Ota Bouzek Pořadí knih (chronologicky)

Knížka je sestavena z vybraných povídek vydaných v mých knihách už dřív. Čtenáře zavede především do hlubokých a krásných Jeseníků. Sám jsem do jejich lesů přišel mladý, odsloužil tam lesácká léta a zůstal dodnes. Povídkami lze nahlédnout do úžasných rán a večerů. Umožní setkání s přirozenou přírodní krásou i se zvěří. Nimrodům přináší lovecká vyžití, ostatním snad nabídne trochu lásky k přírodě a vědomí, že kdyby se od ní lidé konečně poučili, bylo by na světě líp!

Autor Ota Bouzek prožívá celý svůj produktivní život i roky odpočinku v jesenických lesích nedaleko Pradědu. Již třiadvacet roků žije v malebné obci Karlova Studánka, kde donedávna pracoval jako kronikář obce a kastelán kaple svatého Huberta. Zdravotní potíže už mu nedovolují vykonávat právo myslivosti ani dlouhé vycházky po jeho milovaném lese, a tak hledá náměty do knih ve vzpomínkách. I v této knize popisuje úžasnou jesenickou přírodu včetně mysliveckých zážitků. Kniha je, podobně jako některé předchozí, souhrnem popisu mnohých krás příslušných Jeseníkům a je doplněna skvělými fotogra?emi. V textu se autor vrací do vzpomínek a všechno líčí svým nezaměnitelným rukopisem, vycházejícím z reálného životního stylu podle skutečných zážitků. Vám, milí čtenáři, přeje poklidné čtení a pohodové chvíle nad fotogra?emi z dílny jeho dlouholetého kamaráda, inženýra Jiřího Pecháčka.

Další z mnoha vzpomínkových knih zkušeného lesníka a autora přírodních próz. Byl jsem lesníkem, celý život sloužil v Jeseníkách a mým velkým koníčkem byla myslivost. Jako vedoucí polesí, hlavní inženýr a ředitel lesního závodu, stejně jako ředitel divize lesní výroby v akciové společnosti jsem měl k výkonu práva myslivosti vždycky velmi blízko. Hrdě jsem se hlásil k těm, kteří měli zelenou krev stejně jako já. Chodil jsem za různou zvěří sám anebo v daném času doprovázel na lovech pozvané lovecké hosty. Většinu dnů z mého žití jsem pracovně, ale i s myslivostí strávil uprostřed Jeseníků nedaleko pod Pradědem. V hlubokých lesích jsem prožil podstatný kus života, za což jsem svému osudu mnohokrát poděkoval. Roky uběhly jako rychlé vody v bystřině a já si do téhle knihy dovolil vybrat a sepsat několik loveckých příběhů i něco z mého, jistě nepromarněného lesáckého života. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Čím je člověk starší, tím zřetelněji si uvědomuje, jak hluboce jsou v něm uloženy některé dřívější zážitky. Vzpomínky popsané v této knize jsou vybrané z mých celoživotních zážitků profese lesníka a myslivce. Odehrály se v Jeseníkách a povídky jsou vylíčené podle skutečnosti tak, jak jsem je uprostřed krásných lesů zažíval. Miloval jsem Jeseníky, svoje polesí, přírodu a zvěř. Vždycky jsem se k tomu výběru z almanachu nesmírné krásy choval pokorně, s úctou a obdivem. Zdraví už neslouží, jak bych si přál, a tak se zde, alespoň ve vzpomínkách, vracím do svých mladších let. A povídkami mimoděk též děkuji za podporu mé rodině, ženě, synovi a dceři, a také za občasnou přízeň svatého Huberta či náklonnost bohyně lovu Diany. Přeji si, aby se mnou zde předložené vzpomínky, které se ve své době odehrály ve voňavých jesenických lesích, čtenáři líbily. Pokud tomu tak bude, pak jistě nesou zde sepsané lovecké a myslivecké příběhy správný název: Po stopách myslivce.

Autor mnoha publikací o myslivosti a přírodě tentokrát vzpomíná na první myslivecké a lovecké úspěchy své a také svého syna. Nadšený milovník lovu, přírody a hor - obzvláště Jeseníků, nyní již v důchodu, se znovu vyznává z lásky k horám, vzpomíná nejen na své první lovy v mládí, ale i na lovecké úspěchy svého syna, který kráčí v jeho profesních stopách.

