Vladimíra Valová Pořadí knih

Uhrančivé povídky o životě bez příkras Stará paní se učí anglicky, aby přesvědčila Hercula Poirota, že není vrah. Mladý muž během jediného večera zjistí, že i plánovaná jízda vlakem se může změnit v cestu do neznáma. Bývalá galeristka si ze zdravotních důvodů najde místo jako správkyně domova pro seniory. Vladimíra Valová debutovala souborem Do vnitrozemí (2017), který byl příznivě přijat kritikou i čtenáři a získal nominaci na Magnesii Literu v kategorii Objev roku a také na cenu Česká kniha. Ve své nové knize, doprovozené ilustracemi Pavly Šebkové, autorka stvrzuje suverénní pozorovatelský talent a schopnost na malém prostoru podrobně vykreslit prchavý okamžik. Její povídky tnou do živého a zůstanou ve čtenáři ještě dlouho po dočtení. Tvorba Vladimíry Valové zkrátka patří k tomu nejlepšímu, co může současná česká literatura nabídnout.

Debutující Vladimíra Valová přichází se souborem ostrých próz, které svou náladou připomenou Jana Balabána. Nikdo si na nic nehraje, a pokud ano, dlouho mu to nevydrží. Není to veselý svět, ale není ani beznadějný, a hlavně — je náš. Okamžik, jeden z tisíce, kdy člověk udělá krok stranou a seskočí z pojízdného pásu vlastního života: vypne telefon, ať si všichni trhnou, ráno kdovíproč neodejde do práce, jen tak se opije s cizincem, nabídne azyl nuzákovi či rozkope vlčí máky v květu. To je ten okamžik, kdy se život otevírá a puká, objevuje se cesta nebo propast nebo cesta na dno propasti. Tihle hrdinové vědí, že záleží jen na nich, kolik toho prožijí a co si ze života urvou. Jejich nejbližším společníkem je samota, i když vědí, že ticho, které ji provází, bývá smrtící a někdy musejí křičet jako na lesy. Jednou odpoví jen ozvěna, ale jindy volání dolehne k uchu druhé bytosti.