Pauline Gedge Pořadí knih (chronologicky)

In The Twelfth Transforming , bestselling author Pauline Gedge returns to ancient Egypt to reveal the mysterious reign of Akhenaten, the impetuous pharaoh who threatened to ruin his country. The dramatic story of Akhenaten's disastrous ruling is also the tale of Empress Tiye, a mother struggling to save her land from the catastrophe of her son's choices. Gedge's vivid descriptions of imperial court life among the lushness of the Nile and the desiccation of the desert lands will enthrall readers seeking an evocative tale of power, dynasty, family and curses, all set in the enchanting world of ancient Egypt.

Huy has risen from lowly origins to become the Seer of the King. Yet Amunhotep's patronage is a blessing and a curse to Huy, who feels imprisoned by the gift Thoth has imposed on him and by the life he must live to keep it. Though rewarded by wealth and influence, Huy longs for the pleasures of those he sees around him, especially love, which he fears may be forever lost to him. But when the King calls for help, Huy has no choice: He cannot refuse. Although the life he's always known is coming to an end, his contribution to Egyptian history is only just beginning.

Der hochbegabte Schreiberschüler Huy hat viele Neider – bis ihn schließlich ein Mitschüler tödlich attackiert. Doch nach fünf Tagen kehrt er von den Toten zurück und verfügt daraufhin über göttliche Gaben, die ihn noch viel mächtiger und magischer werden lassen, als zuvor: Der Pharao beruft ihn schließlich an seinen Hof, und aus dem kleinen Huy wird „Amenophis, Sohn des Hapu“, Architekt des bis heute berühmten Luxor-Tempels. Zugleich gewinnt er das Vertrauen der schönen Prinzessin Senetamu. Ein farbenprächtiges Bild des politischen und vor allem mystischen Ägyptens um 1350 v. Chr. und über die Jugendjahre des legendären „Amenophis, Sohn des Hapu“, eine der prägendsten Figuren seiner Zeit.

Ústřední postavou je mimořádně nadaný chlapec jménem Huj, který se narodil v obyčejné rolnické rodině žijící ve střední deltě nilského veletoku. Svůj talent Huj zdokonaluje na škole v Iunu, v níž mu jeho strýc zaplatil studia, aby se mohl stát písařem. V tomto výchovném zařízení se Huj také seznámí s Thutmosem, synem místního guvernéra. Záhy je také přijat do jeho rodiny, kde ho okouzlí Thutmosova sestra Anuket. Zároveň však Hujův vztah ke guvernérovi a jeho nejbližším osobám vyvolá v mnoha lidech závist. I proto čelí Huj smrtelnému napadení, jehož následky během několika dnů strávených v podzemní kryptě nejenže překoná, navíc však v této době dojde v jeho organizmu k šokující transformaci: "podruhé narozený" Huj zjistí, že je obdařen mimořádnou schopností předpovídat osudy lidí. Vzhledem k tomuto daru je přijat samotným chrámovým veleknězem, který mu povoluje číst si v proslulé Knize mrtvých. A právě toto jeho neobyčejné vzdělání společně s věšteckými předpoklady posune Huje do galerie významných osobností staroegyptské historie.

Mocný král Catuvellaunů, vládnoucí největšímu seskupení kmenů, udržuje v období vlád císařů Tiberia a Caliguly vzájemně výhodné obchodní styky s Římem. Neobává se jejich výbojů a varování druidů před jejich rozpínavostí nebere příliš vážně. Vztahy s okolními kmeny jsou stále napjaté, žádnou výjimkou nejsou ani vzájemné ozbrojené nájezdy. Po smrti vládce, kdy rada musí zvolit jeho nástupce, hrozí kmeni rozkol. Nejstarší syn je příliš smířlivý a vstřícný k Římanům, nejmladší se projevuje jako vznětlivý, bojechtivý a nezodpovědný muž. Nakonec zvítězí rozvážný a statečný Caradoc, který svěřené území rozdělí na dvě části a s bratrem se dělí o moc. V roce 41 nastupuje na římský trůn císař Claudius, rozhodnutý dobýt Albion, kam posílá do boje čtyři legie. Nebezpečnému nepříteli mohou čelit jen sjednocené kmeny v čele s rozhodným a nezdolným Caradocem, jehož druidové označí za spasitele. Druhé dílo kanadské autorky získalo v roce 1978 cenu Jeana Boujassyho.