V této knize se dočtete nejenom o zážitcích a některých názorech Oty Bouzka, již známého autora próz s přírodní tematikou. Profesí lesní inženýr a myslivec letos oslaví 70. narozeniny a tato kniha je jeho třicátou osmou vydanou. Tentokrát pod titul Volání lesních samot přidal svoje povídky i jeho kamarád a skvělý fotograf zvěře a přírody Martin Žatka. Jeho poutavé záběry divoké zvěře i ostatní fotografie přírodních scenérií nejen doplňují texty v knize a tvoří její obal, ale především vypovídají o jeho velmi osobním vztahu k přírodě, k Jeseníkům a k tamnímu podhůří. První část knihy napsal lesák a myslivec, druhou fotograf a lovec beze zbraně. Oba autoři, Ota Bouzek i Martin Žatka, vám při četbě povídek plných fotografií přejí příjemně prožité chvíle uprostřed našich krásných hor a jejich podhůří.

Vážení čtenáři, tato kniha je volným pokračováním knížky Bezflinťáci a hlavní protagonisté zůstávají stejní. Milenu Hamerskou a Jiřího Pecháčka jsem znal z několika málo fotek a článků popisujících složitá jednání, která vedla k záchraně jesenických kamzíků, i konečné předání petice s pětadvaceti tisíci podpisy Parlamentu ČR. Spolu s dalšími přispěli obrovským dílem k udržení životaschopné, už více než stoleté populace kamzíků v Jeseníkách. Osobně jsme se seznámili, když jednou u nás zazvonili, představili se a slíbili jsme si případnou spolupráci. Od té doby jsme nabídli veřejnosti nemálo pořadů o přírodě, sepsali několik knih obdobného žánru a veřejné besedy jsme doplňovali fotografiemi a filmy, které vytvořili oba Bezflinťáci Milena a Jura. Někdy jsme se pouštěli i na tenký led všelijakých lokálních zpracování dávné historie a věřili v důležitost jejich zachování pro následné generace. Milena a Jura jsou velmi pracovití lidé s láskou k přírodě, výborní partneři a kamarádi. A tak něco málo tvoříme dál a žijeme rádi, neboť díky lásce k přírodě, přes relativně pokročilý věk, stařeckým mechem důchodců neobrůstáme. Ota Bouzek, Karlova Studánka

Bezflinťáci stejně jako myslivci se snaží získat úlovek a trofej. Na rozdíl od myslivců je však jejich zbraní fotoaparát či kamera. Při svých toulkách očekávají, že konečně uloví supersnímek. Kniha Oty Bouzka a jeho dvou přátel poutavě vypráví ve třech dílech právě o bezflinťácích a myslivcích. Milena Hamerská a Jiří Pecháček předkládají čtenáři povídky sestavené z nespočetných zážitků fotografů a filmařů přírody a divoké zvěře. Popisují chvíle plné dramatičnosti, radosti i zklamání v Jeseníkách a na Oravě. Vypráví o fotolovech kamzíků a tetřevů, ale i o pokusech „dostat“ snímek medvěda na újedi nebo se dočkat vlků. Ota Bouzek ve své části popisuje lovy myslivců. Dočtete se o lovech medvědů na Slovensku, o tetřevech a kamzících, o jelenech, srncích a divočácích. Nechybí ani humorné příběhy ze života kamarádů a přátel přírody. Vážení milovníci přírody, myslivci, bezflinťáci a přátelé tohoto literárního žánru, věříme, že další kniha Oty Bouzka a jeho kamarádů se vám bude líbit.

Povídky v knize Pytláci od plavebních kanálů jsou situovány do šumavských lesů 19. a 20. století. Tato kniha neuvádí žádná historická fakta, volně zpracované pytlácké příběhy jsou vybrány ze starých mysliveckých časopisů. Uvádím některé dokumenty a krátké novinové zprávy, kde jsou stručně vylíčeny střety pytláků s hajnými, končící někdy i tragicky. V žádném případě nejde o dokument, ale o knihu, která by měla čtenáře zaujmout dějem, dramatičností, popisem tajuplné, drsné, ale i krásné Šumavy, nejen z období stavby obou plavebních kanálů, i malým nakouknutím do tvrdého života tamních rodin horalů na bavorské a šumavské straně hranic.

