Jan Novák Pořadí knih

Unikátní vlastností neplodnosti je, že na rozdíl od všech ostatních diagnóz se nejedná o diagnózu jedince, ale konkrétního páru. V tomto duchu je tedy zapotřebí k neplodným párům přistupovat jako k celku, a nikoli izolovaně k ženě a muži. Přesto většina současné odborné literatury vychází z pohledu gynekologa s logickým důrazem na ženu. Kniha Reprodukční medicína pro urology je první monografií na českém trhu zevrubně se zabývající problematikou neplodného páru z pohledu urologa, tedy se zaměřením primárně na muže se zhoršeným fertilním potenciálem v kontextu neplodného páru, kdy cílem je diagnostikovat a v ideálním případě také léčit možné reverzibilní příčiny, a tím ve výsledku jednak deeskalovat náročnost použitých metod asistované reprodukce, jednak v konečném důsledku zvýšit šanci partnerky na úspěšné otěhotnění. Kniha obsahuje i kapitoly pojednávající o základech reprodukční endokrinologie, lékařské genetiky, reprodukční gynekologie a asistované reprodukce relevantní pro urologa. Důraz je v průběhu celé knihy kladen na srozumitelnost a praktické využití v klinické praxi, čemuž napomáhají četné ilustrativní kazuistiky.

V raných osmdesátých letech 20. století dostal mladičký student chicagské univerzity Jan Novák nečekaně dopis od Josefa Škvoreckého; věhlasný spisovatel a exilový nakladatel mu v něm sděloval, že četl jeho povídku, a že pokud má takových víc, rád by mu vydal knihu. „Myslím, že bych spočítal na prstech okamžiky, kdy jsem měl v životě větší radost,“ vzpomíná na ten okamžik Novák a pokračuje: „Obratem jsem Škvoreckému odepsal a hned se vrhl na Striptease Chicago. První povídku své první knihy jsem už měl, a tak stačilo jen ještě něco ukrást Jamesi Joyceovi, podle jehož Dubliňanů jsem črtal ten svůj divně rozpolcený svět, a něco Balzacovi, který propojoval různé příběhy stejnými postavami, aby se mu za nimi lehounce rýsoval román.“ Ačkoli je Striptease Chicago Novákovým literárním debutem, autor se už zde představuje v suverénní vypravěčské formě, bez začátečnických lapsů, jež často prvotiny provázejí. V několika tematicky propojených povídkách Novák líčí život českých exulantů v Chicagu; činí tak s až hrabalovskou vervou a citem pro jazyk i groteskní detail a jeho příhody jsou stejně zábavné jako mrazivé, stejně kritické jako empatické. Podobně zásadní jako jednotliví protagonisté je přitom pro Nováka prostředí jeho příběhů. Jak sám říká: „Chicago je tvrdé město s tropickými léty a arktickými zimami,“ a jeho próza „je zprávou o tom, co se stane sedmnáctiletému klukovi, když se tam ocitne shodou existenčních náhod, připadá si jako na jiné planetě a má jasno jen v jedné jediné věci – že svůj život zasvětí psaní. Nakonec se v Chicagu zasekne a to nemilosrdné město se mu zažere pod kůži.“ Naše reedice jedné z nejlepších českých próz osmdesátých let vychází v rámci spisů Jana Nováka a oproti torontskému vydání ze Sixty-Eight Publishers nabízí i doslov, v němž autor líčí okolnosti vzniku knihy a jejího vydání.

Keltika je určena nejen milovníkům Keltů, ale i těm, kdo se zajímají o záhady a starší dějiny Česka a Evropy. Kniha je psána srozumitelným a čtivým způsobem. Nabízí ucelený pohled na Kelty, jaký v českých zemích ani jinde ve světě nemá obdoby. V knize najdete: 1. Pozoruhodný příběh Keltů v průběhu několika tisíciletí 2. Fascinující objevy, které se týkají mj. keltské historie, kultury, jazyka, mentality a mytologie v Česku i v Evropě 3. Bohaté množství dobových textů a nápisů s pestrou tématikou 4. Ilustrace, fotografie a mapy 5. Genealogické přehledy početných keltských božstev

