Hynek Řihák Pořadí knih

Články na téma národ, revoluce, náboženství, diskriminace, pořádek, levičáci, pravicový populismus.

V této předkládané útlé knížce se můžete seznámit se známým esejem Svoboda a vlastnictví, v kterém von Mises ukazuje, že soukromé vlastnictví je nezbytným předpokladem pro osobní svobodu. Dále pak s esejem Střet skupinových zájmů, kde von Mises podrobil kritice filosofií nesmiřitelného konfliktu mezi zájmovými skupinami, a který ukazuje, že může být oprávněně považován za jednoho ze zakladatelů teorie veřejné volby. Knihu ještě doplňují méně známé eseje Mýtus selhání kapitalismu a Karl Menger a Rakouská ekonomická škola. Konečně je zde von Misesova bibliografie v češtině.

Setkáváme se již potřetí. Je to tedy již určitá tradice. Tato publikace se zabývá obdobím tzv. divokého kapitalismu, a to obdobím 19. století a počátku 20. století. Tato epocha nemá většinou mezi lidmi dobrý zvuk i přes (do té doby) nevídaný hospodářský pokrok. Tato publikace má za úkol ukázat pomocí tří příspěvků na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. První příspěvek se detailně věnuje podporující pokladně pro nemocné dřevodělníky a jejich pomocníky v Brně. Je zřejmé, že stanovy této pokladny plně neodráží její fungování a tedy samy o sobě nepodávají celý obraz o její činnosti a funkci. Tato pokladna pracovala nepřekvapivě s konceptem zasloužilých a nezasloužilých chudých a pomoci se od ní mohli dočkat samozřejmě jen tzv. zasloužilí chudí. V pramenech se nevyskytovaly žádné známky národnostních sporů, neřešily se zde vůbec žádné politické otázky a ani žádná vládní nařízení, předpisy či zákony. Druhý příspěvek se zabývá podrobně přehledem charity a svépomoci ve středně velkém moravském městě a jeho okolí, na příkladu města Kroměříže v době na sklonku 19. století. A to na základě vlastivědné literatury a zdejších novin. Třetí příspěvek je pokusem o přehledovou stať založenou na vlastivědné literatuře, který má za cíl alespoň částečně přiblížit rozmanitost sociální péče včetně přístupu ke vzdělání v době tzv. divokého kapitalismu (tj. 19. století) na Moravě a v Rakouském Slezsku na příkladu tří zdejších měst.

Tato publikace se zaměřuje na období divokého kapitalismu v 19. a 1. polovině 20. století, které, přestože přineslo významný hospodářský pokrok, nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Cílem je ukázat pozitivní aspekty této éry prostřednictvím čtyř příspěvků. První se věnuje podnikatelům a jejich charitativní činnosti. Druhý příspěvek analyzuje stanovy svépomocného Podpůrného a hudebního spolku zřízenců Č. S. D. ve Velkém Brně. Třetí se zaměřuje na aktivity Svépomocného spolku "Dobročin" v Brně Židenicích, kde se diskutuje o rozlišování mezi zasloužilými a nezasloužilými potřebnými a o finanční stabilitě těchto iniciativ. Čtvrtý příspěvek porovnává bydlení vesnických nižších vrstev s bydlením nižších vrstev v rozvíjejících se městech, zkoumá otázku pauperizace. Publikace se snaží přiblížit dnes zapomenutou historii a ukázat, že mnohé statky a služby, které nyní poskytuje veřejný sektor, byly dříve běžně zajišťovány soukromým sektorem na bázi dobrovolné činnosti. Poznání této historie může být užitečné, zejména v kontextu současných problémů s veřejnými rozpočty a hledáním alternativních řešení. Jde o odbornou práci založenou na studiu původních materiálů.

Tato publikace se zaměřuje na období divokého kapitalismu v 19. a počátku 20. století, které, ačkoliv je spojováno s hospodářským pokrokem, nemá mezi lidmi příliš dobrou pověst. Cílem je ukázat pozitivní stránky tohoto období prostřednictvím tří příspěvků. První se věnuje historii a fungování Nemocensko-podporovacího spolku českých mistrů obuvníků a kopytářů v Brně v 90. letech 19. století. Druhý příspěvek analyzuje Školský spolek v Brně-Židenicích na začátku 20. století. Třetí se zaměřuje na význam prestiže pro charitu a svépomoc, ilustrovaný na příkladu brněnských novin. Publikace má populárně naučný charakter a nevyčerpává daná témata. Jejím cílem je přiblížit zapomenutou historii a ukázat, že mnohé služby, které dnes poskytuje veřejný sektor, byly dříve zajišťovány soukromým sektorem na základě dobrovolnosti. I když se historie neopakuje, její poznání může být užitečné, zejména v kontextu současných chronických dluhů veřejných rozpočtů. Tyto okolnosti mohou vyžadovat hledání alternativních řešení, která může tato publikace nabídnout. Základem jsou archivní materiály z „Archívu města Brna“ a „Moravské zemské knihovny“, což činí práci relativně odbornou v oblasti historie.

Kniha Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus není ani pouhým výkladem historických událostí z konce 19. a počátku 20. století, ani výkladem ekonomické teorie. Je populárně-naučnou publikací, která popisuje onen „divoký“ kapitalismus s cílem nastínit jeho kladné stránky, které bývají často opomíjeny. V knize se dočtete, že mnoho statků, které jsou dnes zajišťovány státem, bylo v době „divokého“ kapitalismu poskytováno sektorem soukromým. Tento soubor článků přináší alternativní pohled na éru, která přinesla nevídaný hospodářský pokrok. Nejde o exaktní výklad historických událostí, ale o výběr několika aspektů této doby doplněný o autorovu interpretaci, kterou vypracoval na základě často obtížně dostupných zdrojů. Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus poskytne čtenáři historické údaje a mnoho podnětů k zamyšlení nad statky a službami, které jsou nyní zajišťovány veřejným sektorem, a nad tím, zda je současný způsob jejich financování skutečně ten nejlepší možný.

Tato kniha je příspěvkem k dnešní polemice o nedostatcích v zásobování, v kvalitě zboží, o stavu průmyslu, o hospodářské kriminalitě a podobně, v době komunismu. Tato diskuse se dnes často nese v duchu vzpomínek, které však, jak je známo, mohou být po letech deformované tím, že lidé zapomínají. Vliv má i fenomén vzpomínkového optimismu, který vede k tomu, že lidé mají sklon pamatovat si jen to dobré, a špatné vzpomínky jsou z paměti vytěsňovány. To je výhodné, protože to zbavuje člověka strachu a stresu a činí to jeho život příjemnějším. Avšak má to i nevýhodu, která spočívá v tom, že se člověk může po letech opět spálit o stejná kamna. Tato kniha se zaměřuje právě na to špatné. Na to, co bylo už mnohdy z paměti vytěsněno. Kniha naopak není výkladem hospodářských dějin normalizace, může být jen doplňkem těchto dějin. Není také výkladem obecných dějin normalizace. To, že se tato kniha zabývá temnými stránkami socialistického hospodářství, neznamená, že tyto stránky působily nutně trvale (například trvalé nedostatky v dodávce zboží). Stejně tak to neznamená, že se někdo nemohl mít dobře, a to i tehdy, pokud si nepřikrádal a nebyl zrovna nějakým funkcionářem.