Pavel Hájek Pořadí knih

Publikace Pavla Hájka ke stejnojmenné výstavě s více než dvěma sty reprodukcemi mapuje sbírku JUDr. Viléma Trmala v celé své úplnosti Katalog výtvarných děl ze sbírky Viléma Trmala, obsahující více než dvě stě reprodukcí děl autorů jako byli Reynek, Váchal, Boudník, Konůpek, Panuška, Lada, Mařák, Preisler, Šimotová, Gross, Moštěk, Trnka, Kupka či Drtikol... Sbírka výtvarného umění Viléma Trmala není v pravém smyslu slova sbírkou. Nevznikala systematicky, s konkrétním záměrem, ale více méně mimoděk - podle toho, co Viléma v tu kterou dobu oslovovalo a na co byl zároveň s to dosáhnout (po uspokojení svých bibliofilských a "váchalovských" vášní). Je tedy možné ji vnímat jako svého druhu životopis, v němž se řízením osudu střídají díla podružná s těmi, která dnes považujeme za mistrovská. Soupis Trmalovy sbírky výtvarného umění vznikal v létě roku 2019 a na jaře 2020, tedy bez Vilémova přičinění, avšak s jeho posvěcením a podle jeho gusta: zařazena do něj byla jen ta díla, ke kterým měl osobní vztah, která spoluutvářela jeho svět. Obdobný klíč jsme použili i při jejich řazení - postupovali jsme od těch obrazů, grafik či kreseb, se kterými se setkával den co den (s. 10-113), k těm, které byly uloženy v arboru či depozitáři mimo dům (s. 114-190).

Paměti Václava Marii Havla (1897 - 1979), otce prezidenta Václava Havla, je možné číst mnoha způsoby. Jako autoportrét osobnosti, jejíž pronikavý podnikatelský duch se zcela přirozeně snoubil se společenskou odpovědností. Jako kroniku jedné z nejvýznamnějších pražských rodin počátku 20. století, či jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin. Byl to totiž právě Václav M. Havel, kdo stál u celé řady klíčových studentských a občanských aktivit první republiky (například YMCA), kdo dobudoval Palác Lucerna, založil novou pražskou čtvrť Barrandov… Kniha vychází vůbec poprvé v původní, autorem zamýšlené podobě a obsahuje více než 300 dobových snímků a archivních dokumentů, z nichž většina doposud nebyla publikována.

Obrazově bohatě vybavená publikace vychází k 20. výročí zápisu Holašovic na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kniha přináší ucelený přehled typové skladby jihočeské venkovské architektury. Představuje nejen Holašovice, ale i typické ukázky zděných staveb v dalších regionech, vycházejících z obdobných vývojových tendencí, odlišujících se však rozdílným výtvarným pojetím zdobných prvků. Průčelí těchto domů odrážejí individualitu venkovských zednických mistrů, z nichž jen velmi málo známe jménem. Samostatné kapitoly jsou věnovány oblasti Blanského lesa, vizuálně velmi atraktivní blatské architektuře spojené se zednickými rody Patáků a Šochů, tvorbě Jakuba Bursy i specifickým rysům venkovského stavitelství na Písecku, Strakonicku, Blatensku, Prachaticku, Třeboňsku, Jindřichohradecku či Mladovožicku. Kontext vesnických domů se zdobnými průčelími doplňuje výklad o středověkých a raně novověkých špýcharových domech na Doudlebsku, rozlehlých vierkantech na Novohradsku a Českokrumlovsku i různých typech roubených a poloroubených staveb na Šumavě i severu Písecka a Táborska.

Fotograficky bohatě vybavená kniha o díle nejznámějšího zedníka a štukatéra jižních Čech, který působil zejména v okolí Vlachova Březí.

Čertova kuchyně je plastickou literární mapou města Jičína a jeho okolí; mozaikou krajiny jak vystřižené ze sna, poskládanou ze známých i neznámých příběhů a vyprávění ze 17. až 20. století. Na jejích stránkách se – též díky velkorysé pomoci překladatelů z německého a latinského jazyka, Vlasty a Huberta Reittererových – setkávají barokní jezuita Bohuslav Balbín, “kolaborantský pekelník” Josef Váchal, básník české renesance Šimon Lomnický z Budče, věhlasný amatérský historik Franz Alexander Heber či řídící učitel Bílek z Jičíněvsi. Spojeni šitou vazbou tu v doprovodu osobitých linorytů Báry Krautz vedou spolu rozhovor. Chvílemi tichý, mumlavý, chvílemi zas hlasitý jak lodní siréna…