Lenka Sovová Knihy

Projekt Domu myšek sklízí úspěch po celém světě, s vysokým zájmem dětí o háčkované a pletené myšky. Tyto produkty jsou vyprodané nejen v Holandsku, ale také v Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii, Německu, Francii, Polsku, Itálii, Turecku a Frísku. České děti se navíc těší na další tři knihy o dobrodružstvích Julie a Sama. Karina Schaapman, matka šesti dětí a manželka sochaře, se v roce 2008 rozhodla vytvořit obrázkovou knížku, ale nevěděla, zda ji má ilustrovat nebo kreslit. Inspirována svou oblíbenou knihou o myších, začala stavět opravdický dům myšek. Nejprve ušila patchworkovou dečku a následně k ní vyrobila postýlku, která si žádala pokojíček, a ten potřeboval dům. Dům myšek, vyrobený z krabic, obsahuje desítky komůrek a pokojíčků. Karina použila autentické látky z padesátých až sedmdesátých let a různé vyhozené věci. Dům má více než sto pokojů, chodeb a venkovních prostor. Myšky, které dům obývají, navrhla a vyrobila sama. Během stavby vznikaly příběhy o Samovi a Julii, které se staly součástí knihy. Dům myšek je vystaven ve veřejné knihovně v Amsterdamu.

Sam a Julie mají velikánskou radost - mají totiž dovoleno jít s vetešníkem na bleší trh. Kdo dobře hledá, ten tam vždycky najde nějaký úžasný klenot. Sam si koupí vzácnou starou knihu a Julie tajemnou truhličku. Jsou to učiněné poklady! V muzeu se o nich možná dozvědí něco víc, pojďme se tam s nimi podívat...

Myšky Sam a Julie se seznámily v Domě myšek, kde obě bydlí. Ačkoli jsou každý úplně jiný, vlastně naprosté opaky, stala se znich nerozlučná dvojka. Když se tedy Julie a její maminka vydávají na letní putování s cirkusem, Julie o tom Samovi všecko píše v dopisech. Jak je to tam barevné a napínavé. Jak si našla kamaráda klauna Enrika. Jak se přátelí s akrobatkou Sylvanou, která umí neuvěřitelné kousky na visuté hrazdě. A Sam? Ten zase píše jí o tom, co je nového v Domě myšek, který nikdy nespí. Ponořte se znovu do poutavého příběhu dvou kamarádů v ručně vyráběném kouzelném světě. Karina Schaapman ve své knize vychází z vlastních vzpomínek na mládí, kdy sama jezdila s cirkusem. V tomto příběhu se objevuje nejen legendární kartonový Dum myšek, který sama autorka vyrobila, ale také naprosto nový model cirkusového stanu. A jak je u autorky zvykem, těšit se můžete na ty nejmenší detaily, které čerpá z vlastních vzpomínek – obytné vozy, cirkusácké pomůcky i nejrůznější zvířectvo. Kromě toho nechala Karina Schaapman tentokrát zmenšit skutečné dopisy, fotografie i plakáty z dob svého mládí, díky kterým je dobrodružství Sama a Julie ještě reálnější.

Komiks provází otázka, jak a zda vůbec může Evropan proniknout do učení zenu. Jednou z možných motivací je pro Frenka Meeuwsena snaha překonat potřebu páchat násilí; jako chlapec se chtěl pomstít spolužákovi ze třídy, který následně nešťastnou náhodou zemřel. I když s jeho smrtí neměl nic společného, ještě dlouho ho mrtvý spolužák pronásledoval ve snech. Vyloučení náhody a krutosti pomocí ritualizace a odříkání může být jedním z lákadel zen buddhismu pro západního člověka.Názorně to Frenk Meeuwsen ukazuje v dlouhé sekvenci kreseb, v níž zkoumá rituál tradiční japonské lukostřelby. Dochází k závěru, že většina evropských „hledačů“ osvícení v Japonsku – jeho nevyjímaje – zůstává v zajetí vlastního egoismu a k japonskému učení nedokáže přistoupit jinak než subjektivním, zaujatým způsobem. Název knihy, Zen bez mistra, odkazuje k faktu, že k meditaci je třeba hledat vlastní cestu. Autor si zen buddhismus navzdory své fascinaci nijak neidealizuje. Naopak poukazuje na temná období učení, kdy japonští mniši žehnali letadlům pilotů kamikadze za druhé větové války, nebo kdy se „osvícení“ mistři zenu hlásili k tehdejšímu diktátorskému režimu. V současném Japonsku podle něj tradiční učení zen kultury téměř vymizelo.Frenk Meeuwsen to vše zachycuje jednoduše černobílými, realistickými obrazy, v nichž poučeně využívá různé komiksové techniky: mění velikost panelů a perspektivu vyprávění, vykresluje surreální světy snů nebo nechává postavy trápit obřími bloky písmen. Kniha je rozdělená do krátkých kapitol, které se klikatí v čase a dohromady tvoří netradiční vyprávění, jež je formálně podobné zen buddhistickým textům – krátkým zastavením zdánlivě nesmyslných „koánů“, hádanek zenových mistrů.

Už od mládí kreslí Maaike Hartjes z Nizozemska krátké komiksové příběhy z vlastního života. Vypráví v nich s humorem o všem hezkém, zvláštním i nepříjemném, co se jí v životě přihodilo, a o všem, co ji nutí k zamyšlení. Proč se svému příteli líbí víc ve vytahaném svetru než v krásných šatech? Co dělat, když někdo neposlouchá, co mu vyprávíte? A může se dospělá žena ještě chovat jako malá holka? Maaičiny obrázky jsou jednoduché, ale expresivní a příběhy z jejího života vám určitě budou připadat povědomé. Kniha vychází za podpory Nizozemského literárního fondu.