Alena JIndrová Špilarová Pořadí knih

Americká badatelka (1932-1985) díky svému patnactiletému výzkumu v podmínkách vysokohorské oblasti afrického deštného lesa shrnuje výsledky svého studia ohroženého druhu goril horských.

Pokusy o komunikaci se šimpanzem. Popis učení a praktik použitých při tomto pokusu. Jaké výsledky lze očekávat, bude li se pokračovat s výzkumem „řeči“ u primátů? Doslov Václav Vančata, Josef Linhart; poznámky k českému vyd. doplnili Josef Linhart, Pavel Novák, V. Vančata.

Zajímavé vyprávění anglického veterináře, který se specializoval na choroby šelem a divokých zvířat v evropských a mimoevropských zoologických zahradách a cirkusech. Živě podané vzpomínky na nejzajímavější případy autorovy klinické praxe zavádějí čtenáře do nejrůznějších míst na zemi a působivě ilustrují vztah člověka ke zvířatům.

Ve druhé knize historického románu Robert Graves poutavě a s ironií přibližuje jedno z nejzajímavějších období světových dějin formou fingované autobiografie císaře Claudia. Pátý římský císař, donucený k vládě proti svému republikánskému přesvědčení, se snaží panovat moudře a spravedlivě, přičemž se zaměřuje na nápravu zkorumpovaného státního aparátu a zlepšení veřejného blahobytu. Jeho bystrost a důvtip se projevují i ve vojenské strategii, například při tažení proti Británii. Nicméně v osobním životě se mu nedaří; zradili ho ti, kterým nejvíce důvěřoval, včetně jeho přítele Heroda Agrippy a manželky Messaliny. Prastará sibylská věštba předpovídá jeho osud, v němž se zmiňuje o jeho smrti rukou ženy a tragických okolnostech, které vedou k uvolnění trůnu pro jeho adoptivního syna Nerona. Tato kniha uzavírá Gravesův fiktivní životopis Claudius, který zanechává čtenáře s hlubokým zamyšlením nad mocí, zradou a osobními tragédiemi v historických kontextech.

Zachraňte velrybu! je příběh o útěku z velkoměsta do lůna přírody po vzoru hippiů šedesátých let a o kampani za záchranu velryb. Je parodií na americký životní styl a myšlení.

Fiktivní autobiografie skutečného římského císaře Claudia (10 před nl. - 54 nl.), který předstírá duševní i fyzickou méněcennost, aby přežil intriky císařského dvora za vlády Augusta, Tiberia i Caliguly. Vyprávění končí v roce 41, kdy je hlavní postava zvolena římským císařem.