Aleš Havlíček Pořadí knih

Publikace se věnuje dvěma základním problémům: jak zdůvodnit existenci lidských práv ? jejich původ a obsah ? a jak zdůvodnit jejich závaznost. V minulosti byly oba tyto aspekty vysvětlovány přirozenoprávní koncepcí lidských práv. Definice přirozeného práva a zákona a jejich vztah k právu pozitivnímu však zůstávají dodnes nejasné a jsou předmětem sporů, které se týkají jak vztahu morálky a politiky, tak kulturních hodnot dané společnosti. Autoři předložené publikace se zamýšlejí nad různými způsoby zdůvodnění lidských práv a pokoušejí se vyložit jejich závaznost.

Soubor studií k Platónově etice a politice, v nichž autor na základě dialogického čtení hledá souvislost mezi péčí o duši, areté a spravedlností v obci a odpovědi na otázku po jednotě ctností a založení života na dialektice a dobru u Platóna.

Moderní pojetí lidských práv je tradičně odvozováno z myšlenek a deklarací 18. století, kdy lidská práva byla chápána jako práva přirozená. Za předpokladu, že lidská práva jsou práva přirozená, nacházíme myšlenková východiska lidských práv již v antické filosofii. V tomto smyslu autoři předložené kolektivní monografie hledají v dějinách od antiky až po současnost odpověď na otázku, zda lidská práva existují a zda je lze chápat jako práva přirozená.

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Ión se zaměřuje především na vztah filosofie a řečnictví v klasickém Řecku.

Kolektivní monografie dvaceti autorů se z různých filozofických pohledů zabývá rozmanitými aspekty svobody a jejího vnímání od doby antické až po tu současnou.

Publikace mapuje vybrané podoby proměn pojetí svobody od antiky po současnost. V historické části knihy je prostor věnován antickému myšlení (od Aristotela přes helénismus až k pozdní antice), řecké i latinské patristice (Órigenés a Řehoř z Nyssy, Julián z Aeclana a Augustin), středověku (Jan Duns Scotus), období renesance (Paracelsus) a osvícenství (Kant). V části zaměřené na filosofii dvacátého století a na současné koncepce se jednotliví autoři zabývají myšlením Emmanuela Lévinase, Hannah Arendtové a Bernarda Williamse. Pozornost je věnována také fenomenologickému přístupu, personalismu a vybraným dílčím problémům: koncepci všeobecných práv a svobod, filosofickému poradenství, tématu prvního hybatele i problematice neurobiologické.

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Hippias Větší se zaměřuje především na problém krásy a idejí.

V první části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od počátků až po vrcholný středověk. Velká pozornost je věnována ranému křesťanství, Augustinovi, byzantskému, arabskému a židovskému politickému myšlení, počátkům českého politického myšlení, zápasu mezi mocí světskou a duchovní v letech 1050 až 1200 a Tomáši Akvinskému.