Eugen Pauliny Knihy

Knížka pohádek, které v 19. stol. sesbíral a pod názvem "Prostonárodní slovenské pověsti" vydal Pavol Dobšinský. Více než třicet klasických pohádek, v nichž vždy dobro zvítězí nad zlem, neposlušnost je potrestána, dobrota a láska odměněna. Text doprovázejí ilustrace Lubomíra Anlaufa. Oproti vydání z r. 1970 je jazyk mírně upraven, bude tak více srozumitelný dnešním dětem. Knížka je vhodná pro děti mladšího školního věku. Obsahuje tyto pohádky: Dlouhý nos --; Dobrý střelec --; O větrném králi --; Popelák --; Tři zlaté hrušky --; Zhavranělí bratři --; Pyšná panna --; Radúz a Ludmila --; Šurínek a Atalinka --; Sluneční kůň --; Černokněžník --; Jelínek --; Nebojsa --; Světovládný rytíř --; Dej pánbůh štěstí, lávko! --; Trojrůže --; Ztracený chlapec --; Divotvorný lovec --; Tři stromy --; Berona --; Zlatá panna Mahulena --; Zakletý zámek --; Dvanáct bratrů a třináctá sestra --; Čert slouží --; Železník --; Sůl nad zlato --; Zlatá přadlena --; O dvanácti měsíčkách --; Tři holoubci --; Zlatovláska --; Prorok rak --; Dřevěná kráva...

Proglas je veršovaný předzpěv vzniklý v 9. století k překladu evangelií do staroslověnštiny, jehož autorem je pravděpodobně Konstantin Filozof. Jde pravděpodobně o první literární památku sepsanou ve staroslověnštině. Je psán dvanáctislabičným veršem a obsahuje 110 veršů (111. verš je Amen). V předmluvě je chválen slovanský překlad a zdůrazňuje se právo člověka na bohoslužby v mateřském jazyce.

Antológia stredovekých literárnych textov Stredovek je pre nás nesmierne vzdialený a pokladáme ho za nezáživný a temný, ale autor tejto publikácie nám dokazuje pravý opak. Uvedie čitateľa do jednotlivých storočí, v ktorých stredoveké písomnosti vznikali, a predstaví nám bohatstvo tvorby jednotlivých žánrov. Publikácia je určená predovšetkým študentom, poslúži ako pomôcka k maturite i k príprave na vysokú školu. Zostavil, predslov, sprievodné texty, edičnú poznámku a vysvetlivky napísal Jozef Minárik. Zo staroslovienčiny preložili Eugen Pauliny, Ján Smrek, Ján Stanislav a Viliam Turčány, z latinčiny preložili Jozef Minárik a Peter Ratkoš. Texty napísané slovakizovanou češtinou upravil Jozef Minárik. Vydanie druhé

Autor v tejto knihe načrtáva prehľad dejín kultúrneho a spisovného jazyka u Slovákov a u ich predkov od predkresťanských čias až po 20. storočie.

V posledných rokov získala naša veda najmä prostredníctvom arecheológie objavné poznaky o veľkomoravskej epoche, ktorá hrala významný zástoj v dejinách národov na území niekdajšej Veľkomoravskej ríše, kde sa už od 5. storočia začali usídľovať slovanské kmene. Naši predkovia prekonalicez 8. storočie zriadenie kmeňovej organizácie a v nasledujúcom období ustaľoval sa tu vyšší typ spoločenskej organizácie - feudalizmus, o rozvitosti ktorého svedčia mnohé historické pramene, najnovšie archeologické a jazykovedné výskumy. V publikovanej práci univ. prof. E. Pauliny pristupuje k zhodnoteniu veľkomoravskej kultúry práve z hľadiska jazykovedného. Na základe priam komplexného materiálu súdobých textov vyrastá pred našimi očami impozantná stavba veľkomoravskej slovesnosti, korunu ktorej znamená epochálne účinkovanie Konštantína a Metoda. Pred tisíc rokmi prišli na naše územie vzdelaní solúnski bratia už medzi pokresťančených Slovanov, takže ich poslaním nebola tu iba misionárska činnosť, ich účinkovanie sa v prevažnej miere týkalo štátneho a právneho usporiadana, domácej i zahraničnej politky a spoločenského zriadenia na Veľkej Morave. Zachované texty typu zákonníkov, liturgická a oslavná literatúra, prekladová a pôvodná tvorba napĺňa nás obdivom nad vysokou kultúrnou úrovňou štátu našich predkov, ktorých vynikajúcimi učiteľmi boli aj Konštantín a Metod. (text na prebale knihy)

Kniha je všeobecnou príručkou o spisovnom jazyku. Autor v nej stručnou formou podáva základné poznatky o spisovnej slovenčine.