Strhující příběh z dob rozkvětu římského impéria za vlády císaře Claudia. Caradoc se svou rodinou se ocitá v zajetí římského imperátora Claudia, který jim kupodivu udělí milost. Nicméně barbaři v Británii pokračují v nájezdech na římské pevnosti a města. Budou nakonec úspěšní ve svém boji za nezávislost? Zvítězí hrdost a pýcha barbarů?

Román ze starověkého Egypta s hororovými prvky od známé kanadské autorky. Autorka použila starou egypskou legendu a na jejím základě napsala napínavý román. Hlavním hrdinou je princ Chamvese, syn Ramesse II.,kterému se podaří nalézt tajemný Thovtův svitek, který dává svému majiteli moc křísit mrtvé. Chamvese má možnost svitek zničit a žít dál klidný život v přepychu, ale nedokáže to a tím dá průchod působení nadpřirozených sil, se kterými není radno si zahrávat.

Pauline Gedge, geboren 1945 in Auckland, Neuseeland, verbrachte einen Teil ihrer Kindheit in England und lebt heute in Alberta, Kanada. Mit ihren Büchern, die in zahlreiche Sprachen übersetzt sind, gehört sie zu den erfolgreichsten Autorinnen historischer Romane.

V Horově cestě, strhujícím finále trilogie, Ahmose přísahá, že bude pokračovat v boji, který stál život jeho otce i bratra Kamose. Ví, že musí obléhat hlavní město Setiujů Hatvoret a prolomit jeho důkladnou obranu. Ale k prolomení hradeb mu nebude stačit pouhá vojenská síla. Bude potřebovat Amonův zázrak. Ani netuší, čeho všeho bude zrádný Apopi schopen, aby uzmul rodině Tao šanci na celkové vítězství...

V druhém díle trilogie se ujímá otcova boje proti Apopimu Kamose, který zahajuje tažení na sever. Kniha navazuje na Hroší bažinu, navazuje Horova cesta. Koncem dvanácté dynastie se Egypťané nacházeli pod nadvládou cizinců, které znali jako Setiuje, Vládce z vrchovin. Pozvolná a převážně nekrvavá invaze nakonec Setiuje vynesla do postavení králů, kteří se však málo starali o zemi jako takovou a především ji plenili pro vlastní zisk. Uprostřed sedmnácté dynastie už byli v Egyptě pevně usazeni po více než dvě stě let. Ale jedna rodina z Théb, potomci posledního právoplatného krále Egypta, se s vládou setiujského krále Apopiho smířit nedokázala. Vládcové Obou zemí, třídílný román Pauline Gedgeové, líčí odvážný a často tragický boj princů rodiny Tao - Sekenjenrea a jeho synů Kamose a Ahmose - za osvobození země od setiujského jha. V románu Oáza se ujímá otcova boje proti Apopimu Kamose, který zahajuje zoufalé tažení na sever a cestou sbírá z měst a vesnic bojovníky. Vynese mu jeho tvrdý, leč vynikající počin vítězství nebo vzdor? A ospravedlní jeho činy jeho jednání nebo ho dovedou na pokraj šílenství?