Lubomír Kaválek byl jedním z největších českých šachistů všech dob – a jeho paměti nazvané Rozehraný život nabízejí fascinující vhled do jeho života. Kaválkova šachová kariéra slibně začala v Československu a vyvrcholila v USA, kam po sovětské okupaci v roce 1968 už jako mezinárodní velmistr odešel. Stal se trojnásobným šampionem Spojených států, novou vlast reprezentoval na mezinárodních turnajích a šachových olympiádách, v polovině 70. let patřil do první světové desítky. Roku 1972 se jako sekundant Bobbyho Fischera zúčastnil „zápasu století“, významné bitvy studené války, v níž excentrický Američan slavně porazil mistra světa Borise Spasského z SSSR.Kaválek vypravuje svůj životní příběh velmi poutavě a se smyslem pro humor, bere ohled na čtenáře, kteří pravidla šachu neznají, proto neobtěžuje rozbory partií, přesto dovede dramatičnost bojů na šachovnici přenést i na ty, kteří se jich sami nikdy nezúčastnili. Literární formu dal memoárům Jan Novák, který se s Lubomírem Kaválkem dlouhá léta přátelil.

Extrémní podmínky, vášeň silnější než strach a touha jako kyslík. Livii a Daniela spojuje společný cíl – dobýt nejvyšší vrchol Země. Výstup na střechu světa pro ně má být očistou, rozloučením s minulostí a šancí na nový život. Ale vášeň, která se mezi nimi v těchto krajně nepříznivých klimatických podmínkách zrodí, je jako lavina – nemůžou a ani nechtějí jí uniknout, i když tím riskují celý svůj dosavadní svět. Ani na chvíli však nezapomenou, že samotný vrchol je teprve v půli cesty. Román Eweliny Dobosz je plný nezkrotné touhy, která rozpustí i himalájský ledovec.

Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury; v pozoruhodném souladu se svými kritickými postuláty tvoří dílo, vycházející z „historického vědomí, jež nutí člověka psát tak, jako by celá evropská literatura počínajíc Homérem, včetně celé literatury jeho vlastní země, existovala simultánně a vytvářela simultánní řád“. Onu literární tradici přitom svým modernistickým gestem nekompromisně přebudovává k obrazu svému. Nový překlad Petra Onufera vychází ke stému výročí prvního vydání.

Připoutejte se a připravte se na zběsilou jízdu plnou emocí, jakou jste ještě nezažili! Molly si v životě prošla peklem. Matka jí zemřela, otec skončil ve vězení a ona tak vyrůstala v dětských domovech a náhradních rodinách. Teď je dospělá a chce si už jen užívat. Šlápnout na plyn a zběsile uhánět černou nocí s Robsonem – kamarádem z děcáku a nejbližším člověkem na světě. Je se svým životem spokojená, dokud nepotká Viktora Tuliho. Syn někdejšího partnera jejího otce je dnes majitelem velké firmy. Je klidný a spořádaný… dokud mu do života nevstoupí ona. Příležitostná zlodějka a respektovaný podnikatel – není divu, že jejich vztahu nikdo nepřeje. Viktor je ovšem připraven o svou Molly bojovat. Jsou však mezi nimi nevyjasněná tajemství z minulosti… Dokáže mu Molly důvěřovat?

Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Centrem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s českými kořeny. Právě jeho „českému životu“ je věnován obsáhlý Novákův životopis, mapující ve čtyřech oddílech Kunderovo rodinné zázemí, autorovy básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu v první polovině sedmdesátých let, kdy Kundera už nesměl publikovat a na veřejnosti vystupoval mystifikačně pod pseudonymy. Novák nepíše standardní vědeckou biografii, ale životopis přiznaně osobní, v jehož šťavnaté hovorové češtině lze bezpečně rozpoznat autora románů o Mašínech (Zatím dobrý) nebo povídek o Češích v Americe (Hic a kosa v Chicagu). Vychází ovšem z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů, osobních svědectví a Kunderových publikovaných textů, které na stránkách jeho knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých nebo lapidárních shrnutích.

První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské zavede čtenáře do hlavního města Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti. Tragédií Věry Čáslavské bylo, že milovala výjimečné muže: svého prvního trenéra Vladimíra Proroka i armádního důstojníka Josefa Odložila, který byl sám držitelem stříbrné medaile z Tokia. První však byl ženatý a druhý se nikdy nevyrovnal se závratnou kariérou své ženy. Po sovětské invazi v roce 1968 odmítla Věra Čáslavská odvolat podpis pod provoláním „2000 slov“ a jako držitelka sedmi zlatých olympijských medailí raději šla uklízet činžáky. Tím ale příběh jejího života ani zdaleka neskončil.