Michal Sýkora Knihy

Český detektivní román se svéráznou komisařkou Výrovou v hlavní roli. Literární předloha televizní série Detektivové od Nejsvětější trojice. Je horké srpnové odpoledne roku 1987. Končí prázdniny a dvanáctiletá Hana se v prvorepublikové vile u řeky na kraji města stane svědkem šokující vraždy. Příslušníci Veřejné bezpečnosti pachatele nápadně rychle zadrží, přičemž Hanino tvrzení, že vrahem byl ve skutečnosti podivný zelený přízrak, ze všeho nejvíc připomínající vodníka z Erbenovy Kytice, nikdo nebere vážně. Policejní komisařka Marie Výrová se tentokrát bude zabývat čtvrt století starou vraždou. Po setkání s Hanou Kolihovou, která se z hrůzného zážitku nikdy nevzpamatovala, zpočátku jen ze zvědavosti prostuduje spis dávno uzavřeného případu. Záhy však nabyde jistoty, že se tehdejší vyšetřovatelé dopustili řady chyb a že podezřelých, již ke zločinu měli motiv a příležitost, může být mnohem víc. Rodinné přízraky po pětadvaceti letech ožívají i proti vůli těch, kteří si ze všeho nejvíc přáli zapomenout. Na všech leží stín viny. Kdo je skutečným pachatelem zločinu, který zcela rozvrátil kdysi prominentní rodinu věhlasného místního lékaře?

Život a dílo mistra moderní prózy První česká monografie věnovaná tvorbě jednoho z nejvýznamnějších autorů moderního románu Philipu Rothovi (1933—2018) shrnuje autorovu uměleckou dráhu, pokouší se utřídit jeho obsáhlé dílo a postihnout jednotlivé tvůrčí etapy spojené se změnami témat a částečně i stylu. Kniha nabízí interpretaci klíčových próz, postavenou na hledání typických rothovských témat, a to jak v perspektivě konkrétní spisovatelovy tvůrčí etapy, tak celého díla. Sýkora zasazuje Rothovo dílo do širšího kontextu americké literatury, věnuje se jeho dobové kritické reflexi a nevyhýbá se ani možnosti hledat interpretační klíč ve spisovatelově životě.

Vrchní komisařka Marie Výrová, přezdívaná „Velká Sova“, spolu se svými kolegy vyšetřuje noční loupežné přepadení, během něhož skupina maskovaných mužů ukradla z olomoucké zoologické zahrady tři severoamerické medvědy a současně zavraždila vrátného. Vyšetřování je zprvu neúspěšné; základní otázka, k čemu někdo potřebuje živé medvědy, zůstává nezodpovězena. Když navíc jediného vytipovaného podezřelého kdosi z jeho kompliců připraví o život, je jasné, že detektivové mají co do činění s velmi nebezpečným protivníkem. Mladá policistka Kristýna Horová, bývalá kolegyně olomouckých detektivů, za trest přeložená na obvodní oddělení ve Šternberku, paralelně vyšetřuje nález pěti mrtvých psů, ledabyle zakopaných v lese. Pátrání ji přivede jednak na stopu zápasů bojových plemen pořádaných místním „vlivným podnikatelem“, jednak k přesvědčení, že oba případy spolu souvisejí.

Komisařka Výrová na stopě bezcitného sériového vraha Loupežné přepadení studentky, které se zvrtlo. Nemotivovaná vražda ukrajinské profesorky historie, jež do Česka utekla před válkou. Zběsilý útok na oblastní manažerku bezpečnostní agentury. Zemřel vyznavač konspiračních teorií skutečně přirozenou smrtí? Souvisejí spolu tyto události, nebo se jedná jen o sled náhod? A není těch zločinů víc? Bývalá policejní komisařka Marie Výrová se po tragickém vyústění svého posledního případu rozhodla věnovat jen rodině a výuce na právnické fakultě a už se nikdy neplést do žádného vyšetřování. Jenže pak se jí ozve starý kamarád s prosbou… V románu Žádné dobré zprávy čtenáři najdou poutavé intimní i společenské drama, lásku, žárlivost, sex, manipulaci i nenávist. Chybět nemůže ani nezaměnitelná atmosféra olomouckých historických náměstí, úzkých uliček a starých univerzitních budov. A také nevlídné pusté cesty mezi zmrzlými poli a tajemná stavení obývaná „muži, kteří nenávidí ženy“. A zuřiví psi. A zlo, které plodí zlo, ale i spravedlnost, která má společně s rukou zákona nakonec vždycky trochu navrch.

