Martin Svatoš Pořadí knih

Komplexní průvodce světem mediace. Tato kniha Vám bude sloužit jako klíč k pochopení bludiště sporů. Pomůže každému, kdo v konfliktu usiluje o dosažení trvalých dohod, o nalezení konstruktivního řešení a o zlepšení pracovních, rodinných či sousedských vztahů. Kromě přehledných a logicky uspořádaných kapitol poskytuje tato publikace studnici inspirujících zkušeností a zajímavých případů z praxe, v nichž právě mimosoudní řešení sporů sehrálo klíčovou roli. Kniha se též věnuje složitějším a náročnějším situacím, které mohou v průběhu řešení sporu nastat. Publikaci využijí nejenom mediátoři, ale také advokáti, pdychologové, HR Specialisté, soudci, pedagogové a studenti.

Publikace pojednává o vývoji a proměnách konceptu historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte) v českých zemích a jeho představitelů „od Balbína k Cerronimu“. Za počátek konceptu se považuje programové vymezení Francise Bacona, který roku 1605 navrhl vytvořit disciplínu, která by kumulovala a uspořádala veškeré dosažené vědecké poznání. „Módní vědou“ se však historia litteraria stává až počátkem 18. století. Zůstala jí po tři čtvrtiny století, poté – v důsledku rostoucí potřeby pochopení kauzálních vztahů mezi historickými událostmi – se celý koncept začal dostávat do krize. Paradoxně právě tehdy získává historia litteraria větší prestiž v habsburské monarchii. Základy konceptu však v českých zemích byly položeny mnohem dříve, a to průkopnickou prací Bohuslava Balbína Bohemia docta. Na toto dílo navazovala řada učenců tvořících v průběhu 18. a na začátku 19. století. Největší prostor je v knize věnován pozoruhodné osobnosti historika vzdělanosti a sběratele Johanna Petera Cerroniho.

Podnázev: Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612 Středoevropská kultura rudolfínského období, obzvláště česká, a intelektuální počátky moderních dějin.

České baroko není sice posud všestranně prostudováno, ale jistě je již plně rehabilitováno. Dnes tedy bude už stěží někdo tvrdit, že baroko je souznačné s "temnotou" českého ducha, málokdo se odváží pochybovat, že se barokem češství vyjádřilo naopak mohutně a velkolepě: obecně vzato, je u nás baroko dobou, kdy česká tvořivost přináší na dlouhé časy naposled náš vlastní a originální příspěvek do obecného a společného fondu evropské kultury; umělecky vzato se naše baroko svou vskutku tvůrčí povahou velmi kladně odráží od obou epoch, které je historicky rámcují, jak od naší renesance, tak i od osvícenského pseudoklasicismu. - Václav Černý, úvod ke studii Generační periodizace českého baroka

Obsahuje fotografie a reprodukce části rukou psaných dopisů.