Dvacáté výročí jmenování otce Tomáše Špidlíka kardinálem připomíná nakladatelství Refugium jeho životopisnými črtami. Kniha čerpá z osvědčených pramenů, přináší rovněž podrobnosti méně známé či jednotlivosti zcela nové. V knize zazní osobní vzpomínky otce Špidlíka samotného, jeho úvahy a svěží postřehy, které jsou stále aktuálnější. Čtenáři je představen duchovní profil jeho osobnosti a stále živé, podnětné autentické dědictví.
výročí prohlášení svatého Josefa za ochránce všeobecné církve podnítilo papeže Františka k formulaci jeho sedmi nových jmen: Ochránce Vykupitele, Boží služebník, Služebník spásy, Průvodce těžkými časy, Ochránce vyděděných, Ochránce zarmoucených, Ochránce chudých. Texty k meditaci jsou plodem jubilejního Josefovského roku. Nalezneme v nich výzvy k důvěrnějšímu vztahu k tomuto velikánu víry, strážci Božích tajemství a inspirátoru rodinného života.
Text nás seznamuje s charizmatem osobnosti olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Při příležitosti 100. výročí jeho jmenování arcibiskupem vyhodnocuje autor tradiční pohledy na něj a otevírá i nové perspektivy. Lidé stále přicházejí k jeho hrobu – Stojanův odkaz je živý. Zejména dnes nás povzbuzuje jeho statečný postoj zastávat se Božích věcí před rozmanitými státními institucemi. Autor knihy vyzdvihuje důležité téma všeobecného kněžství.
Církev je řeka, která tiší žízeň Božího lidu evangeliem. Naše cesta je pouť srdce, které dorůstá do toho, čím žije Ježíšovo Srdce. Láska se projevuje více skutky než slovy. Takovou lásku kniha ukazuje. Soucit se světem v Ježíšově Srdci proměňuje události celého světa. Zde se učíme usuzovat srdcem. Láska se umí radovat ze všeho, co vyrůstá ze skrytosti.
Dialogu je schopen ten, kdo zakusí, že ho má Bůh rád. Naděje ve vítězství dobra se pak pomalu stává jistotou. Co ale prožívají ti, kdo se považují za ztracené nebo osamocené? Text chce přispěchat s odpovědí, že nejsou nikdy ponecháni napospas. Autor nás vrací k počátkům rozhovoru s Bohem: k tomu, co je povolání, víra, novost života, duchovní a neduchovní, osoba, svoboda, cítění, co je zlo a jak jej překonávat, jak se správně modlit…
Kniha se zaobírá otázkami, které s optimismem a realismem zároveň klade v učení o manželství a rodině papež František. Amoris laetitia obsahuje mnohé zkušenosti, návody i doporučení. Předkládaná kniha je doplněna aspekty, které nabízí církev v případě manželské krize, a tak vždy spolu s moudrou tradicí ukazuje aktuálně nové cesty k problémům každé doby. Nechybí ani nejdůležitější texty, které mohou pomoci k dobré orientaci v současné diskuzi o manželství.
Celosvětová síť modlitby, kterou už tradičně sdílíme s papežem, nám připomíná, že srdcem poslání církve je modlitba. Můžeme dělat mnoho věcí, ale bez modlitby jsou mrtvé. Podněcujeme člověka, aby si přál hodnoty dne nahlížet duchovně: aby v nich poznal, jak Bůh sám originálně pracuje. To je vnitřní svoboda, oživující pak veškerou ostatní vnější činnost.
Křest nám dává nový život, nebere však svobodu. Svoboda člověka je křehká i pro křesťana. Stále v něm bojuje starý člověk. Nepřítel chce v člověku zabít Boží život. Postupuje u každého svými zbraněmi. Kristus dal církvi nejen křesta, který obmývá a očišťuje člověka, ale také slzy lítosti, které ve svátosti pokání dostávají sílu křestní vody. Čtenáři se v knize dostává spolu s poučením i povzbuzení, jak se na zpověď nejlépe připravit, co všechno obsahuje, jaký má smysl lidská námaha boje se zlem a jak se vyvarovat možných omylů. Je určena zpovědníkům i kajícníkům.
Příspěvek k současné recepci tradic v české teologii Kniha uvádí do současné teologické diskuse o vztahu mezi křesťanským Východem a Západem a ukazuje jeho nejdůležitější souřadnice. Úmyslně není přetížena faktografickými údaji, které jsou i v českém prostředí dostupné. Vysvětluje čtenáři průběh rozdělení a jeho příčiny, které měly teologické kořeny. Hlavním záměrem knihy je interpretovat jednotu a rozdílnost tradic křesťanského Východu a Západu jako vztah interkulturace a inkulturace tradice. Autor se pokouší překonat ustálená klišé o údajném kontrastu mezi legalistickým Západem a více svobodným mystickým Východem, vysvětlit dopady tradovaných protizápadních i protivýchodních polemik a uvést na pravou míru pseudo-východo-západní antiteze. Významná pozornost je věnována Svatému a velkému sněmu pravoslavné církve, který se uskutečnil na Krétě v roce 2016. Nechybí ani krátký pohled na cyrilometodějskou otázku a přínos českých jezuitů nové doby k recepci tradic křesťanského Východu.
