Mikołaj Łoziński Knihy

Při vyřizování pohřbu matky, se kterou měl spisovatel Daniel Reis přerušené kontakty, se vrací do Paříže, města svého dětství. Setkání s lidmi, kteří jeho matku znali, a návštěvy jejích bývalých bytů, vyvolávají vzpomínky na její život a na to, proč odmítala mluvit o jeho otci či proč nechápala jeho projev lásky. Cestovní horečka, jak by zněl český překlad názvu, odkazuje nejen na Danielovu pouť prostorem, ale především na jeho putování časem, kdy se snaží pochopit matčiny tajemství a vyrovnat se s vlastními emocemi. Čtenář sleduje jeho vnitřní zápas o smíření a odpuštění, zatímco se snaží najít sám sebe a své místo ve světě. Může Daniel říct nedořečené a odpustit to, co se zdá být neodpustitelné? Autor Łoziński získal za svůj román Cenu Kościelských, jednu z nejrespektovanějších polských literárních cen, a jeho debut byl oceněn i nadací Kultury a nominován na cenu Nike. Porota ocenila nezvyklou vyzrálost díla, jak v kompozici, tak v hluboce lidské problematice.

Hlavním tématem autorova druhého románu Knížka je historie spisovatelovy rodiny a vztahy mezi jeho nejbližšími. Prozaik odhaluje tajemství a osudy tří generací, od druhé světové války přes výjimečný stav až k současnosti. Jde o skutečnost smíchanou s fikcí a není dost dobře možné jedno od druhého oddělit. Autor vypráví příběh prostřednictvím nejrůznějších předmětů, a vždy do toho krátce zasáhnou snahy některých členů rodiny, snažících se vyprávěné příběhy nějak ovlivnit, přikrášlit nebo cenzurovat. Je to neupovídané, nesentimentální, dalo by se říct minimalistické, ale velmi působivé vyprávění. Citlivost a empatie vůči nejbližším však neovlivňují pronikavost Łozińského pohledu na ně. Díky tomu působí postavy tak skutečně a jsou čtenáři blízké. Autor napsal působivý román o komplikovaných lidských vztazích a citech, které jsou v různých historických okolnostech jakoby lehce načrtnuty – a přitom tvoří velice plastický obraz osudů jediné rodiny. Při udělení Ceny Kościelských za první knihu porota Łozińského románu ocenila především nezvyklou vyzrálost projevující se jak v kompoziční vrstvě díla, tak v jeho hluboce lidské problematice. Totéž platí i pro jeho druhý román.

Je ich desať: Nathan, Rywka, šesť detí, pes a mačka. Bývajú v dome v chudobnej časti Tarnova, v jednoizbovom byte s kuchyňou, so záchodom na dvore. Nikto z nich by nebol, keby sa Nathan Stramer po niekoľkých rokoch strávených v Amerike nevrátil do Tarnova. K tomuto činu sa odhodlal z lásky k Rywke, a po celý život jej bude sľubovať prázdniny pri mori. Pre šesť detí a nedostatok peňazí však Stramerovci nikdy neopustia maličký byt na Goldhammerovej ulici. Stramer je pútavý viacgeneračný historický román, v ktorom autor približuje medzivojnové roky v poľskej Haliči, priesečníku rôznorodých kultúr, národov a vierovyznaní