Na konci Dvanácté dynastie se Egypťané ocitli v rukou cizích dobyvatel známých jako "Vládcové z vrchovin". Jejich invaze byla postupná a v zásadě nekrvavá; dosáhli ji zejména prostřednictvím politických a hospodářských tlaků, jimž slabá egyptská vláda nedokázala čelit. Jejich králové se málo starali o zemi a bezohledné ji vykořisťovali, ale pomalu přejímali její náboženství a kulturu. Uprostřed sedmnácté dynastie byli tito cizí vládcové bezpečně usazeni v Egyptě, jemuž panovali už dvě stě let. Ale ve Vesetu žije rodina, která odvozuje svůj původ od posledního skutečného krále Egypta, a ta nedokáže přijmout vládu cizince Apopiho. Sekenjenre Tao, jehož Apopi neustále popichuje a ponižuje, vidí jen dvě východiska ze své situace: okamžitou a naprostou poslušnost, která by však vrhla stín na hrdé dědictví jeho rodiny, nebo téměř sebevražedný akt vzpoury. Sekenjenreovo neočekávané rozhodnutí uvede do chodu řadu událostí, jež buď zničí jeho milovaný domov, nebo obnoví dynastii a změní život celého Egypta.

Governò l'Egitto non come Regina, ma come Faraone, trentacinque secoli orsono. Eppure il suo nome - Hatshepsut - non compare su alcun papiro, né il suo regno è celebrato da monumenti. I pregiudizi contro una donna sul trono furono così violenti, così totali, che coloro che vennero dopo di lei cercarono in tutti i modi di cancellarne ogni traccia: rasero al suolo le opere imponenti che Hatshepsut stessa aveva commissionato, distrussero ogni documento su cui appariva la sua firma, e persino le tombe dei suoi ministri vennero saccheggiate e dimenticate. Non risparmiarono neppure il grandioso tempio di Deir el-Bahari, per lei eretto dall'uomo che l'amò per tutta la vita ... Perché i posteri non dovevano sapere nulla di Hatshepsut, l'unica donna che diventò Faraone d'Egitto.

Pokračování románu Dům snů se odehrává na sklonku vlády faraona Ramesse a vypráví o dalším životě jeho bývalé favoritky Thu, odsouzené díky intrikám do vyhnanství. Dům iluzí se opět odehrává ve starověkém Egyptě na sklonku vlády faraona Ramesse, který ji před 17 lety odsoudil do vyhnanství do rodné vesnice Asvat, protože ho údajně chtěla zavraždit. O osudu syna, jehož s ním měla, nevěděla nic, dokonce ani jestli žije. Během let v exilu Thu sepsala svůj příběh faraonovy favoritky, který jasně dokazoval, že zájem na jeho smrti měli zcela jiní lidé a ona že byla pouze jejich nástrojem a obětí. Protože chtěla očistit své jméno, snažila se rukopis faraonovi poslat, ale všichni ji odmítali kvůli pomatenosti. Až jednou ji vyslechne a uvěří mladý důstojník Kamen a předá ho svému generálovi. Kamen ovšem netuší, že tím se spolu s Thu dostanou do smrtelného nebezpečí a spustí tak drama plné intrik, nečekaných zvratů a odhalení.

L'histoire qui nous est contée ici est celle du pharaon le plus étonnant de toute l'Egypte ancienne : Aménophis IV, qui se rebaptisa lui-même Akhénaton, " l'esprit d'Aton ". Aidé de son épouse Néfertiti et de sa mère Tii, il détrône en effet Amon, jusque-là dieu officiel de l'Egypte, et abandonne Thèbes pour une autre capitale. Il se proclame la réincarnation d'Aton, dieu du disque solaire : tous ceux qui s'uniront charnellement à lui seront " les enfants du soleil ". Puis, enfermé dans son palais, indifférent aux révoltes des tribus frontalières et à la sécheresse qui accable son pays, il se livre à tous les débordements, allant jusqu'à enfreindre, avec sa mère, le plus absolu des tabous. Passionnée par l'Egypte ancienne, qu'elle connaît admirablement, la romancière du TOMBEAU DE SAQQARAH, à travers cette destinée de démesure et de folie, nous conduit au cœur d'une civilisation fascinante, au plus près des intrigues et des terrifiants mystères du pouvoir.

