Pět pátračů, Bětka, Pip, Daisy, Larry, Špekoun a jeho pes Brok, se snaží zjistit, kam se poděla siamská kočka paní Candlingové. Ukradl ji zahradní pomocník Luk, který nedaleko pracoval na zahradě? Čí jsou však velké šlápoty u klece? Ty nemohou přece být Lukovy! Kromě toho jsou děti přesvědčené, že by Luk nikdy nic neukradl. Jak to ale dokážou? Děti podezřívají paní Klapkovou i ošetřovatele paní Candlingové, pana Tuppinga, kterému jde na ruku policista pan Goon. Případ se zamotává, a i když je zloděj mazaný, děti jeho úskoky prohlédnou, a tak se mají nakonec s čím pochlubit před inspektorem, když případ bravurně vyřeší k velké nelibosti policisty Goona.
Strážmistr Goon dostává podivné anonymní vzkazy a požádá synovce Erna o pomoc. Pátrání však zahájil také Špekoun s přáteli. Kdo odhalí pisatele záhadných vzkazů dřív?
K policistovi Goonovi přijíždí synovec Ern, který je posedlý záhadami a vyšetřováním. Pětice přátel Larry, Daisy, Pip, Bětka a Špekoun si proto pro něj vymyslí prvotřídní tajemství a pošlou jeho i pana Goona po falešné stopě. Jenomže Ern narazí na něco, v čem naši přátelé poznají skutečné tajemství... Co skrývá tajemný dům a jeho obyvatelé? Pátrání je navíc komplikované Špekounovou láskou k převlekům, která jeho i Erna dostává do mnoha nebezpečných situací...
Souostrovím postižení nazýváme systém ústavů pro lidi označené za postižené, jejichž obyvateli jsou v České republice tisíce lidí. Náš etnografický výzkum potvrzuje, že ústavy jsou izolovaná, obtížně dostupná místa, protkaná těžko překročitelnými hranicemi oddělujícími obyvatele od zaměstnanců, obyčejný život od oficiálních strategií péče a údržby a lidi označené za postižené od nás ostatních, kteří za postižené označení nejsme. Souostroví postižení však není jen regionem vyloučení a vytěžování. Je zároveň prostorem problematizace, kde se shromažďují veřejnosti tvořené lidmi, kteří jsou působením ústavních režimů zasaženi. Tyto veřejnosti staví na poznání, že postižení, které člověka odsuzuje k životu v ústavech, není jedinou reálně uskutečnitelnou verzí postižení. Vedle etnografického popisu světa ústavů a empiricko-teoretického hledání odpovědi na otázku, jaká socio-materiální uspořádání a zájmy ho udržují při životě, tato kniha nabízí i naději na změnu: pragmaticky založenou vizi postižené veřejnosti coby proměnlivého otevřeného společenství, v němž je vyloučení nahrazeno sdílenou zasažeností a osvědčené způsoby zacházení s postižením kreativní nevědomostí. Michal Synek je religionista a sociolog. Zkoumá vztahy mezi různými repertoáry pečování a způsoby uspořádávání postižení. Působí jako výzkumník na Fakultě humanitních studií UK. Zajímá se o teoretické problémy s praktickým dopadem na pomezí vědních studií a studií postižení a péče. Dana Hradcová vyučuje na Fakultě humanitních studií, studuje život s dis/abilitou a zabývá se empirickou etikou a etnografickým a kolaborativním výzkumem v prostředí sociálních a zdravotních služeb. Věnuje se podpoře uživatelů služeb a spolupracuje s ne/profesionálními pečujícími.
