Jiří Kotyk Pořadí knih

Archiv pardubického historika PhDr. Jiřího Kotyka odkrývá literární drobnosti, a přece jen skvosty – vzpomínky na staré Pardubice a jejich významné osobnosti z pera literátů známých i méně známých (B. Viková -Kunětická, J. Šmaha, K. Šípek, J. Štolba, J. S. Machar, K. R. Krpata), ale i lidí jiných profesí (lékař V. Černohorský, stavitel B. Dvořák, školní inspektor F. Hendrych, řídící učitel F. K. Potěšil, akad. malíř M. Krátký). Jde o 12 literárních miniatur, líčících nejen kolorit starých Pardubic, ale i některé jeho dnes neprávem pozapomenuté osobnosti.

Dosud nevydaná historická studie sezemického učitele a regionálního historika Karla Gottwalda (1934–1998) „Čs. parašutista kpt. Alfréd Bartoš“ mapující životní osudy tohoto hrdiny protinacistického odboje od jeho narození až do jeho příjezdu do Anglie v roce 1940. Na tuto část Bartošova životopisu navazuje analýza jeho zápisníku z roku 1940, často mylně zaměňovaného za tzv. červené desky údajně nalezené v Bartošově pardubickém úkrytu u manželů Krupkových roku 1942.

Známý pardubický historik PhDr. Jiří Kotyk a další autoři v této knize podrobně zmapovali historii pardubických hostinců, restaurací a hotelů od samého založení Pardubic až po dnešek. Kniha má bohatý obrazový doprovod s řadou unikátních historických pohledů a fotografií. Kniha popisuje také historii pivovarnictví a pivovarů na Pardubicku. Jedna kapitola je věnována historii prostituce v Pardubicích jako fenoménu své doby. Dále zde nalezneme vzpomínky pamětníků na dobu, kdy docházelo k násilnému znárodňování restaurací a hotelů i na dobu socialistického hospodaření v pohostinství.

Historik a emeritní vysokoškolský pedagog Univerzity Hradec Králové se dlouhodobě věnuje regionalistice Pardubicka, jejíž nedílnou součástí je i problematika českého fašismu v této oblasti, heydrichiáda a nezákonné procesy 50. let. Pardubicko patřilo vedle Prahy a některých moravských měst a regionů obrazně řečeno ke „sloupům“ českého fašismu za první republiky. Ve volbách tu podpořili toto hnutí i bývalí voliči či členové KSČ a agrární strany frustrovaní politikou svých stranických vůdců a sekretariátů. Studie prokázala, že český fašismus, ač inspirován italským korporativním systémem Mussoliniho, se jevil i v regionu Pardubicka spíše jako integrální nacionalismus. Ve 30. letech – v době ohrožení ČSR německým nacismem se však postavil na stranu republiky proti hitlerovskému nebezpečí.

O heydrichiádě na Pardubicku bylo už napsáno mnoho knih i odborných studií. Mezi pracemi kvalitními najdeme však do listopadu 1989 i práce dehonestující záměrně tzv. západní odboj. Při hodnocení postav spolupracujících s výsadkem Silver A doposud přežívalo rozpačité a často i podezírající hodnocení manželů Hany a Václava Krupkových, ubytovatelů a spojek tohoto výsadku. Teprve společenské změny v listopadu 1989 umožnily nové a komplexnější pohledy na válečné i poválečné osudy této manželské dvojice za obou totalit - nacistické i komunistické. Kotykova práce není účelovým rehabilitačním spisem, ale snaží se klást čtenářům i složité eticko-filozofické otázky vyplývající z podstaty totalitních režimů. Ač jsme často z jistých kruhů vybízení k rozlišování obou velkých totalit 20. století, metoda Kotykovy práce na poválečných osudech válečných hrdinů ukazuje na potřebu komplexnosti pohledu. Autor vybízí čtenáře ke společnému přemýšlení. Nenabízí jednoduché závěry. Práce je doplněna unikátními fotografickými a dokumentárními přílohami, mj. i ze soukromých archivů a doslovem badatele Jaroslava Čvančary. Tato kniha je druhým, rozšířeným vydáním knihy Hana a Václav Krupkovi - Pod koly dějin. Oproti prvnímu vydání je rozšířena o kapitolu č. 4 (8 stran) s názvem "Dva osudoví muži v životě Hany Krupkové" s podkapitolami: Wilhelm Schultze (gestapo) a Josef Richter (StB).

