Michala Benešová Pořadí knih (chronologicky)

Dobrodružná alternativní historie z pera mistra evropské fantastiky Než se Hieronim Berbelek střetl s Černokněžníkem sídlícím v moskevském kremlu, býval vynikajícím vůdcem a stratégem. Někdejší moc může získat zpět, dokáže-li najít svoji ztracenou Formu. Svět Jiných písní je totiž světem, jemuž vládne Forma, světem, v němž se zhmotnily představy starořeckých filozofů v čele s Aristotelem. Slunce obíhá kolem Země, hmota se neskládá z atomů, nýbrž ze živlů, na nebi se vznášejí létající vepři, po zemi pobíhají xevry a tapalopy a na stromech rostou medoranče. Svět jasné hierarchie ovšem naruší Zkřivení, Skoliodoi — tajemní příchozí z vesmíru, ztělesnění chaosu. V čele boje proti nim má stanout právě Hieronim Berbelek, za pomoci tajemné Měsíční vědmy i vlastních dětí, které léta neviděl. Vydává se na cestu do Afriky, odkud se do světa šíří tajemní netvoři a kde se hroutí všechny známé hranice. Postupně však začne mít podezření, že vše může vypadat jinak, než si původně myslel. Jak porazit zlo a přitom zůstat sám sebou?

Příběh osmnáctileté dívky odsouzené na doživotí za účast na brutální vraždě přináší hlubokou analýzu spravedlnosti a odpuštění. Dívka, označovaná médii jako „bestie“, se dostala do centra pozornosti, přestože se na činu nepodílela aktivně. Autor Wojciech Tochman se zaměřuje na rekonstrukci událostí, vyšetřování a mediální hon, přičemž klade zásadní otázky o nebezpečnosti vražedkyně a důvodech, proč byla vybrána jako hlavní cíl veřejného zájmu. Jaká je role doživotního trestu v naší společnosti? Tresty se vyvíjely a odrážejí naše pokusy vyrovnat se s nejhoršími zločiny. Zatímco dříve dominovalo pojetí „oko za oko“, dnes se více zaměřujeme na možnost nápravy. Tochman se ptá, zda je možné považovat dívku za nenapravitelnou, a co její případ vypovídá o našem soudnictví a předsudcích. Jak se vyrovnáváme s otázkou, kdy je trest dostatečný, a zda je možné dát odsouzené šanci na nový život po dvaceti pěti letech za mřížemi? Autor se nespokojuje s povrchními odpověďmi a hledá skutečné příčiny chování mladých lidí, kteří se stali vrahy.

Velký román středoevropské fantastiky. Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie - zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku - a to vše nezvykle barvitým jazykem.

Irena Sendlerová byla opravdová hrdinka, která za druhé světové války pomohla nespočtu lidí. Když si uvědomila, že všechny Židy ve varšavském ghettu čeká smrt, rozhodla se zachránit co nejvíc dětí. I přes obrovské nebezpečí je pašovala ven ve velkém a většina z nich se díky Irenině odvaze dožila konce války. Seznamte své děti s příběhem této výrazné představitelky protinacistického odboje – speciálně uzpůsobená publikace s úchvatnými ilustracemi je naprosto pohltí.

Sledujete, jak mizí vaši příbuzní. Mučí a vraždí je vaši sousedé nebo známí. Záminka může být jakákoli. Potom to všechno skončí. A teď se naučte s bývalými dozorci a popravčími opět žít. Vítejte v Kambodži. Wojciech Tochman prozkoumává ve svých reportážích temná místa. Do Bosny, Rwandy nebo Kambodže se nevydával za senzací, ale chtěl se dotknout toho, čeho se bojíme, co se v lidech někde hluboko skrývá. Pol Pot a jeho příběh přitahují pozornost, ale člověk připoutaný řetězem u rozpadlé chatrče? Ostatně, kdo může svého nemocného příbuzného zavřít do klece? Jedině zlý člověk. To je jednoduchá odpověď. Tochman strávil v Kambodži, jedné z nejchudších zemí stále ohrožených přírodními katastrofami, dostatečně dlouhou dobu na to, aby jednoduché odpovědi nehledal. Doprovázel psychiatričku Sody Ang, která se pokouší vysvětlit rodinám, co skutečně trápí jejich nemocné příbuzné, a začít je skutečně léčit. Protože zatím jsou místo léčby psychóz zavíráni do klecí nebo přivazováni za nohu. Narušené duše, i takové jsou výsledky řádění Rudých Khmerů. Kambodžská společnost se rozložila, přišla o vzájemnou důvěru, zapletla se do sítě strachu a pověr. Zlí duchové – tak by to Kambodžané popsali. Když je jednou vypustíte, dlouho netrvá, než jsou zase zkroceni.

