Antonia Fraser Pořadí knih

Historicky erudovaný obraz francouzského královského dvora za vlády Ludvíka XIV. je věnovaný především biografii několika slavných žen, které osudově ovlivnily jeho život a často se podílely i na politických rozhodnutích. Kniha renomované anglické autorky nepojednává pouze o oficiálních milenkách Ludvíka XIV.(Marie Manciniová, Luisa de La Valliere, Madame de Montespan či Françoise de Maintenon a další), ale charakterizuje jeho vztah k ženám i obecně. První z osudových žen Ludvíka XIV. byla pochopitelně jeho matka Anna Rakouská, která jako regentka vlastními ambicemi ovlivnila první léta jeho vlády, druhou královna Marie Tereza, dcera španělského Filipa IV. Brzy však Ludvíkův bouřlivý soukromý život i přes opatrný nesouhlas katolické církve, proslavil francouzský královský dvůr jako místo galantní zábavy, přepychu a rozkoše. Autorka se v knize zaměřila především na vývoj vztahu s notoricky známými milenkami, snažila se zachytit velkolepost a atmosféru králova dvora i jeho bezprostřední frivolnost. Dalším výrazným tématem knihy je neutuchající zápas katolické církve o spásu královy duše a kromě barvitě a detailně vykreslených dobových poměrů se v knize nevyhnutelně mezi řádky objevují i úvahy o postavení žen ve Francii 17. století.

Rozvedená, sťata, zemřela; rozvedená, sťata, přežila.“ Stará anglická říkačka v obecném povědomí stereotypně charakterizuje šest žen Jindřicha VIII., ale Antonia Fraser v této knize dokládá, že Kateřina Aragonská, Anna Boleynová, Jana Seymourová, Anna Klevská, Kateřina Howardová a Kateřina Parrová nebyly bezduchými figurkami otáčejícími se kolem všemocného krále. Všechny prokázaly obdivuhodnou inteligenci a sílu v době, kdy se ženské pohlaví považovalo za méněcenné, každá však byla jiná, měla své sny, touhy, přání a cíle. Autorka se snaží nahlédnout za stereotypy, na základě řady dobových svědectví i jejich moderních výkladů se jí daří živě vykreslit charaktery jednotlivých Jindřichových chotí. Jejich osudy jsou nevyhnutelně spjaty i s králem samotným, a tak na stránkách knihy sledujeme postupný přerod krásného a galantního mladíka v obézního a neurvalého panovníka. Nesmírně poutavou formou se čtenář seznamuje s tudorovskou Anglií, okázalou nádherou královského dvora i jeho intrikami, s bojem o mezinárodní vliv, rozchodem s Římem a počátky protestantské reformace. Ačkoli autorka cituje pouze doložená fakta a kniha má neobyčejně široký záběr, čte se jedním dechem, spíše jako román než historická publikace.

Galerie významných žen válečnic, které ovlivnily světové dějiny. (Od pozdního keltského období po současnost). Sledujeme osudy královen, které se staly symboly bojovnosti a válečnictví a nebo byly k této roli donuceny. Autorka nás seznamuje s mnoha osudy žen od keltské Boadicey, palmýrské královny Zenobie, přes Matyldu Toskánskou, Isabelu Kastilskou, Alžbětu I., Kateřinu Velikou až po "železné dámy" 20. století - Goldu Meierovou, Indiru Gándhíovou a Margaret Thatcherovou.

Královna Marie Antoinetta patří mezi nejrozporuplnější osobnosti francouzských dějin: pro jedny je symbolem předrevoluční dekadence, pro druhé nešťastnou ženou, která skončila svůj život na popravišti. Renomovaná britská historička Antonia Fraser se snaží postihnout Marii Antoinettu objektivně, vyhnout se zaběhnutým klišé, nepodloženým mýtům a spekulacím, a hojně přitom čerpá z dosud nepublikovaných archivních materiálů. Na stranách této knihy sledujeme osudy Marie Antoinetty od jejích dětských let na rakouském dvoře, kde se záhy stala pouhou loutkou v rukou své ambiciózní matky, císařovny Marie Terezie. Když byla ve čtrnácti letech provdána za neohrabaného následníka francouzského trůnu, musela čelit četným nástrahám a intrikám, o které nebylo ve Versailles nouze. Možná právě proto se z naivní dívenky stala nezodpovědná královna, jejíž rozmařilost ve spojení s královou neschopností se staly jedním ze spouštěcích mechanismů revoluce. Následné tragické události ji umožnily zmoudřet a prozřít, ale nakonec ji přivedly až pod nůž gilotiny.

Dramatický život a tragický konec královny, která se stala obětí mocenských intrik, náboženských sporů i vlastní nespoutané povahy. Životopisná studie v širokém záběru popisuje politické a náboženské klima v Evropě 16. století. Především mocenské soupeření Anglie, Francie a evropského impéria Habsburků. Na tomto pozadí se odvíjí dramatický konflikt dvou královen - skotské Marie a anglické Alžběty.