Radan Lášek Pořadí knih (chronologicky)

V publikaci jsou detailně popsány formování, výcvik a následné bojové nasazení domažlického praporu Stráže obrany státu. Prudkost bojů s teroristickými formacemi Henleinova Freikorpsu na hraniční čáře Českého lesa a západní Šumavy na podzim 1938 zde dokládají podrobná služební hlášení a vzpomínky účastníků i výčet padlých a raněných příslušníků SOS. Čtenář zde také nalezne informace o vojenských jednotkách dislokovaných ve služebním obvodu praporu SOS Domažlice a popis plánované výstavby těžkého i lehkého opevnění v regionu. Jedna z kapitol je věnována průběhu a příčinám tzv. Druhého záboru Chodska, v rámci kterého bylo Německu v listopadu 1938 dodatečně postoupeno jedenáct čistě českých vesnic. Většina z 220 dobových snímků a mapek, doprovázejících text, nebyla dosud publikována.

Hlavním motivem knihy je popis formování a bojového nasazení praporu Stráže obrany státu Rychnov n. Kněž. Publikace ale současně přináší celkový obraz obranných opatření i následných dramatických událostí, které se odehrály v Orlických horách v letech 1936 až 1939. Je zde popsáno budování „zvláštních zařízení“ pro kontrolu provozu na hraničních komunikacích, výstavba lehkého a těžkého opevnění, a příprava vojenských jednotek pro obranu na hřebenech Orlických hor. Přílohová část obsahuje řadu osobních vzpomínek i služebních hlášení, podrobně přibližujících problematiku česko-německého soužití v pohraničním regionu, přepady bojůvek Henleinova sudetoněmeckého Freikorpsu i celkový průběh a vypětí účastníků mobilizace v září 1938. Text je provázen 280 dobovými fotografiemi a mapkami, přílohová část v barevném tisku.

V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací. Velký prostor je věnován detailnímu popisu událostí po přijetí podmínek mnichovského diktátu, kdy čs. generalita chtěla podpořit protikapitulačně smýšlející opoziční politiky a iniciovat státní převrat, a mobilizovaná armáda se proto nadále intenzivně připravovala na střet s nacistickým Německem. Nejvýrazněji se tyto mobilizační aktivity projevovaly právě na vnitrozemské linii zvané Pražská čára, jejíž součástí bylo i opevnění na Berounsku. Několik závěrečných kapitol je věnováno historii berounského pěšího pluku 38 a činnosti jeho důstojníků v rámci odbojové organizace Obrana národa. Publikace obsahuje téměř 300 dobových fotografií, pohlednic, leteckých snímků a technických výkresů.

V publikaci najde čtenář vůbec první souhrnné zpracování dramatických událostí z podzimu 1938 na šumavské hranici od Železné Rudy po Vyšší Brod. V první části jsou podrobně zmapovány přípravy na zajištění hranice v letech 1936–1938, tj. výstavba „zvláštních zařízení sloužících k znemožnění dopravy na silnicích a cestách“ a zejména budování a výcvik praporů Stráže obrany státu Strakonice a České Budějovice. V druhé části je na základě mnoha osobních svědectví a služebních hlášení popsáno pronikání nacistické ideologie do šumavských obcí, které ukončilo dosavadní bezproblémové soužití německých obyvatel s českou menšinou. Čtenář zde může velmi detailně sledovat, jak drobné konflikty a provokace příslušníků Henleinovy Sudetendeutsche Partei vygradovaly v září 1938 ozbrojeným povstáním henleinovců proti čsl. bezpečnostním silám. Text je doprovázen téměř dvěma stovkami dobových fotografií a mapek.

