Agota Kristofová Knihy

Druhý a třetí díl volné trilogie navazuje na Velký sešit (1986), který tvoří deníkové záznamy osudově spojených bratrů – dvojčat, podivně geniálních i cynicky krutých, kteří prožívají dětství za války v pohraničním městečku u své babičky. Důkaz (1988) sleduje příběh jednoho z nich, Lukase, úředně prohlášeného za idiota, který poté, kdy jeho bratr překročí ilegálně hranice do sousední svobodné země, dál osaměle hospodaří v babiččině domě v zemi okupované cizí armádou. Třetí lež (1991) je retrospektivním monologem dvou stárnoucích mužů: Clause T., jehož osudy jsou totožné s osudy Lukasova bratra emigranta, a Klause Lukase, slavného básníka nedávno osvobozené země.

Drsný příběh dvou malých chlapců dvojčat, kteří formují svou morálku ve světě zvrácených hodnot doby válečné a poválečné. Dva chlapci mimořádně racionální inteligence, spjatí navíc skoro mystickým poutem stejnokrevnosti dvojčat, vytržení z bezpečí domova pochopí okamžitě, že jediná sebeobrana proti cynismu a surovosti světa je –⁠ naučit se jí, vydržet ji a přelstít ji. Velký sešit snese srovnání s proslulou knihou Kosinského Nabarvené ptáče. Je to umělecké svědectví o zrůdnosti dokonce nesrovnatelně horší: stylistickou polohou pracující s holou výpovědí dětského deníkového záznamu je zde stvořen nejstrašnější hrdina naší doby: dítě jako učedník a spolupachatel zločinu. Velký sešit se stává knihou o zabití a zkáze andělství nevinného věku a o zničení prvotní lidské čistoty. I při vší krutosti předváděné školy nelidství je zároveň stále ještě i obrazem naděje v regenerační sílu tak rané mladosti obou dětí. Velký sešit se stal předlohou ke stejnojmennému filmu, který získal hlavní ocenění na 48. MFF v Karlových Varech v roce 2013.

Próza Včera je čtvrtým a posledním románem maďarsko-švýcarské spisovatelky Agoty Kristofové (1935–2011). Román tematicky vychází z období, kdy spisovatelka, po svém útěku z Maďarska v roce 1956, deset let pracovala jako tovární dělnice. Kristofová tematizuje stesk po domově a pocity beznaděje maďarských exulantů, kteří si, podobně jako ona sama, jen těžko zvykali na podmínky západní kapitalistické společnosti. Reálie emigrantského světa jsou však jen kulisou, třebaže osobně prožitou, pro pečlivě vystavěné a s maximální úsporností napsané drama „velké nemožné lásky“. Exulant a dělník Tobiáš nečekaně potkává přítelkyni z dětství a je přesvědčen, že našel svou dlouho očekávanou, osudovou lásku. Ale naplnění milostného vztahu zabraňuje řada okolností: Lina je vdaná, má dítě a cítí se být společensky nadřazená. A vše komplikuje i Tobiášova rozporuplná povaha, jíž určuje jeho břitká inteligence a literární talent, ale i patologické sklony způsobené dětskými traumaty. Agota Kristofová je českému čtenáři známá díky své trilogii Velký sešit (1986, česky 1995), Důkaz (1991, česky 2001) a Třetí lež (1991, česky 2001) – díla, která byla přeložena do desítek jazyků, a která byla kritiky přirovnána k dílům Samuela Becketta a Eugèna Ionesca. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Agota Kristof's celebrated trilogy of novels exploring the after-effects of trauma and the nature of story-telling in the context of Nazi occupation and Soviet 'liberation' at the end of World War Two.

Narrated in a series of brief vignettes, The Illiterate is Kristof 's memoir of her childhood, her escape from Hungary in 1956 with her husband and small child, her early years working in factories in Switzerland, and the writing of her first novel, The Notebook.

The child says, ‘That’s the only difference between the dead and those who go away, isn’t it? Those who aren’t dead will return.’ Lucas says, ‘But how do we know they aren’t dead when they’re away?’ ‘We can’t know.’Following on from The Notebook, which recounted the survival of twin brothers during war and occupation, The Proof and The Third Lie complete the trilogy of novels in which Kristof, as an emigré writer, forged wholly distinctive ways to treat the 20th-century European experience of war, occupation and separation.As the brothers Claus and Lucas, isolated in different countries, yearn for the seemingly impossible restoration of their lost connection, perspectives shift, memories diverge, identity becomes unstable. Written in Kristof ’s spare, direct style, the novels are an exploration both of the aftereffects of trauma and of the nature of story-telling.‘At the heart of this acrid trilogy, in all its studied understatement and lack of portentousness, we can feel the author’s slow-burning rage at the wholesale erasure of certainty and continuity in the world of her childhood and adolescence. At the same time we sense Kristof saturninely enjoying this annihilation for its imaginative potential. She will reassemble a shattered world on her own rigorous terms, and watch us wince and shudder in the process.’ – Jonathan Keates, Times Literary Supplement

Un'irresistibile vertigine tra sogno e realtà caratterizza i racconti di "Dove sei Mathias?", esplorando temi come l'infanzia, la nostalgia e l'illusione. "Line" presenta un dialogo teatrale tra un giovane e una bambina, mentre "Dove sei Mathias?" sfida il lettore con le sue allucinazioni e ambiguità sui personaggi.

'John und Joe', 'Der Schlüssel zum Fahrstuhl', 'Eine Ratte huscht vorbei', 'Die graue Stunde', 'Monstrum', 'Die Straße', 'Die Epidemie' und 'Die Sühne' – acht Theaterstücke von Agota Kristof in einem Band. In Deutschland wurde Agota Kristof unter anderem 2001 mit dem angesehenen Gottfried-Keller-Preis und 2006 für 'Die Analphabetin' mit dem Preis der SWR-Bestenliste ausgezeichnet.