Dobový tisk nazval stavbu dle projektu architekta Ladislava Machoně „velkolepým palácem průchodním“. Tato jedinečná kulturní památka v pátek 5. dubna 2013 vstupuje do nové etapy své historie. Po téměř dvou letech náročné a rozsáhlé rekonstrukce, která navrátila secesní památce původní krásu a přizpůsobila ji také potřebám provozu v 21.století. Důkladnou rekonstrukcí během dvou let prošly historické prostory, na východní část pasáže navázala nová dostavba s byty a komerčními prostorami. V pasáži je po dostavbě a rekonstrukci 37 nájemních bytů, 11 prodejen, 1 restaurační prostor, další 4 nebytové prostory, 64 parkovacích míst a nově také toalety pro veřejnost. Pasáž vznikla v polovině 30.let 20.století. Dle vzoru zejména pařížských pasáží ji vyprojektoval ve stylu art deco architekt Ladislav Machoň. Po mnohaletém chátrání se dočkala v roce 2011 pasáž zahájení rekonstrukce. Náklad této složité stavební komplexní záchrany historicky cenného prostoru činí 182,5 milionů korun.

Klub přátel Pardubicka vydal druhé vydání publikaci pardubického historika PhDr. Jiřího Kotyka s názvem "Pernštejnové na Pardubicku a kostel sv. Bartoloměje". Na 82 stranách zde čtenáři naleznou informace nejen o čtyřech pernštejnským majitelích pardubického panství, ale také popis kostela sv. Bartoloměje, který je pohřebištěm Vojtěcha z Pernštejna. Publikace se dále věnuje archeologickému průzkumu kostela, který probíhal v polovině devadesátých let 20. století. Popis průzkumu je doplněn množstvím dobových dokumentů, ale i fotografií. Druhé doplněné vydání publikace pak navíc nabízí zprávu o průzkumu hrobky Vojtěcha z Pernštejna, který probíhal v letech 2019-2020. Vše doplňují fotografie nejen interiéru kostela, ale také interiérů hrobek.

O heydrichiádě na Pardubicku bylo už napsáno mnoho knih i odborných studií. Mezi pracemi kvalitními najdeme však do listopadu 1989 i práce dehonestující záměrně tzv. západní odboj. Při hodnocení postav spolupracujících s výsadkem Silver A doposud přežívalo rozpačité a často i podezírající hodnocení manželů Hany a Václava Krupkových, ubytovatelů a spojek tohoto výsadku. Teprve společenské změny v listopadu 1989 umožnily nové a komplexnější pohledy na válečné i poválečné osudy této manželské dvojice za obou totalit - nacistické i komunistické. Kotykova práce není účelovým rehabilitačním spisem, ale snaží se klást čtenářům i složité eticko-filozofické otázky vyplývající z podstaty totalitních režimů. Ač jsme často z jistých kruhů vybízení k rozlišování obou velkých totalit 20. století, metoda Kotykovy práce na poválečných osudech válečných hrdinů ukazuje na potřebu komplexnosti pohledu. Autor vybízí čtenáře ke společnému přemýšlení. Nenabízí jednoduché závěry. Práce je doplněna unikátními fotografickými a dokumentárními přílohami, mj. i ze soukromých archivů a doslovem badatele Jaroslava Čvančary.

Učitel a spolkový pracovník na rozhraní dvou epoch.