Luboš Příhoda
2. srpen 1934 – 16. říjen 2018
Luboš Příhoda
- 8. 1934 Náchod Liberecký novinář, překladatel a básník Luboš Příhoda vystřídal řadu řídících, technických i dělnických povolání. Knižně vydal mimo jiné překlady poezie – Helmut Preissler Hlasy mrtvých a živých (SN 1961), Reiner Kunze Věnování (SN 1964 – společně s Ladislavem Dvorským, Milanem a Ludvíkem Kunderou), Hanns Cibulka České motivy... (SN 1967); próza – Johannes Bobrowski Litevské klavíry. Boehlendorff a ti druzí (Odeon 1971 – kryto Jiřím Votavou), od téhož autora Tanečník Malige (Vyšehrad 1989) a C. F. Mayer Král a světec (Vyšehrad 1994). Vlastní tvorbu, ale zejména překlady povídek a poezie z němčiny, publikoval v řadě časopisů, denním tisku a rozhlasu, jeho verše byly naopak publikovány v německých časopisech i v malé antologii české poezie Vítr jménem Jaromír (Der Wind mit Namen Jaromír, Verlag Volk und Welt, Berlín 1961). Pro velkou antologii Poezie NDR (Odeon 1982) přeložil verše sedmi básníků (autorství kryto Jiřím Votavou pseudonymem Jan Votava). Je autorem a spoluautorem několika rozhlasových her (krytých různými jmény) a jevištní adaptace Tří zlatých vlasů děda Vševěda (Mladá scéna, Ústí nad Labem 1986). Po sametové revoluci šéfredaktor obdeníku Region v Liberci. Je činný v Syndikátu novinářů České republiky, patří mezi zakládající členy Kruhu autorů Liberecka. V Nakladatelství Bor mu vyšla kniha básní Promluvy do zdi, která zahrnuje jak jeho vlastní tvorbu, tak i překlady německé poezie. V nakladatelství také vyšel jeho překlad knihy Návrat pod zelenou střechu německé autorky Isy Engelmann. Obě poslední knihy vydalo Nakladatelství Bor jako zakázku pro Kruh autorů Liberecka.