Pauline Gedge, geboren 1945 in Auckland, Neuseeland, verbrachte einen Teil ihrer Kindheit in England und lebt heute in Alberta, Kanada. Mit ihren Büchern, die in zahlreiche Sprachen übersetzt sind, gehört sie zu den erfolgreichsten Autorinnen historischer Romane.

Barvitý román ze starověkého Egypta o dívce odmítající se smířit s údělem, který ji přikazuje rodinná tradice je součástí volného historického cyklu. Hlavní hrdinkou je cílevědomá Thu, jež je dcerou porodní báby z vesnice Asvat v poušti a zároveň vypravěčkou děje knihy. V osmi letech ji matka začne zacvičovat, aby později mohla pokračovat v její profesi. Protože ale Thu touží po vzdělání a cestování, rozhodne se změnit svůj osud. Využije toho, že do vesnice připluje slavný jasnovidec, kterého navštíví a přemluví, aby ji vzal k sobě do učení. Během plavby poznává krásy Egypta, jak si vždy přála, a dostane se dokonce až do faraonova paláce, kde se z ní nakonec stane jeho oblíbená konkubína. Dobře a čtivě napsaný román se solidním překladem, dramatickým dějem a poněkud nečekaným koncem. Jeho autorka (známá již z knihy Dítě jitra) opět potvrzuje, že starověký Egypt je nejen jejím oblíbeným historickým obdobím, ale že ho i dobře zná.

Další z egyptských románů známé kanadské autorky nabízí děj, situovaný tentokrát do období vlády faraona Amenhotepa III. a jeho manželky Teje. Velmi barvitě popisuje nejen život na vladařově dvoře, ale i intriky o následnic- tví po faraonově případné smrti. V této době se v Egyptě kladl velký důraz na to, aby se královští synové ženili zase jen s královskými dcerami. To znamenalo, že vlastně všichni členové faraonovy rodiny měli mezi sebou poměr, což údajně mělo přispět k posílení rodu. Ale skoro na všechny jeho příslušníky byla uvalena klet- ba, protože buď byli zavražděni nebo zemřeli následkem různých chorob. Této situa- ce využil velitel vojenského oddílu Haremheb, který nechal zavraždit dva faraony a díky své chorobné ctižádosti a skutečnosti, že už neexistoval žádný přímý nástupce, se oženil s královskou dcerou Mutnodžmet a sám se stal vládcem Egypta, címž se tato říše ocitla na pokraji katastrofy. Tento čtivě a zasvěceně napsaný román autorčiny příznivce opět nezklame

Originally published: Toronto: Macmillan of Canada, c1982.

Une immense fresque celtique au début du premier siècle alors que l'invasion romaine est à son apogée. Comme dans ##La chambre des dames## de Jeanne Bourin et ##La dame du Nil##, du même auteur, les femmes ont justement le beau rôle. Bien documenté, un roman historique très riche sur une période peu connue (1978).

Historický román kanadské autorky situovaný do starého Egypta pojednává o životě a době Hatšepsut (Hatšepsowet), ženě-faraonovi na trůnu velké a mocné říše. Patnáct století před naším letopočtem ve starém Egyptě - to je rámec, v němž je líčen nevšední příběh manželky Thutmose II. a posléze královny Egypta, jejíž jméno a celé období vlády mělo být zapomenuto, neboť to byla jediná žena - faraon v historii. Úspěšný historický román překračující rámec knih od žen o ženách a pro ženy. Dobře vylíčená dobová atmosféra, vztahy i intriky doby.

Britannien im ersten Jahrhundert nach Christi Geburt: Am väterlichen Hof in Camerlodunum wächst der junge Fürstensohn Caradoc heran, der sich in die schöne Prinzessin Aricia aus dem benachbarten Brigantes verliebt. Als er jedoch gegen seine wahren Gefühle die sanfte Eurgain heiratet, schwört ihm Aricia ewige Feindschaft. Währenddessen stehen die römischen Legionen vor den Toren Britanniens. Caradoc bemüht sich verzweifelt, die keltischen Stämme zu einen, um den Eindringlingen zu trotzen...