Jan Volín Knihy

Publikace Zvuková báze řečové komunikace představuje české veřejnosti nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Ve snaze nabídnout komplexní pohled na zvukové systémy jazyků se věnuje segmentálním i prozodickým jevům z několika vzájemně se doplňujících hledisek. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu. Popis segmentální úrovně se kromě vokalických a konsonantických systémů zabývá též interakcemi, k nimž dochází v souvislé řeči. Důkladně je pojat systémový (fonologický) přístup k segmentálním jednotkám a k systematickým procesům. Popis suprasegmentální úrovně vychází ze slabiky jakožto klíčové jednotky řečové produkce i percepce. Důraz je kladen na prozodickou strukturu řeči, na lexikální přízvuk a na melodické a rytmické vlastnosti řeči. Jedním z cílů knihy je rovněž sjednotit rozkolísanou terminologii řečových věd

Tato kniha odhaluje vzdělávací metodu Marie Montessori. Klade důraz na raný vývoj dítěte a ukazuje dospělým, jak se sami mohou učit tomu, co děti přirozeně dokážou, jak je mohou pozorovat a pomáhat jim. Vzdělávací metoda Marie Montessori pracuje s připraveným prostředím, které děti přirozeně vede. Pomocí vnímavého přístupu a také promyšlených pomůcek se děti v montessori školách učí vlastně samy. Dospělý je jejich průvodcem. Knihu ocení zájemci o knihy a vzdělávací metodu Marie Montessori. Maria Montessori (1870–1952) byla všestranná italská pedagožka, filozofka a vědkyně. Je známa především svými novými pedagogickými metodami. Vystudovala medicínu, filozofii a psychologii, zabývala se antropologií, biologií a pedagogikou. V Portálu vyšly její knihy Absorbující mysl, Objevování dítěte a Londýnské přednášky.

Zvuková podoba každého mluveného jazyka se neustále proměňuje. Změnu sice nelze pozorovat ze dne na den, ale z generace na generaci už jistě ano. Je proto vhodné aktuální stav čas od času zachycovat. Cílem knihy Segmentální plán češtiny je poskytnout přehledný výklad hláskové stavby současné mluvené češtiny. Oproti podobným popisům dřívějším poskytuje kniha daleko více příkladového materiálu, který je navíc podrobně komentován. Aby se předešlo mylným představám panujícím v minulosti, že totiž hlásky, případně fonémy, jsou základem, nebo dokonce jediným důležitým materiálem zvukové stavby jazyka, je výklad doplněn i o poznámky k prozodickému členění a přízvučným slabikám. Na jejich pozadí je segmentální stavba češtiny ještě dále exemplifikována. Kromě poučení ohledně výše uvedeného může čtenář díky této publikaci také rozvíjet své transkripční dovednosti.

Autorka s nevšedním zájmem sleduje psychiku dítěte zejména v raném dětství a upozorňuje na zvláštnosti vývoje dětského vnímání okolního světa. Pozoruhodná kniha italské lékařky (1870-1952), která se celý život zabývala problémy výchovy a vzdělávání dětí - a to i dětí nejrůznějším způsobem postižených - a v tomto svém počínání dosáhla díky svému vzácnému vcítění do duše dítěte vynikajících úspěchů. - Závěrečná fotografická příloha uvádí pomůcky používané pro smyslový rozvoj dítěte.

Kniha přináší přehled statistických postupů, které jsou prověřeny rozsáhlou experimentální praxí mnoha vědních oborů, ukazuje však, jak je tyto postupy možno využívat právě při bádání fonetickém. V zájmu širší srozumitelnosti jsou vyloženy i koncepty vcelku elementární (pravděpodobnost, rozdělení, t-testy, apod.), těžištěm knihy jsou však principy korelační a regresní analýzy, analýzy rozptylu, a zejména některých vícerozměrných průzkumných technik. Kniha je psána populárně naučnou formou, srozumitelnou i čtenářům bez hlubší matematické průpravy.

Povrchní vykladači někdy tvrdí, že základem montessoriovského přístupu je ponechat dítěti naprostou volnost a nikterak ho neomezovat. Každý, kdy takovýto přístup na dětech vyzkoušel a je schopen objektivně hodnotit výsledky, dojde k závěru, že samotná volnost a neomezování vedou u dítěte k sobectví, k neschopnosti přizpůsobit se a později i k nerespektování pravidel lidského soužití. Svoboda a volnost však opravdu jsou ve výchovné a vzdělávací koncepci MONTESSORI klíčovými pojmy. Jejich uplatňování ovšem musí být cílené a systematické. Rozhodujícím faktorem je rozpoznání činností přirozených, vedoucích k rozvoji osobnosti, od činností deviantních, vedoucích k destrukci nebo tyranizování okolí. Naprostá svoboda platí jen u činností přirozených. K těm je dítě nutno přivést, a to vůbec není jednoduché. Svoboda typu: Běž si něco dělat, já mám teď práci! je asi stejně užitečná jako bezdůvodné šikanování dítěte. Dítě chce totiž většinou pracovat s námi anebo podle nás. Jenom proto, že je pomalé a méně zručné, mu to obvykle nechceme umožnit. Dáme mu svobodu ve sterilním prostředí, kde příležitost k přirozeným činnostem samo nedokáže najít. Čtěme pozorně řádky této knihy a hluboce uvažujme o tom, co autorka opravdu říká. Marie Montessoriová nám chce pomoci najít poklad, který máme všichni na dosah, a přece ho zatím nejsme schopni vidět.

Kniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Obecná část jednak podává co nejaktuálnější a nejpodrobnější přehled poznatků o slabice, její podstatě, roli a postavení v jazyce, jednak obdobným způsobem pojednává o problematice slabikování. Autoři následně nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické analýzy zkoumají slabičné hranice v rámci čtyř základních aspektů zvukové stránky jazyka – z hlediska artikulace, akustiky, percepce i fonologie. Na základě získaných poznatků autoři v závěrečné části stanovují foneticky i fonologicky informovaný model slabikování zahrnující jednak preferenční, jednak kategoriální pravidla pro určování slabičných hranic v češtině.

The monograph provides a missing source of information on a crucial element in the sound structure of the Czech language: the prosodic phrase. The introductory chapters offer a concise lead-in even to non-specialists: they explain the nature and typical approaches to speech prosody and offer an overview of the commonly used hierarchy of prosodic units. The core of the study is based on speech material that was produced with legitimate communicative intents: storytelling, newsreading and poetry reciting. Prosodic phrases in the given material are described in terms of their phonetic structure, acoustic properties, and a specific syntactic issue. Moreover, the perceptual importance of prosodic phrasing is discussed together with a presentation of original perception experiments. A short chapter is dedicated to automatic detection of prosodic breaks by artificial neural networks. Apart from interesting facts about a core unit of prosodic structure, the prosodic phrase, the book can serve as a source of data in designing further experiments with natural language.

The objective of this monograph is to describe differences in tone realization and perception between two major Vietnamese dialects: Hanoian and Saigonese. The monograph contains a thorough overview of the principal background concepts concerning the lexical function of pitch patterns in the language. The core analyses are based on an extensive sample of several thousand instances of tones for each dialect, and they also address possible effects of speaking style, phrasal prominence and coarticulatory dynamism.