Všechno začíná v přeplněném sále, kde nadšené publikum sleduje boxerský zápas. Probíhá souboj o titul mistra Varšavy. Polští fanoušci podporují falangistu Andrzeje Ziembińského, zatímco ze židovských tribun se ozývají výkřiky na počest závodníka klubu Makabi Varšava Jakuba Šapira. Tento večer je jeho. Mezi jásáním jedněch a hvízdáním druhých sledují Šapirův triumf sedmnáctiletý Mojše Bernštajn a socialista a král varšavského podsvětí Kmotr Kaplica. O čtyřicet let později v Tel Avivu se voják ve výslužbě sklání nad psacím strojem, aby vzpomínal na večer, kdy v ringu poprvé uviděl pohledného a sebejistého boxera. Tehdy ovšem netušil, že právě Šapiro, Kaplicova pravá ruka, v roce 1937 zabil jeho otce, a už vůbec si neuvědomoval, kolik v jeho životě změní jeden večer a setkání s Kmotrem Kaplicou…

Význam slova rodina se v posledních letech radikálně mění. Co to znamená být otcem? A co dítětem? Jaké to je v dospělém věku zjistit, že máte množství sourozenců, kteří pro vás byli až doposud neznámí? Polský reportér Kamil Bałuk se rozhodl ve své knize Všechny Louisovy děti vyřešit jednu dávnou záhadu. V osmdesátých letech se v Nizozemsku rodí děti, jejichž kůže je o něco tmavší, než bylo původně v plánu. Důvodem jsou zvláštní praktiky, které na jedné z klinik asistované reprodukce provádí doktor Jan Karbaat. Ukazuje se totiž, že jeden dárce nebyl tak docela podle přání klientek. Byl sice Nizozemec, ale původem ze Surinamu, byl zaměstnancem banky, ovšem ne jako vedoucí pracovník, ale jen jako její řadový zaměstnanec. A právě tenhle člověk se stal otcem více než dvou set dětí. Jedním z nich je též pětadvacetiletý Bjorn, který si jednoho dne řekne: „Najdu je všechny…“ Výjimečná kniha o tom, co dnes znamená být rodičem a dítětem, o tom, jaké to je, mít v malé zemi dvě stě sourozenců, ale také o muži, který se chtěl stát bohem. Krásný příběh o těch nejkřehčích věcech na světě – lidských vztazích.

Velkoformátová kniha ve stylu Map představuje dětem nejznámější řecké mýty, antickou kulturu a historii. Vezmi klubko Ariadniny niti a projdi labyrintem řecké mytologie! Najdeš ve spleti klikatých stezek tu správnou, která tě dovede na další dvoustranu? Cestou se seznamíš s řeckými bohy a bohyněmi, bájnými hrdiny i fantastickými stvořeními. Potkáš se s Heraklem a Argonauty, Minotaurem a Kyklopy a poznáš Sisyfa, Odyssea i krásnou Helenu. Navštívíš olympiádu, řecké divadlo nebo athénskou Akropoli. Nádherně ilustrovaná kniha plná detailů tě vmžiku přenese do Řecka před tisíci lety. Neuvěřitelně propracované labyrinty uznávaného mladého polského grafika a ilustrátora Jana Bajtlika vytvářejí působivé obrazy plné detailů, v nichž se každý rád ztratí, jen aby objevil něco nového. Oblíbenou zábavu nejen pro děti — hledání v bludišti — doplňují krátké texty v závěrečné části, které představují nejdůležitější postavy, pojmy a události, s nimiž se děti v bludišti starověkého Řecka setkají.

Modlitba za déšť je výsledkem jedenácti cest Wojciecha Jagielského do Afghánistánu, které podnikal od jara roku 1992 do podzimu roku 2001. Je to kronika vzestupů i pádů afghánských režimů, bratrovražedných válek, sbírka portrétů bojovníků, je to však především příběh o nekompromisním hledání absolutna, o hledání, které je vražedné, ale současně umožňuje člověku uchovat si svobodu i věrnost základním lidským hodnotám.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie „oficiální“, „komunistická“ či „režimní“ – než marxistická. Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci „Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století“. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica. Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007).