkou Cass i bratrem Jedem a jeho ženou dál do zapovězeného lesa.Touží dostat se k vysněnému oceánu, dál za les a Nezasvěcené, do světa, který tam venku přece musí někde být.