Dagmar Blümlová Pořadí knih

Kniha představuje průřez literárním dílem Aloyse Skoumala (1904-1988) od jeho raných vyznání z dvacátých let po literárněhistorický esej a rukopisné aforismy ze sedmdesátých let. Obsahuje epigramy, verše, deníkové záznamy, proslov na 1. sjezdu českých spisovatelů a různé výklady osobností literatury a kulturněhistorického prostoru. Textový materiál je rozdělen do dvou celků. První část zahrnuje literárněhistorické a kritické texty, většinou doslovy a jubilejní medailony. Druhá část ukazuje Skoumala jako spisovatele - epigramatika, satirika a glosátora, přičemž jejím jádrem je nikdy nepublikovaná sbírka Budiždán, která shrnuje více než tři desetiletí jeho aforismů. Tato část je tematicky spojena se Skoumalovým deníkem z let 1955-1956, jenž odhaluje zákulisí české literatury a kultury a ukazuje jeho specifickou metodu tvoření založenou na ironizujícím hněvu. Závěr knihy přináší dvě básnické vstupy, zahrnující přírodní lyriku z východočeské Budislavi a skladbu pro děti z téhož kraje. Editorka Dagmar Blümlová se osobností Skoumala zabývá téměř třicet let a napsala o něm monografii.

Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze. Krajina je v nich představena jako fenomén zajímavý pro mnohé obory: filozofii, archeologii, estetiku i přírodní vědy, a zároveň jako nevyčerpatelný zdroj umělecké inspirace. Nechybí ani představení jednoho ze současných amerických ekologických přístupů ke krajině: objevování důležitosti takového způsobu vnímání krajiny a předávání zkušeností s ní, který je typický pro animistické kultury přírodních národů, jež se rozvíjely bez jakéhokoliv systému písma. Obsah: - Krajina jako naše prodloužené tělo (Anna Hogenová) - Krajina archeologická (Petr Juřina) - Posvátná krajina (Václav Cílek) - Současná estetika a krajina (Karel Stibral) - Kdo obývá krajinu? Krajina - sídlo - vědomí (Michal Kohout) - Krajina ve slovech i za slovy. Pokus o typologii literární krajinomalby (Dagmar Blümlová) - Jak ladit s řečí země - K ekologii a etice jazyka Davida Abrama (Jiří Zemánek)

Václav Tille byl obecně známý jako "galský duch", džentlmen francouzského typu. Sám o sobě říkal, že by mohl být stejně tak anglickým králem jako posledním vandrákem a byl by spokojen. Suverénně se pohyboval ve smokingu na mezinárodních recepcích, ale byl připraven kdykoliv jej vyměnit za starý kožíšek a zelený klobouk, s nimiž ušel desítky kilometrů v Alpách i Pyrenejích. Značnou část svého života strávil na cestách - jako student, jako univerzitní profesor, jako reprezentant státu či instituce, jako turista, ale především jako bytostně zvídavý pozorovatel a gurmán života. Jak souviselo jeho osobní směřování s odbornými, uměleckými a společenskými aktivitami, v nichž zanechal svou stopu, odkud čerpal inspirace, jakými pravidly se řídil jeho tvůrčí život a jakému cíli sloužil, to jsou otázky, na které se tato kniha pokouší odpovědět.

Prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvním desetiletí samostatného státu (1918-1929).

Kniha představuje inovační procesy v železniční, silniční i letecké dopravě z hlediska jejich organizace i reflexe, všímá si rovněž některých detailů každodennosti, do níž nový životní rytmus postupně vcházel.

Kolektivní monografie z cyklu kulturněhistorických interpretací přelomu 19. a 20. století je tentokrát zaměřena na fenomén secese a jeho méně známé podoby. V jednotlivých kapitolách většinou bohatě doložených fotografickými přílohami se setkáváme s „Dionýsovým templem“ v Pardubicích, se secesním Chebem, s Galerií plastik v Hořicích v Podkrkonoší, se studentskými časopisy pražské AVU, s dekorativním sklem, slovenskými paličkovanými krajkami, s „krásnou knihou“, secesními reflexemi v literatuře, dokonce s pokusem o „secesní“ gastronomii. Speciální přílohou je textilní záložka se secesním ornamentem.

Soubor kulturněhistorických statí nabízí nejrůznější pohledy a metodologické přístupy k fenoménu moderny vymezené přelomem 19. a 20. století. Vedle syntetizujících statí Společenská modernizace a česká intelektuální elita (J. Štaif), Konzervativní rozbřesk moderny (M. Hlavačka), Česká literatura 19. století na cestě k modernosti (A. Haman) či Gotická duše moderny (L. Řezníková) lze v knize nalézt i interpretace osobností spjatých s modernou (J. Karásek, A. Breisky), či evropské komparace (Lotyšská básnická moderna, Česká moderna v Uhrách). Tematický celek dotváří přílohy – faksimile souvisejících dobových textů (Manifest české moderny) včetně parodií na modernu.