Byl jsem jedním z tisíců dětí evakuovaných v rámci první a největší emigrační vlny, kterou vyvolala Řecká občanská válka (1946–1949). Tomuto tématu věnuji úvodní text své vzpomínkové knihy, která se skládá ze tří částí. Ve druhé části si připomínám jednotlivé události dětství, především příběhy z těžkých a strastiplných válečných let, jež jsem jako malý chlapec prožil. Třetí část mé knihy popisuje, jak jsem opustil rodnou vesnici a vydal se do bezpečí, které jsem nakonec stejně jako stovky dalších dětí nalezl v tehdejší Československé republice. Později jsem tam také založil rodinu, a Československo se mi tak stalo druhým domovem.
Unikátní slovník autorů literatury pro děti a mládež, a to včetně těch, jejichž díla byla původně určena dospělým čtenářům (Defoe, Swift, Verne a řada dalších), ale časem se stala vyhledávanou četbou dětí a mládeže, často ovšem v literárních úpravách či zkrácené verzi. První svazek je věnován autorům zahraničním včetně slovenských.
Kniha početného autorského kolektivu pod vedení I. Dorovského, se zabývá autory albánské, bosenské, bulharské, černohorské, chorvatské, makedonské, novořecké, slovinské a srbské literatury včetně autorů, kteří působili či žijí mimo region. Charakteristickým rysem je přitom u řady autorů jejich dvoudomost (někdy i vícedomost), tedy že náležejí k více národním literaturám. Kniha byla vydána za podpory Ministerstva kultury ČR a zařazena do programu Česká knihovna.
Obsáhlá antologie představuje verše sedmdesáti šesti srbských autorů, které podávají obraz vývojových tendencí a uměleckých hodnot moderní srbské poezie.
Nejnovější prozaický text úspěšného makedonského spisovatele Goceho Smilevského Návrat slov není rozsáhlý a nejde o román v klasickém, nýbrž spíše v postmoderním pojetí příběhu. Próza začíná větou: Na počátku mého života byla slova. Poté mladá šestnáctiletá dívka, která se narodila roku 1099, vypráví příběh o svém životě s matkou v malém pokojíku s krejčovskou dílnou na levém břehu Seiny v Paříži. Dívka dostala jméno Heloisa údajně proto, aby co nejvíce znělo jako Helios – Slunce. Když jí bylo osm let, její strýc, v jehož domě bydleli, ji odvedl do kláštera v Notre Dame, aby se vzdělávala v gramatice, rétorice, dialektice, aritmetice, astronomii, hudbě, latině, starořečtině a hebrejštině. Tam se s ní sblížil nejmladší učitel katedrální školy Abelard a dosáhl toho, že mu její strýc dovolil, aby se nastěhoval do jeho domu a mohl dívku učit…
A zde začíná tragický milostný osud Abelarda a Heloise, jeden z nejznámějších a nejdramatičtějších příběhů skutečné lásky všech dob. Smilevského vyprávění je po mnoha stránkách zvláštní, nevšední, nejednou připomíná prózy Umberta Eca. Je proloženo dobře formulovanými dialogy a filozofickými úvahami o životě, svobodě, o smrtelném hříchu, k němuž řadí lhostejnost jako hřích osmý, o vládnutí a moci či rozdělení společnosti.