Málokterý návštěvník našeho nejvyššího pohoří ví, že v roce 1938 zde vzniklo 53 km dlouhé pevnostní pásmo s důmyslným překážkovým systémem a množstvím bojových objektů, do jehož obrany bylo v září 1938 soustředěno přes 11 tisíc mužů. Dvousvazková publikace podrobně dokumentuje budování tohoto obranného pásma a jeho obsazení. Čtenáři zde najdou životopisy významných velitelů a vzpomínky vojáků, včetně příslušníků Stráže obrany státu, kteří čelili henleinovským teroristům. V plnobarevné příloze formátu A4 jsou reprodukovány cenné dobové pohlednice, které detailně zachycují československé pevnostní objekty a terén určený pro výstavbu fortifikační linie. Historické snímky doplňují současné fotografie, často z míst, která jsou dnes turisticky nedostupná. Soubor deseti velkoformátových leteckých snímků z roku 1953 ukazuje rozmístění vybudovaných a plánovaných pevnostních objektů. Přílohy obsahují také rozsáhlou výkresovou a mapovou dokumentaci bojových objektů. Celkem je v obou svazcích zahrnuto přes 500 fotografií, pohlednic, leteckých snímků a technických výkresů.

Práce přináší portréty devíti československých generálů Miloslava Fassatiho, Bohumila Fialy, Rudolfa Gajdy, Otakara Husáka, Josefa Láška, Josefa Matouška, Bohumila Rytíře, Jana Syrového a Václava Šidlíka. Autor se soustředí především na jejich vojenskou kariéru, účast v první světové válce (v řadách rakouské armády i v legiích), působení v prvorepublikové armádě a mnohdy tragické osudy za druhé světové války i po ní; mnozí byli za nacistické okupace vězněni a neměli jednoduchý život po roce 1948... Výklady jsou úzce spojeny s československým historickým vývojem 20. století. Hlavní pozornost je zaměřena na období let 1914-1948. Kniha je založena na archivních materiálech i literatuře.

Dvousvazková publikace představuje střední Povltaví ve zcela jiném kontextu, než jak ho milovníci zatopeného vltavského údolí byli dosud zvyklí vnímat. V knize je detailně zdokumentována téměř 150 kilometrů dlouhá pevnostní linie, která byla podél Vltavy za přísného utajení vybudována v krizovém roce 1938. Přestože kvůli přijetí mnichovské kapitulace nebylo vltavské opevnění zcela dokončeno a většina bunkrů byla později německými okupanty zničena, stojí za to si tehdejší důmysl vojenských projektantů i pracovní vypětí stavebních dělníků připomenout. V přílohové části (formát A4) čtenář najde letecké snímky vltavského údolí z let 1938-1953, na kterých je vyznačeno rozmístění jednotlivých pevnůstek. Dále je zde reprodukována původní mapová dokumentace úseků z fondů Vojenského ústředního archivu, doprovázená množstvím dobových záběrů zmizelého vltavského údolí. V příloze nechybí ani výkresy atypických úprav bunkrů, které si vynutilo jejich umístění v mimořádně těžkém terénu, a přehledná mapa vltavského postavení ve formátu A3 s vyznačením rozmístění československých jednotek za mobilizace 1938. V obou svazcích publikace bylo zpracováno přes 450 dobových fotografií, pohlednic, leteckých snímků a technických výkresů.

Publikace přibližuje životní osudy legionářských důstojníků, kteří byli v období nacistického ohrožení Československé republiky určeni veliteli nového bezpečnostního sboru - Stráže obrany státu.

Závěrečný díl publikace Jednotka určení SOS se dělí na dvě části, z nichž první obsahuje vzpomínky a hlášení pamětníků z oblastí podkarpatských praporů Užhorod a Chust. Kromě dramatických událostí při evakuaci v březnu 1939 je ve vzpomínkách popsána také rezortní služba řadových četníků a finančníků na Podkarpatsku i jejich pohled na život místního obyvatelstva – Rusínů, Židů a Maďarů. V druhé, faktografické části je popsána činnost jednotek SOS na celém území Československa od září 1938 do března 1939. V závěrečné kapitole je poprvé od roku 1939 uveřejněn jmenný seznam padlých strážců u jednotlivých praporů SOS včetně příslušníků čsl. bezpečnostních sil, kteří padli v obvodech praporů v rezortní službě. Text je doprovázen více než dvěma stovkami většinou dosud nepublikovaných dobových snímků, z nichž velká část zachycuje neopakovatelnou atmosféru dávno zaniklé Podkarpatské Rusi.