Emil Hruška Knihy

Neblaze proslulá paravojenská formace – Sudetoněmecký dobrovolnický sbor – vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní akce freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelstva a možného nátlaku na britskou a francouzskou vládu. Kniha popisuje organizační, personální a materiální aspekty freikorpsu, mapuje jeho nejdůležitější operace a přibližuje jeho hlavní aktéry. Specifickou část představuje vylíčení činnosti formací freikorpsu na Ašsku, které bylo již 21. září 1938 obsazeno nacisty za přímé účasti pravidelných vojenských jednotek. Na kontě freikorpsu zůstalo za krátkou dobu jeho existence vedle materiálních škod více než 100 zabitých Čechů a přes 2000 zavlečených do Německa…

Neblaze proslulá paravojenská formace – Sudetoněmecký dobrovolnický sbor – vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní akce Freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelstva v pohraničních oblastech a možného nátlaku na britskou a francouzskou vládu. Publikace popisuje organizační, personální a materiální aspekty Freikorpsu, mapuje jeho nejdůležitější operace a přibližuje jeho hlavní aktéry. Specifickou část představuje vylíčení konkrétní činnosti formací Freikorpsu na Ašsku, které bylo již 21. září 1938 obsazeno nacisty za přímé účasti pravidelných vojenských jednotek Říše. Na kontě poměrně krátké existence Freikorpsu zůstalo vedle materiálních škod více jak 100 zabitých Čechů a přes 2000 zavlečených do Německa…

V archivech jsou uloženy statisíce dnes už zapomenutých soudních a policejních spisů, které dokumentují lidská dramata na straně obětí, zločinců i mužů zákona. Patnáct kriminálních případů zpracovaných v této knize čerpá právě z těchto dobových dokumentů a přináší pohled na proměnu zločinu v letech 1914 až 2004 od časů, kdy ještě v kriminalistice neexistovala daktyloskopie až po první případ vyřešený metodou porovnání DNA a pátrání v kyberprostoru internetu. Skutečné zločiny zasazené v reálných a často také dramatických kulisách historie naší republiky. Otec, který pro svou lásku obětuje dítě. Kasař, který si neváhal změnit tvář. Žena, která stála za zmizením minimálně 47 dětí. Vrah v roli hrdiny, který dostane vyznamenání od prezidenta republiky… Skutečné příběhy, které jsou často šílenější než nespoutaná fantazie spisovatelů. Kniha vychází z oblíbeného rozhlasového cyklu „Historie českého zločinu“, který je od roku 2016 vysílán na stanici Český rozhlas Dvojka. Příběhy: Dítě, které nikdo nechtěl, Žháři v Holicích, Kde jsou děti ?, Kasař, který změnil tvář, Neodeslaný dopis vraha Ondraše, Dokonalý padělek, Bestie Ruth, Státní vyznamenání pro vraha, Špatný vrah, Studna, Akce Starožitnost, Neznámá z Letňan, Jak usvědčit vraha, Vyděrač

Popis osudu Konrada Henleina, který se z občana Československé republiky změnil v jednoho z nejhorších zrádců v její historii. Autor objevil a sugestivně podává nová fakta, zajména týkající se údajné Henleinovy sebevraždy.

Pohnuté životní osudy nepříliš známých osobností českých dějin let 1939-1945. Výklady věnované různým zajímavostem tohoto historického období. // Autor sleduje život kolaborantů a konfidentů gestapa (např. parašutista Karel Čurda, policista Jaroslav Nachtmann a bývalý důstojník čs. armády Antonín Nerad), nacistických pohlavárů (K. H. Frank a velitel jednotek SS Adolf Hanke) a rovněž osob, na jejichž činnost můžeme nahlížet spíše pozitivně (např. bratr Hermanna Göringa Albert Göring, který patřil k odpůrcům nacismu).

Rozsáhlá autobiografická freska "pana vikáře" Šedého (1873 - 1971). Vzpomínky zachycují společenské, hospodářské a církevní poměry v Rakousko - Uhersku na přelomu 19. a 20. století, cesty "na zkušenou" po předválečné Evropě, péči o Čechy na Volyni a jižní Ukrajině postižené hladomory na počátku 20. let, církevní práci "apoštola severní Moravy" v době přestupového hnutí (zejména ve Svébohově, Zábřeze, Hrabové, Olomouci), život církve v Sudetech za 2. svět. války a nakonec dobu odpočinku v rodném Jimramově. Rozmanitost navštívených míst, vykonaných aktivit, lidských setkání a osudů ujednocuje životní nasměrování, vyrůstající z pokorné a "tklivé" zbožnosti.

Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještěsměska. Pro ostatní Čechy (Pražáky zvláště) zprávy z jiného světa. Ta nejdůležitější z nich je tato: Stalo se a bylo, nedá se odestát, a kolik je hrobů, o kterých nikdo neví. Poučení? Skrze Aymého Zelenou kobylu: Který Francouz si dneska láme hlavu, že před skoro sto padesáti lety znásilňovali prušští vojáci jejich prapraprababičky? Asi jako v Hruškově majstrštyku Smrt Karla Fábery: Děti pocházející z těchto prapodivných svazků však už problémy mezi sebou neměly. Národnost jejich rodičů jim mohla být ukradená.

Československá zpravodajská služba (2. oddělení hlavního štábu Československé armády) byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností. Když se v roce 1933 dostali v sousedním Německu k moci nacisté, a v tom samém roce se v ČSR etablovala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta (později Sudetoněmecká strana), byla čs. zpravodajská služba ve stále větším rozsahu konfrontována se špionáží ve prospěch Německé říše, prováděné v naprosté většině příslušníky německé menšiny v ČSR. K odhaleným a následně potrestaným německým vyzvědačům patřila také Anna Dienelová, mladá Němka z Chebu, jejíž případ se stal v roce 1935 senzací, která zaznamenávala ohlas i v zahraničním tisku. „Případ Dienelová a spol.“ měl rozsáhlé souvislosti a aktéry, kteří se navždy zapsali do análů čs. zpravodajské služby. Vedle Anny Dienelové, přezdívané „Mata Hari z Chebu“, to byl kupříkladu záhadný Georg (Jiří) Le Gros, ale také zpravodajští důstojníci František Jandera či Josef Bartík. Mapování „případu Dienelová a spol.“ a jeho souvislostí je v podstatě nezamýšleným thrillerem, dávajícím specifický náhled do historie zpravodajských služeb před druhou světovou válkou.