Soubor povídek z polesí Bílý potok a tamních jedenácti loveckých chat. …k přítmí zašlých místností specifické vůně, onomu starodávnému dechu loveckých chat, jsem přilnul už jako mladík. Z nich jsem vycházel lovit, anebo, častěji, doprovázet lovecké hosty. Co mysliveckých i všelijakých dalších příběhů si stěny horských chat vyslechly a kolik svíček u trofejí dohořelo, nikdo nespočítá. Bývaly to příjemné chvíle za roztančených plamenů v krbech. Tam, pod starodávnými krovy, se rodila mnohá přátelství, vládla tam slušnost, úcta jednoho k druhému stejně jako pokora ke zvěři, k naší krásné zemi. A když se lov povedl, slavilo se. Spolu s horami byly tyhle sruby medikamenty k léčebnému procesu předepisovanému Jeseníky… Vstupme prosím tam, kde kouzelná příroda naší milované krajiny dokáže rozezvučet duši nezdolným a úžasně posilujícím vědomím češství. Vejděme spolu tiše do polesí Bílý Potok, do rozlehlých a majestátných lesů, a za starostlivého dohledu samotného Pradědu se kochejme krásou úžasné přírody. Večer na lovecké chatě pak bude jistě o čem vyprávět.

Ota Bouzek, držitel Umělecké ceny ČMMJ za literaturu (r. 2000), autor próz o přírodě, o zvěři, o myslivcích i životních příbězích horalů vydává svoji třicátou první knihu. Složil ji pro svoje čtenáře tak, že z každé předchozí vydané publikace vybral pod titul Vůně kleče a kapradí jednu povídku. Tento výběr charakterizuje zaměření i rozsah jeho literární tvorby. Dočtete se o krásách Jeseníků, Pošumaví, o radostech i strastech zvěře i tamních obyvatel, myslivci se mohou vžít do popisů lovů některých druhů zvěře. K tomu vám přejeme klid, pohodu a mnohým čtenářům snad i vzpomínky na vlastní podobné zážitky.

Autor přírodních próz z Jeseníků, Ota Bouzek, připravil k vydání druhé, upravené vydání své prvotiny Povídání od Bílého potoka. Během dosavadní literární tvorby vydal 29 knih (tři z rodného kraje u Plzně, dvě z lovu v cizině a ostatní z jesenických kopců). Autor zve čtenáře do osmdesátých let minulého století na polesí Bílý Potok, kde jedenáct let pracoval jako vedoucí polesí. Témata do knihy čerpal právě tam. Vstupte, vážení čtenáři, do kouzelného kraje horského polesí, jemuž vévodí nejen krása bystřiny jménem Bílý potok.

Ota Bouzek, známý autor přírodních próz sestavil knihu Šoulačky veselé i vážné do pěti oddílů z celkových třiceti dvou povídek. Tradičně se věnuje dění v krajích Jeseníků a Pošumaví. V blocích – Lovy černé zvěře, Z lovu jelenů, Na lovu srnců, O muflonech, Ze života kolem nás – velmi příjemnou formou věrně popisuje nejen lovecké prožitky myslivců a zvěře, ale také, jak činil i ve svých dříve vydaných knížkách, z každodenního života. Kdo má rád způsob autorova vyprávění, bude s obsahem této knihy zcela jistě spokojený. Je odlišná od předešlých tím, že autor lehce humorně, ale zároveň i velmi vážně, sděluje to, co se nejen v přírodě skutečně odehrávalo. Kniha je situována do celkové čtenářské pohody a žádné vyprávění v ní nevybočí z takto úmyslně voleného záměru. V závěru knihy důchodce přiznává i svůj odchod z výkonné myslivosti a s plným vědomím dědečkovské povinnosti, začíná předávat svoji celoživotní zkušenost z lesa a přírody vnoučatům. Při loveckých i jiných vycházkách do přírody hor i rovin se můžete v autorových popisech přírodních kouzel mimo jiné kochat též krásami naší nádherné české země.

Kniha Lovy nejen na severu nabízí vyprávění lotyšských přátel o exotických zážitcích na dalekém Magadanu, kam letěli lovit velké losy a medvědy, kde se jim podařilo ulovit také rosomáka. Nezapomenutelné jsou i zážitky z chytání pstruhů. Díky jejich vyprávění, poskytnutí fotografií i díky kvalitnímu popisu známého autora próz o přírodě se čtenáři mohou ve svých představách ocitnout na dalekém východě tamním lovům velice blízko.