Monografie navazuje na publikaci Britské detektivky: od románu k televizní sérii (2011). Předkládaný druhý díl se věnuje autorům generace nastoupivší v 80. letech, kteří do žánru vnesli společensky aktuální támata jako politické machinace, korupce, zneužívání dětí, organizovaný zločin či sériové a sexuálně motivované zločiny (I. Rankin, M. Dibdin, P. Robinson, E. Georgeová). Dále reflektuje oblíbený žánr historické detektivky (E. Petersonová) a také současné populární autorky (K. Atkinsonová, A. Cleevesová). Důraz je opět položen na analýzu adaptačního procesu, vztah žánru a narativu v jednotlivých médiích, postižení proměny televizního narativu a adaptačního stylu ve vztahu k vývoji a proměnám zásad a pravidel televizní produkce a dramaturgie apod.

Kniha se zabývá druhou polovinou Nabokovovy tvorby, tedy obdobím, kdy pobýval v USA a ve Švýcarsku. Michal Sýkora volně navazuje na sou předchozí práci nazvanou Vladimir Nabokov – Od Mášenky k Daru, v níž zpracoval Nabokovovu rusky psanou tvorbu z dvacátých a třicátých let dvacátého století. Sýkora opouší chronologickou strukturu prvního svazku a postupuje podle jednotlivých témat – Nabokovovy metafyziky, témat noetických, politických, životopisných. Nabokova vidí nejen jako brilantního stylistu, ale také jako spisovatele, který dokázal vytvořit ideově i umělecky soudržné dílo, v němž se v jeden celek spojuje estetika, etika a metafyzika. Společně tak obě studie podávají ucelený obraz díla jednoho z největších prozaiků dvacátého století.

Nemusí to skončit zničenou psychikou. Osvětová publikace s povídkami známých autorů. Máloco způsobí v dětské duši takový zmatek jako rozvod rodičů. Dá se toto náročné období zvládnout, aniž by si z něj děti odnesly trauma? Jak jim vše vysvětlit? A jaké problémy přináší rozvod do světa dospělých? Nejen o tom pojednávají povídky předních českých spisovatelů, které doplňují ilustrace zavedených výtvarníků. Z odborného hlediska se tématům věnuje profesor psychologie Radek Ptáček – a jeho rady z praxe pomohou každé rodině ve složité situaci.

Práce je monografickým zpracováním prvního tvůrčího období významného rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova, zabývá se jeho tvorbou z dvacátých a třicátých let 20. století psanou rusky. Od předchozích česky vydaných prací o Nabokovovi se odlišuje svým zaměřením, rozsahem, detailností i úhlem pohledu. Stranou nezústávají vnější okolnosti spisovatelovy tvorby, životopisná data jsou použita k osvětlení kontextuvzniku toho kterého díla.

Román a „světový názor“. V této inspirativní monografii se autor pokouší najít smysl postmodernistické literatury prostřednictvím pojmu světový názor. Román nás při četbě pobízí k přemýšlení nad světem i sebou samým, k uvažování nad vlastní identitou. Je současná doba svědkem návratu tradičního realistického vyprávění? Kde je hranice mezi komerčností a uměleckostí? Co mají společného Vladimir Nabokov a Jasunari Kawabata? Nejen odpovědi na tyto otázky, ale i Sýkorovy svěží a originální výklady prózy Faulknera, Nabokova, Rushdieho, Fowlese či Pereca nabízí tato kniha, která si zaslouží pozornost literárních vědců, filozofů i šachistů (jimž je věnována analýza tématu šachu v moderní literatuře).