Jeho svatost Dalajlama XIV. Knihy

Kniha je výborem nejrůznějších dalajlamových vzpomínek, projevů, rozhovorů a výkladů. Shrnuje v sobě texty, které mají nejen zachytit pohnuté životní osudy oficiálního představitele a náboženského vůdce Tibetu, ale především přiblížit jeho myšlenky a osobní hodnoty, které jsou v pozadí všech jeho skutků. V první části knihy můžete víceménně chronologicky sledovat život a politický vývoj dalajlamy a tím i politický vývoj tibetské exilové reprezentace, jakož i kulturní tradice vlastního Tibetu. Druhá část knihy je zaměřena spíše na některé základní duchovní otázky tibetského buddhismu, tak jak je chápe a vykládá Tandzin Gjamccho. V závěru je poté stať Josefa Kolmaše o pobytu dalajlamy v Československu v únoru 1990.

Nikdo z nás naštěstí nemusí zůstat uvězněn v negativních účincích svých dřívějších skutků. Jeho Svatost dalajlama ve svém dalším díle odhaluje, jak život zasvěcený buddhistické praxi nás může vyvázat z negativního koloběhu. Velice praktická a prospěšná knížka.

Dalajlama předkládá etický systém, který nejenže je založen na zdravém rozumu a praktickém uvažování, jako protiváha k náboženskému dogmatu či kárné legislativě, ale má za cíl konečné štěstí každého jedince. Dokazuje, že my lidské bytosti jsme lepší, než si myslíme, a že společnost a život rozvíjející lásku a soucit jsou zcela v našem dosahu. Pokud bude dostatečné množství lidí jednat s pochopením své “původní čistoty”, bude následovat globální revoluce míru.

Jak být trvale šťastný v dnešním proměnlivém světě Svět kolem nás se rychle mění a čelíme globálním tragédiím, osobním neštěstím a nemocem. Je možné v takových podmínkách prožívat radostný život? Ano, můžeme se naučit nacházet pozitivní aspekty i v těžkých chvílích a cvičit svůj přístup k sobě i ostatním. Kniha zachycuje dlouholeté zkušenosti dvou výjimečných mužů, kteří i přes nesmírné životní zkoušky zůstávají veselí, soucitní a neztrácejí víru v lidstvo. Douglas Abrams mistrně propojuje příběhy dalajlámy a arcibiskupa Desmonda Tutua, jejich odpovědi na otázky týkající se radosti, pokory, humoru, odpuštění a soucitu s vědeckými poznatky. Kniha nás vede od zaměření na sebe k zaměření na společnost a ukazuje, jak se poučit z utrpení a uvědomit si, že jsme součástí velkého společenství. Nikdo se nevyhne utrpení, ale to neznamená, že nemůžeme prožívat radost. „Pokud s tím lze něco udělat, jaký je důvod ke sklíčenosti? Pokud se nic dělat nedá, k čemu je být sklíčený?“ Tato moudrost dvou „veselých kop“ vás rozesměje a zároveň otevře oči, ukáže, jak se smát sobě i svým nedostatkům.

Pozváním dalajlámy a předních badatelů z oborů medicíny, psychologie a neurovědy na společnou debatu připravil institut Mind and Life scénu pro fascinující výzkum léčivého potenciílu lidské mysli. Léčivá síla meditace prezentuje ve vší úplnosti třináctý dialog Mind and Life, diskuzi zabývající se celou řadou závažných otázek, které se týkají vědeckého a klinického uplatnení meditace: Jak meditační praktiky ovlivňují bolest a lidské utrpení? Jakou roli hraje mozek v naší emocionální rovnováze a zdraví? Do jaké míry může naše mysl skutečne ovlivňovat fyzickou nemoc? Kniha editovaná světoznámými vědci Jonem Kabat-Zinnem a Richardem j. Davidsonem přináší tuto úžasně dynamickou výměnu názorů spolu se zajímavými výzkumnými objevy, které vrhají světlo na povahu mysli, její schopnost zdokonalovat samu sebe prostřednictvím tréninku i na to, jakou hraje roli ve fyzickém a emocionálním zdraví.

Nikdo – žádná země, žádná kultura, žádný člověk – dnes není nedotčen tím, co se děje ve zbytku světa, a postupující globalizace před nás staví mnoho nových výzev. Nejdůležitějším úkolem lidstva jednadvacátého století je podle dalajlámy snaha o mírumilovné soužití. Jeho Svatost v této knize dokazuje, že i v dnešním globalizovaném světě k sobě mohou národy, kultury a jednotlivci nacházet cestu. Všechny náboženské tradice vyzdvihují soucit jako ústřední princip, jímž se máme řídit, chceme-li vést dobrý život. A povinností všech, kdo usilují o duchovní zdokonalení, je uznat nezastupitelnou hodnotu ostatních náboženství. Jedině z tohoto základu může vyrůstat skutečný vzájemný respekt a spolupráce. Cesta k opravdovému spříznění náboženských tradic nabízí optimistický, a přesto realistický pohled na možnosti lidstva na jeho cestě k harmoničtější budoucnosti.

Jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti, tibetský duchovní vůdce dalajlama, předkládá v této knize výsledek svých celoživotních úvah o člověku, jeho životní cestě a hodnotách, které mu mohou pomáhat. Ačkoli čerpá ze zdrojů vlastní náboženské tradice, jeho pojetí etiky překračuje hranice náboženství a je univerzálně srozumitelné a přijatelné. Základními kameny jeho etického systému je soucítění, které je vlastní všem lidským bytostem, ale také kritické myšlení a spravedlnost.

Záznam londýnského semináře (1994), na němž dalajlama na žádost Světového společenství pro křesťanskou meditaci komentoval vybrané ukázky z evangelií. Ve svých výkladech dalajlama dodává těmto důvěrně známým zdrojům křesťanské víry nový rozměr a nachází mnoho podobností mezi křesťanskou a buddhistickou naukou, ale i mezi životními příběhy Ježíše a Buddhy. „Pravděpodobně nejlepší dosud vydaná kniha o dialogu mezi náboženstvími. Člověk by takové termíny neměl používat lehkovážně, ale ve velmi reálném smyslu slova se jedná o svatou knihu.“ Huston Smith, světově uznávaný profesor religionistiky

V červnu 1996 přednášel dalajlama v Londýně o čtyřech vznešených pravdách - tedy o samém srdci Buddhova učení. Jeho exkluzivní přednáška se uskutečnila během dvou dnů a byla první svého druhu na Západě. Čtyři vznešené pravdy - pravda o strasti, pravda o původu strasti, pravda o zániku strasti a pravda o cestě vedoucí k zániku - byly první kázáním, které Buddha vyslovil po jeho osvícení. Jeho Svatost dalajlama nejen že objasňuje hlavní teze tohoto učení, zabývá se rovněž vztahem mezi relativním a absolutním soucitem. "Kdykoli začínám hovořit o buddhistických učeních, mám tendenci je představit na základě dvou ústředních principů. První z nich je vzájemná závislost reality. Na chápání této pravdy spočívá veškerá buddhistická filozofie. Druhý princip je princip nenásilí. Nenásilí koná buddhista, jenž správně pohlíží na vzájemně závislou povahu reality." JEHO SVATOST DALAJLAMA

Cesta ke svobodě představuje základy jak pro širokou veřejnost, tak pro pokročilejší čtenáře, kteří chtějí proniknout do tibetského buddhismu. Výklad se opírá o významný buddhistický text známý pro názvem Lam Rim čili Stadia cesty k osvícení, který pochází z patnáctého století.