Knížka Povídání o kamzících je už dvacátou šestou vydanou publikací autora přírodních próz. Ota Bouzek se spolu s několika málo přáteli rozhodl vydat příběhy o kamzících hlavně proto, že se kamzíky v Jeseníkách podařilo zachránit, ale také proto, že je chovu této nádherné zvěře žijící v našich horách letos rovných sto let.

Autor knih o přírodě, zvěři, myslivosti, lovech i horalech je čtenářům tohoto žánru, především myslivcům, velmi dobře znám. Převážná část jeho více než dvacetileté literární tvorby pochází z Jeseníků, neboť tam prožil celý svůj život profesionálního lesníka. V nové knize zpracoval zajímavé příběhy a osudy zvěře i svých psů z příjemného a jím milovaného polesí Bílý Potok. Čtenářům Ota Bouzek již tradičně nabízí poutavé vyprávění skutečných událostí, které určitě nejenom zaujmou, ale i přiblíží drsnou, leč krásnou jesenickou přírodu.

Povídky známého autora přírodních próz čtenáře zavedou do voňavých rán i klidných večerů, mezi lesíky, pole, louky a také do hor. Příběhy, odehrávající se v průběhu třiceti let, poodhalují duše dvou pravověrných myslivců a zvýrazňují přátelství chlapů zeleného cechu. Bouzkova kniha je nejenom o myslivosti, ale zachycuje i krásu naší přírody, přibližuje člověka. Na stránkách knížky se z kraje pod Plzní přeneseme také do Jeseníků, na horské polesí Bílý Potok. Tradičně skvělé autorovy popisy přírody čtenáře provedou konkrétními místy tak sugestivně, až uvěří, že je sám důvěrně zná.

V této knize autor povídek o přírodě, zvěři i lidech čerpá náměty nejen jako obvykle v Jeseníkach, ale vrací se i do svého rodiště, ke své oblíbené řece Úhlavě. Příběhy z rybaření či lovu srnců jsou tak poutavé, oddechové, humorné, někdy i s nečekaným rozuzlením. Jsou totiž psané životem.

V souboru próz, napsaných v letech 1983-2009, popisuje zkušený nimrod a zanícený myslivec především své lovecké zažitky z jižní Moravy, Slovenska, Estonska a Lotyšska. Ota Bouzek rozdělil cyklus mysliveckých svých povídek do tří oddílů: v prvním zachycuje své toulky za zvěří na Slovensku, které se odehrávaly především v jižní části a v horských oblastech tohoto regionu. Autor popisuje zážitky při lovu divokých husí, jelenů nebo při chytání ryb. Na tato vyprávění pak navazují prózy, inspirované Bouzkovým působením v moravských honebních revírech. Celý soubor je pak ukončen příběhy z Estonska a Lotyšska, v nichž v hlavních rolích kromě nimrodů vystupují bobři a tetřívci.

Tak nazval Ota Bouzek svou novou knihu. Z bezedné studnice svých celoživotních lesáckých zážitků vybral příběhy, na nichž si vděčný čtenář s chutí smlsne. Jsou to historky psané životem, veselé, směšné, trapné a kuriozní, které strhují svou pravdivostí. Autor v nich zachytil výrazné typy lidí a lidiček v situacích a dramatech, které si nejde vymyslet. A to vše se odehrává v neopakovatelné náladě a barevnosti jesenických lesů a hor.

Soubor povídek s mysliveckou tematikou přináší vzpomínky devíti nimrodů na radosti i strasti, které zažili se svými čtyřnohými kamarády. Každý příběh odhaluje jedinečné chvíle a pouta, která se vytvořila mezi myslivci a jejich psy. Povídky zahrnují různé aspekty myslivosti a vztahu k psům, od smutných událostí, jako je tragédie krásných psů, až po veselé příhody, jako jsou příběhy o loveckých psech a jezevčících. Čtenáři se setkají s postavami, které prožívají radosti a zklamání, a to včetně vzpomínek na věrné společníky, kteří je provázeli na loveckých výpravách. V příbězích se objevují nejen osobní vzpomínky, ale i praktické rady o výchově psů a jejich výcviku. Některé povídky se zaměřují na specifické plemena a jejich charakteristiky, zatímco jiné se dotýkají emocionálních vazeb, které se vytvářejí mezi člověkem a jeho psem. Tento soubor povídek je oslavou nejen myslivosti, ale i přátelství, které spojuje lidi a jejich čtyřnohé pomocníky, a ukazuje, jak hluboké a nezapomenutelné mohou být tyto vztahy.

