H. T. Lowe Porter Pořadí knih (chronologicky)

Novela Smrt v Benátkách, v roce 1971 převedená na stříbrné plátno Luchinem Viscontim, patří k nejznámějším Mannovým literárním pracím a stejně jako ostatní autorovo dílo se jejím hlavním námětem stala problematika vztahu umělce k životu. Úspěšný spisovatel Gustav von Aschenbach, prototyp lidské zralosti a životního i tvůrčího soustředění, se ve svých padesáti letech rozhodne strávit léto v Benátkách. Namísto kontemplace tu však na moralistního pedanta čeká setkání s odvrácenou stranou vlastního nitra: bičován potlačovanou, avšak čím dál tím méně zvladatelnou smyslovou vášní je přitahován k polskému chlapci Tadziovi, takže když ve městě vypukne epidemie cholery, odmítne Aschenbach Benátky opustit a zůstane v nich až do trpce tragického konce. Co se na první pohled jeví být pouze osudovým zřetězením náhod, je ve skutečnosti přísně logické a vyplývá z dlouho narůstající psychické krize hlavního hrdiny - ukáže se, že Aschenbachova rovnováha byla pouze zdánlivá, neboť jí bylo dosaženo v umění, nikoliv v životě. Konečně Thomas Mann sám Smrt v Benátkách charakterizoval jako "příběh o rozkoši ze zániku"....

In addition to Death in Venice , this volume includes "Mario and the Magician," "Disorder and Early Sorrow," "A Man and His Dog," "Felix Krull," "The Blood of the Walsungs," "Tristan," and "Tonio Kröger." These stories, as direct as Thomas Mann's novels are complex, are perfect illustrations of their author's belief that "a story must tell itself." Varying in theme, in style, in tone, each is in its own way characteristic of Mann's prodigious talents. From the high art of the famous title novella ("A story," Mann said, "of death...of the voluptuousness of doom"), to the irony of "Felix Krull," the early story on which he later based his comic novel The Confessions of Felix Krull , they are stunning testimony to the mastery and virtuosity of a literary giant. Translated from the German by H.T. Lowe-Porter.

Život německého hudebního skladatele Adriana Leverkühna, který vypráví jeho přítel Poslední dílo T. Manna, jeho „nejdivočejší kniha“, literární poselství vytvořené v americkém exilu na útěku před nacismem. Co je zdrojem válek? Nemá měšťanská epocha, která přinesla rozvoj pozitivních rysů člověka, i odvrácenou stranu: scestí, jejichž zprvu nenápadné zárodky tkví v přepínaném individualismu, v soutěživosti, která, neúnosně vypjatá, může ústit do zhoubného nepřátelství, do katastrofálního zla? Mann záměrně dává děj vyprávět člověku, který odmítá ony temné stránky člověčenství svého přítele, skladatele Adriana Leverkühna, nerozumí jim, hrozí se jich, ale líčí je.