Violaine Vanoyeke Knihy

V povídkové knize nahlédneme do soukromí proslulých faraonů Nové říše, jakými byli např. Amenofis II., Tutanchamon či Sethi II.

Historický román ze starověkého Egypta líčí boj o trůn po smrti faraona Tutanchamona. Hlavní hrdinkou románu je mladá ovdovělá královna Anchesenamon, která se ocitá ve složité situaci. Nadbíhá jí velekněz Aje i generál Haremheb. Ona by však upřednostnila chetitského prince. Posílá mu dopis po tajném poslovi a netrpělivě čeká na jeho příjezd do Egypta. Aje a Haremheb mezitím rozehrávají vysokou hru kdo s koho. Kniha je doplněna souborem map starověkých zemí Blízkého východu, souborem map hrobek v Údolí králů, chronologickým přehledem vládců starověkého Egypta a genealogickým stromem prvních faraonů 18. dynastie.

Závěrečná kniha trilogie Krutý faraon. Mladou vdovu Anchesenamon pronásledují kruté rány osudu. Do hrobky jejího zesnulého manžela faraona Tutanchamona vnikli vykradači, mnohé rozbili a znesvětili. Chetitský princ, jehož chtěla pojmout za manžela, byl zabit a na Théby se pomstychtivě valí vojska jeho královského otce. Anchesenamon ví, že Egypt potřebuje faraona, a nezbývá jí než přijmout nabídku k sňatku od mocichtivého Aje. Zatímco se chystá obřad, lstivý nepřítel plánuje úkladnou vraždu.

Lásky faraonů jsou zajímavým nahlédnutím do soukromí dávných vládců Egypta.Vyprávějí o vášnivých,pomíjivých,dojímavých a často vypočítavých láskách faraonů,které se odehrávají na pozadí vyjímečných historických období.Nefertiti a Achnatona za 18.dynastie,Ramesse II. a Nefertari za 19.dynastie,Ramesse III. a Tije za 20.dynastie a Kleopatřiny lásky za Ptolemaiovců.

Historický román s detektivní zápletkou se odehrává v Alexandrii ve 3. stol. př. n. l. za vlády Ptolemaia II. Do rodného města se vrací mladý Řek Alexandros, který dosud žil u svého strýce v Makedonii. Chce v největší knihovně starověku studovat dokumenty o historii Řecka i o Alexandru Velikém a jeho vojevůdcích. Do Egypta jej nepřivedla jen touha po vzdělání, ale i po pomstě. Před dvaceti lety zde byl zavražděn jeho otec, matka i sourozenci. Zločin nebyl nikdy objasněn. Alexandros se snaží získat co nejvíce informací o své rodině. Zjistí, že jeho otec patřil k hlavním úředníkům státu, že měl velký vliv a majetek a měl dokonce šanci stát se vládcem Egypta. Náhodně objeví i existenci dluhopisů, z kterých je zřejmé, že mu tři vysoce postavení muži ve městě dlužili peníze. Domnívá se, že našel motiv činu, a rozhodne se vrahy potrestat. Než se k tomu odhodlá, jsou dva z nich zavražděni.Také jeho život je ohrožen. Podaří se mu nakonec odhalit pravého viníka a zjistit i pravdu o svém původu? Spíše než samotný děj zaujme čtenáře vylíčení prostředí hlavního města ptolemaiovské říše, zachycení dění v paláci panovníka, knihovně, gymnasionu i atmosféry slavností na oslavu boha Dionýsa.

Král Tutanchamon umírá a je zřejmé, že se ho někdo pokusil zavraždit. Chvílemi přichází k vědomí, ale na nic si nevzpomíná, a tak v paláci panuje napjatá atmosféra. Tutanchamonova milující manželka, mladičká královna Anchesenamon, si musí co nejdříve najít nového manžela, protože draví uchazči o trůn jí usilují o život. Ale koho zvolit, když ani neví, kdo je vrah?

Příběh o usilovném pátrání po vrazích a vykradačích hrobek za vlády Ptolemaia II.

Princezna Neitokret se poté, co náhodou vyslechne tajný faraonův rozhovor, odhodlá na vlastní pěst vypátrat svůj původ z nápisů v Domě života. Tabulky však příběh nedokončí a Neitokret se za jeho pokračováním musí vydat na nebezpečnou pouť do Horního Egypta.

Román z prostředí starověkého Egypta je vlastně historickou detektivkou z doby vlády Ptolemaia II. Se znalostí reálií rozvíjí autorka příběh plný intrik, odehrávající se v Údolí králů, kam se svou manželkou přijíždí jeden z faraónových synů z Alexandrie, aby navštívili příbuzné a po letech poznali život v Egyptě. Po jejich příchodu dojde v rodině k několika vraždám, v jejichž pozadí stojí vzájemná řevnivost a boj o moc.

Fille de Thoutmosis, héritière du trône, intelligente et impétueuse, Hatchepsout a épousé son demi-frère, ainsi que le veut la coutume, ce qui ne l'a pas empêchée de devenir la première femme à coiffer le pschent royal des pharaons d'Egypte. Le pâle Thoutmosis II a pu s'opposer à cette flamboyante ascension. Mais voici que la danseuse Iset lui donne enfin un fils, alors qu'Hatchepsout n'a que deux filles. Confrontée aux intrigues et aux complots ourdis autour de ce dernier, la reine devra dans le même temps éloigner l'ennemi des frontières, avec l'aide de Senmout dont elle est éprise. Après " La Princesse de Thèbes " et " Le Pschent royal ", Violaine Vanoyeke achève ici une somptueuse fresque égyptienne, un roman vrai où se mêlent l'ambition, l'amour, la guerre, sur la toile de fond d'une civilisation éternellement fascinante.