Populární autor zahrnul do své nové knihy to nejlepší, co voní opravdovým lovem a mysliveckým dobrodružstvím. S ilustracemi autora.

Motýlí paseka je knihou dvaadvaceti příběhů, v nichž autor ústy náruživého milovníka lesa, zkušeného myslivce a člověka s citlivým srdcem vypráví o tom, s čím se na svých šoulačkách a toulkách jesenickou nedotčenou přírodou setkal - s puškou, rybářským prutem, anebo bez nich, ale vždycky s dychtivýma otevřenýma očima. Své zážitky líčí se smyslem pro humor a není mu cizí ani myslivecká latina. Motýlí paseka je závěrečnou knihou, která volně navazuje na předchozí úspěšné knížky.

Co jsou měsíční moře? Jak vzniká příliv a odliv? Proč ze Země vidíme stále tutéž polokouli Měsíce? Na tyto a mnohé další otázky odpovídají profesor Dr. Erich Übelacker, dlouholetý ředitel Planetária v Hamburku, a astrofyzik Bc. Pavel Gabzdyl z planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Názorné ilustrace přibližují vzájemné působení Slunce, Měsíce a Země. Své místo zde mají i cesty na Měsíc v rámci programu Apollo, které představují vrchol historie letů do vesmíru. Stranou nezůstává ani otázka, zda budeme moci jednou bydlet na Měsíci. Kniha poutavým způsobem dokládá, že Měsíc a jeho vliv na Zemi a člověka ještě rozhodně nejsou úplně probádány. i v budoucnu zůstane cílem posádek kosmických lodí.

Očima zaníceného milovníka jesenických lesů a hor provází nás autor přírodou pod Pradědem od jara do zimy. V podání moudrého myslivce a laskavého kantora prožíváme malá i velká dramata odehrávající se v lesních tůních, horských potocích, v korunách i pod korunami stromů, odkrýváme tajemství milostných her i nesmiřitelných soubojů ptačích a zvířecích hrdinů. Úsměvně laděné příběhy ze světa zvěře, ptáků a ryb - a ovšem i lidí - citlivě promlouvají k dospělým i dětem.

Po knize Holubí studánka je to druhá kniha příběhů, kterou nás autor očima a zážitky moudrého myslivce a laskavého kantora opět provází přírodou pod Pradědem a dává nahlédnout do života a světa ptáků, zvěře a ryb. Jeho poutavé vyprávění odkrývá nám lidem utajené a neznámé zákony a tajemství. Se zaujetím si ji přečtou dospělí i děti. S ilustracemi autora.

Knížka vznikla na základě vyprávění a historek bývalého profesionálního lesníka, který prožil v této malebné osadě většinu svého života. Řada nevšedních zážitků z malé lidské komunity i z okolních nádherných lesů zachycuje působivě život lidí spjatých s přírodou v jednom z mála míst, dosud nezasažených civilizací.Soubor třiceti krátkých próz s mysliveckou a přírodní tematikou z oblasti Jeseníků přibližuje také život lidí ze svérázné osady Vidly pod Pradědem.

Lesní inženýr a spisovatel Ota Bouzek potěší svou novou knihou mysliveckých příběhů a přírodních próz početný okruh svých čtenářů. Vytěžil je opět z milovaných Jeseníků, které dokonale zná jako lesák, s nimiž se sžil jako člověk a o nichž dovede poutavě napsat jako spisovatel.

Myslivecké povídky z jesenických lesů. Zanícený a poutavý vypravěč Ota Bouzek nezklame svou novou knihou příslušníky cechu svatého Huberta a lesáky a potěší i ty, kdo milují četbu o krásách přírody.

Autor děj umístil do lovecké chaty, kde se mezi myslivci nejen povídá o loveckých zážitcích, ale zároveň se vedou debaty na aktuální myslivecká témata.

Toto druhé, texty i novými fotografiemi doplněné vydání knihy Chlapi z hor věnuje autor všem dobrovolným i profesionálním členům Horské služby v Jeseníkách. Celý provozní život v těchto horách sloužil jako lesník z povolání a dobře znal úskalí ročních období, starosti i radosti zdejšího života.

Vzpomínky autora, který celý svůj život prožil jako lesník v Jeseníkách pod Pradědem. Čtenáře ale zaujme jeho citová vazba k rodnému Přešticku. Přiznává se, že má dva domovy Přešticko a Jesenicko