Tato kniha je netradičním životopisem filmu. Již její obsah dává tušit, že skrývá obrovské množství informací. Skládá se z několika částí: Ta úvodní přináší brilantní literární přepis Kristiána z pera Čestmíra Vašáka a Bedřicha Zelenky. Další nedílnou součástí je studie, která přibližuje dobu jeho vzniku, porovnává výslednou podobu filmu s původní divadelní předlohou. Za pozornost jistě stojí i dobové recenze a kritiky.
vydáním pohádkové knihy O Konvalince a Kapradníčkovi sází vydavatelství R MEDIA na jistotu. Jde o klasický příběh, v němž dobro nakonec zvítězí nad zlem a nafoukaná princezna se změní v usměvavou dobrosrdečnou obyvatelku zámku. Vše ale začíná v lese, do něhož se každý bojí vstoupit kvůli třem loupežníkům. Ti jsou ale spíše dobrosrdečnými poplety než strašnými násilníky. A stejně tak milí, veselí a laskaví jsou i další obyvatelé lesa. Víla Konvalinka a skřítek Kapradníček dokonce chystají svatbu. To jim ale málem překazí závistivá komorná Madla, když ukradne kouzelnou knihu lesní čarodějnici a na všechny sešle zlobu a čáry… Jenže snaha pomoci druhým, milé slovo a dobré srdce jsou silnější než všechna kouzla. Pohádka Kateřiny Boušové aspiruje na zlatou knihu, po které sahají rodiče, když usedají ke čtení svým potomkům před spaním. Stejně tak dobře však může být příběh Konvalinky a Kapradníčka i jednou z prvních čtenářských zkušeností dětí mladšího školního věku. Pohádka je doplněna zdařilými ilustracemi šestnáctileté dcery autorky Sáry Boušové. Její kresby jsou stejně milé a umělecky zdařilé jako samotný pohádkový příběh a určitě potěší i předškoláky, kteří si s rodiči budou v knize jen listovat. Snad je to i tím, že sama ilustrátorka ještě nedávno sama slýchala maminčiny pohádky… První vydání.
Němý film 1896-1930. Výpravná publikace o němé éře československého filmu přináší portréty největších osobností naší filmové tvorby období od přelomu století až do r. 1931, kdy slavná éra skončila vystavěním barrandovských ateliérů, které znamenaly zase novou revoluci ve filmu.