Graham Hancock je britský autor a novinář, který se ve své práci zabývá především neortodoxními teoriemi o historii lidstva a archeologii. Jeho díla zkoumají možnosti ztracených vyspělých civilizací a interpretují starověké mýty a monumenty jako důkazy zapomenutých znalostí. Hancockův styl je často provokativní, jelikož zpochybňuje konvenční historické narativy a vyzývá čtenáře k přehodnocení našeho chápání minulosti. Jeho psaní je určeno pro ty, kteří se zajímají o záhady historie a hledají alternativní pohledy na původ lidské civilizace.
V knize Hledání nadpřirozena se Graham Hancock snaží dopátrat toho, co přivedlo naše předky k vytváření úžasných jeskynních a skalních maleb, co je ukryto v našem genetickém kódu a co mají společného tak složité fenomény jako UFO a kouzelné bytosti.
Autoři knihy se snaží obhájit svou teorii, podle níž egyptská Sfinga nevznikla v epoše kolem r.2500 př.n.l.,jak se obvykle uvádí, ale daleko dříve,kolem r. 10500 před n.l. Jako důkaz uvádějí erozi sochy, která nese známky vodního působení. A právě před více než 12000 lety postihly Egypt velké záplavy a změny klimatu. Podobně autoři uvažují i o celém komplexu v Gíze, jehož oficiálně uznávané stáří i celý běžně uváděný smysl zpochybňují.Podobně jako známý E. von Däniken přisuzují pyramidám hluboký, dosud nedoceněný astronomický význam. Dokonce vidí pyramidy jako produkt neznámé, mimořádně vyspělé předpotopní civilizace.
Mistrovská hra je intelektuální cestou, která prostřednictvím skrytých uliček prochází historií, přičemž odkrývá stopy v architektuře a památkách tajných náboženství, která dala světu tvář. Stěžejní historické události a procesy jako zrození renesance, vědeckého racionalismu a Francouzská a Americká revoluce jsou zde radikálně přehodnoceny ve světle nových důkazů. Dokonce i víra v to, že Spojené státy mají "globální misi", může být přehodnocena... Kniha se podrobněji zabývá zednářským ideálem, sleduje počátky hry symbolů, slov a talismanů od starověkého Egypta až po moderní dobu, a to přímo na místech elitářských zednářských ritů ve Washingtonu. Kniha odhaluje pravý důvod uspořádání světa a co je ještě důležitější, ukazuje, jak to vše ovlivnilo svět.
Pomocí nejmodernějších počítačových simulací se autorovi téhle knihy povedlo doložit, že pyramidy společně se Sfingou, přesně kopírují souhvězdí Orion. Inspirován touhle neobvyklou skutečností se pokusil vypočítat, kde asi by prehistoričtí astronomové postavili další model souhvězdí, další Zrcadlo nebes. Zapíchl tedy kružítko do mapy. Ocitl se uprostřed legendárního kambodžského chrámu Angkor Vat. Rozmístění chrámů přesně kopírovalo tentokrát souhvězdí Draka! To ho povzbudilo k dalším výpočtům a k dalším cestám. Do Tichomoří, do Peru, Bolívie, do tajemného města Tiahuanaco, k záhadným obrazcům na planině Nazca, na Velikonoční ostrov... Graham Hancock je přesvědčený, že to všechno je dílem jediné pradávné, nesmírně rozvinuté civilizace, která tak zanechala svůj odkaz těm, kdo přijdou po ní. S mrazivou naléhavostí nám dávní stavitelé znovu a znovu sdělují, že existuje jakási nesmírně důležitá souvislost mezi astronomií a nesmrtelností člověka. Jaká? To se nám zatím odhalit nepodařilo. Ale prý máme ještě chvíli čas...
Nové archeologické důkazy pro existenci prehistorických civilizací, od autora bestselleru Otisky božích prstů Bestseller Grahama Hancocka Otisky božích prstů, rozsáhlé pátrání po tajemství naší minulosti a po důkazech ztracené prehistorické civilizace, vyvolal obrovské pozdvižení svou kontroverzní hypotézou. Mohla tu už dávno předtím, než vůbec začalo to, čemu říkáme „historie“, vzkvétat pokročilá civilizace, která pak zmizela v propasti zapomnění? Civilizace schopná složitých astronomických měření a nevídaných architektonických výkonů? A pokud ano, ztratila se úplně beze stopy? Nyní, o dvacet let později, přichází Hancock s pokračováním svého převratného díla naplněným zcela novými, nedávno objevenými vědeckými důkazy a archeologickými nálezy.
Conquistador Hernán Cortés je pevně odhodlán ovládnout Mexiko a získat zlato Aztéků. Zničil už Maye u Potonchanu a nyní táhne na Tenochtitlán, aztécké zlaté hlavní město. Obklopuje ho aura boha, který se podle proroctví měl vrátit a pomstít se. Jeho malá výprava pouhých pěti set Španělů bude čelit dvousettisícové armádě pološíleného vládce Montezumy. Cortés se pouští do psychologické hry nervů, aby ještě před tím, než se střetnou armády, podlomil Montezumovo sebevědomí - a v tomto boji není sám. Pomáhají mu mayská princezna Malinal, jež ho zasvětí do proroctví o návratu Opeřeného hada, a její přítelkyně, mladá čarodějka Tozi, která se snaží vyvolat rozkol mezi Mexiky. Souboj nervů, strategií, brutální vojenské síly i citů nabírá na obrátkách a spěje k vyvrcholení... Prostřední díl trilogie opět kombinuje velkolepý historický příběh největšího střetu civilizací v dějinách s prvky fantasy a milostné romance.
Conquistador Hernán Cortés v čele své malé armády slavně vtáhne do hlavního města Aztéků Tenochtitlánu, kde ho uvítá sám Montezuma. Vzápětí všichni zúčastnění rozhodí sítě intrik, přetvářky a nejrůznějších pastí a snaží se vzájemně přechytračit a vyzrát jeden na druhého. Montezuma se chystá Španěly pobít, ale Cortés ho předběhne a vezme ho jako rukojmí. Tím se fakticky stane vládcem Mexika. Mezitím v Tenochtitlánu Mexikové povstanou a oblehnou hrstku Španělů stále držících Montezumu jako rukojmí. Cortés se musí rychle vrátit, ale i jeho posílenou armádu oblehnou Mexikové, kteří zmobilizovali všechny síly. Cortés tak stojí proti několiksetnásobné přesile. Nastává tzv. Smutná noc, kdy vyvede svou armádu k ústupu z Tenochtitlánu a dojde k děsivému masakru.
Tento román pojednává o střetu dvou říší, dvou armád a dvou bohů války. Pět set dobrodruhů se bez okolků bezhlavě vrhá proti té nejkrutější z domorodých armád starých amerických kontinentů, která se skládá ze stovek tisíc vojáků. V této válce proti sobě bojují bohové a lidé. Temné síly hýbající dějinami lidstva předvedou svoji moc ve chvíli, kdy příjezd Cortése naplňuje proroctví příchodu boha Quetzalcoatla. Aztécký vládce Montezuma se zoufale snaží uspokojit boha války lačnícího po lidských obětech. A posláním španělské inkvizice je ještě větší krveprolití. Do víru těchto událostí a střetu mezi dvěma bohy války je vržena Tozi, Pepillo a krásná Malinal, otrokyně a kurtizána, která Montezumu nenávidí tak hluboce, že je v zájmu jeho záhuby ochotna zradit svoji zemi a svůj národ.
Hledání svědectví o existenci dávné vyspělé civilizace, jejíž zánik je varováním pro současné lidstvo.
