Michaela Kukovičová Pořadí knih

Dne 8. 4. 2022, kdy inflace v ČR dosahovala 14,2 procenta, se ilustrátorky Michaela Kukovičová (*1968) a Magdalena Rutová (*1988) dohodly, že si po dobu jednoho roku budou navzájem posílat každý den jeden kreslený report, vzkaz, deníkový záznam doplněný krátkým textem. Do 8. 4. 2023 tedy vzniklo dvakrát 365+1 kreseb ztrapňujících jakautorky knihy, tak jejich příbuzné a známé. Záznamy vycházejí ze soukromých i veřejných událostí daného dne. Celoroční dialog dvou žen, které dlouhodobě zajímá jednoduchá kresebná zkratka, pozorování a zachycení okamžiku i podoby aktérů. Nepřestávající číhání na ten krásný, strašný nebo nejednou nudný moment, který se kvalifikuje do série. A především: kresba jako jeden z možných způsobů přežití všedního dne.

Někdo chodí po své ulici s nosem zabořeným do chodníku nebo do telefonu, jiný se kouká do nebe anebo příliš spěchá. Málokdo se umí doopravdy dívat. Paní Kuko, ta ale má oči doširoka otevřené a nic jí neunikne. Miluje výlohy, ta okna do světa velkých i malých obchodů, krámků a živnostnických kšeftů, kde se žije život, a dívání se jí nikdy neomrzí. Ve výloze, ale i před ní na chodníku a za ní uvnitř, je totiž vždycky něco nového – nebo starého –, čeho si člověk nevšiml. Jsou výlohy a obchody, které se nemění a sedá na ně prach, v jiných naopak často vidíte majitele s hadrem a novou sadou dekorací, jsou výlohy a krámky, které lákají dovnitř a musíte se u nich vždycky zastavit, jsou výlohy vtipné i nudné, stejně jako jejich majitelé. 24 velkých obrazových tabulí od první dámy české ilustrace, na kterých najdete všechno, co jste ve své ulici přehlídli!

Maminka Tony a kluk Titi žili docela šťastně, i když od nich odešel tatínek. Ale potom se museli odstěhovat a pak zase, a ještě jednou. A do toho Tony onemocněla divnou nemocí... A nic nepomáhalo. Na světě to totiž občas není úplně jednoduché. To, že má člověk střechu nad hlavou a teplou peřinu, není samozřejmost. Někdy se něco pokazí nebo zadrhne a vy za to vůbec nemůžete. Jsou dny, kdy si ani maminky nevědí rady. A co teprve děti. Ještě že Tony a Titi mají jeden druhého. A že se ničeho nezaleknou, i když se zdá, že to horší už být nemůže. Když se totiž člověk nebojí a neztrácí naději, splní se možná i tajná přání. Možná se nesplní přesně tak, jak jste čekali, ale to vůbec nevadí, pokud se svět začne pro jednou měnit k lepšímu.

Nejsou ani tady, ani tam. Mnoho (často) spí nebo chodí domů po půlnoci. Jsou tiché, z jejich pokoje se klíčovou dírkou line proužek mihotavého světla. Svět, v němž žijí, je neproniknutelný jako tropické rostliny v džungli — a když ho kousek odhalí, žasneme. Držíte v ruce zápisky z nočního probouzení, herbář snů a průhledy klíčovou dírkou, jemnou manikérskou práci, liány vnitřních pralesů. Tato knížka je pro tajemné bytosti mezi 12 a 18 rokem.

Strhující příběh česko - německo - židovské rodiny na pozadí událostí našich dějin 20. století. Citlivé zachycení 20. století v podání Aleny Ježkové se úspěšně může řadit do současného trendu ženských autorek Mornštajnové a Lednické, které pečlivě a bez přehnaného sentimentu prozkoumávají českou identitu a minulost. V sedmi volně navazujících povídkách, jejichž protagonisty jsou příslušníci pěti generací fiktivní rodiny Schillerů, autorka mistrovsky vyobrazuje, jak se dějinné události promítají do osobních životů. Tuto linii sledujeme od zákopů 1. světové války přes rozvíjející se průmyslu Československé republiky, nacistickou okupaci a s ní spojený Holocaust, sčítání ztrát po válce a nástup komunismu, až po invazi „bratrských“ vojsk v srpnu 1968. Příběh rodiny Schillerů se uzavírá v Londýně v roce 2005 pátráním proslulého houslového virtuosa po vlastních kořenech.

Tremula, Tmavruše, Hypochondřík. Strachy, o kterých vyprávějí děti. Každé má svůj příběh, třeba o panice, trémě a nejistotě. Nezůstane ale jen při tom. Dostanete i radu, jak takové strachoty překonat, jak nad nimi vyzrát. Jednoduchou říkankou, anebo pořádným super zaklínadlem.

Je Praha ještě pořád krásná, úžasná, okouzlující? Nezadupaly její půvab nohy milionů turistů, kteří se ženou po kamenných kostkách od Pražského hradu přes Karlův most na Staroměstské náměstí a zase zpátky? Praha je město věží, kopců, zahrad, uliček, domů, hospod, tajemství, příběhů, vzpomínek, lidí, zvířat a soch... Podívejte se na ni novýma očima. Projděte se po Praze s Michaelou Kukovičovou a Olgou Černou. Zavedou vás na mosty, ostrovy, rozhledny, do parků, do centra i na periferii. Dozvíte se, kolik mostů vede přes Vltavu, v kterém domě udělal díru ďábel, kam dohlédnete z Žižkovské věže a kde mají nejlepší chlebíčky. Přečtete si historku o chlapíkovi, který se proměnil v brouka, starodávné vyprávění o Golemovi i hrdinský příběh o siru Wintonovi, také o atentátu na Heydricha i o tom, jak si cestu po Pražském hradě zkracoval jeden skvělý prezident. Všude je na co se dívat a čemu se divit... protože v Praze je možné všechno.

Pohádky, historky, parodie, kramářské písně i sci-fi najdete v sešitkách pod víkem v červenočerné krabičce – 12 současných autorů – 12 obrazových sešitů – 12 příležitostí se bát. Koláže Michaely Kukovičové vyprávějí historku o mondénním francouzském kadeřníkovi toužícím po krásném copu. Tereza Říčanová našla motiv ke svému černobílému sešitku v povídačce J. Š. Kubína o Černé paní, milé Amálce a dvanáctém pokoji. Juraj Horváth vykreslil noc v domě na útesu v roce 1939. Radana Přenosilová přináší veršovaný morytát o žárlivosti a krásné zahradnici Květě. Horror vacui s velkým třeskem uprostřed sestavil Jan Čumlivski. Narozeninové řádění kulového blesku naleznete v sešitku Dory Dutkové. Komiks o jiném druhu z neznámé planety pluje vesmírem pod taktovkou Petra Šmalce. Markéta Šimková se vrací ke kramářské písni o hladovém psu, vrabci a vzteklém sedlákovi. Se Stanislavem Setinským zalistujeme v deníku z cesty na Krvavou planetu. O síle českého česneku, studentce archeologie a nesmrtelném Drákulovi vypráví obrazový rej Chrudoše Valouška. Černé pikle baby Jagy rozehrává Eva Maceková. A úplně nevinně začíná letní vyprávění Alžběty Zemanové o Katce a kočičím mňoukání, vřískání a jeku.