Majgull Axelsson Knihy

Z pekla německých koncentráků si nese tajemství, o němž dokáže promluvit až před smrtí. Od autorky bestselleru DUBNOVÁ ČARODĚJKA Miriam Adolfsson slaví pětaosmdesáté narozeniny. Když ale dostane stříbrný náramek, práci cikánského šperkaře, stane se něco naprosto nečekaného. „Nejmenuji se Miriam!" Po tomto ohromujícím prohlášení stará paní otevře stavidla vzpomínek, které pohřbila hluboko v sobě. Není Židovka, jak se všichni včetně její rodiny domnívali. Je Cikánka. Její pravé jméno zní Malika. Jejího bratra zahubil v Osvětimi doktor Mengele, zatímco ji posadili do transportu do Ravensbrücku. Aby přežila, oblékne si šaty židovské dívky Miriam, která strašlivou cestu zaplatila životem. Stane se někým jiným. Vyjít s pravdou ven se ale neodváží ani po osvobození. Ve Švédsku, kam přišla po válce, jsou Cikáni na okraji společnosti. Ani její manžel o tom nikdy neměl tušení. Jenže teď už Malika mlčet nemůže...

Neuvěřitelný příběh němé a ochrnuté dívky, román o hloubce ducha a síle imaginace. Desirée, od narození upoutaná na nemocniční lůžko, epileptická a úplně ochrnutá, žije mezi čtyřmi stěnami. Její tři sestry, Christina, Margareta a Birgitta, o ní nemají tušení. Nejsou pokrevními sestrami, ale sestrami díky tetě Ellen. Christina je lékařka, Margareta vystudovala fyziku a Birgitta je šlapka, alkoholička a narkomanka. Každá z nich se vyrovnává s odchodem matky po svém. Desirée touží po svých sestrách a snaží se je spojit, ale nechce znát důvody svého postižení ani vidět matku. Kniha je strhující a sugestivně vyprávěná, zkoumá lásku, touhu a věrnost, stejně jako lhostejnost a aroganci. Děj se odehrává od padesátých let ve Švédsku až do devadesátých let. Příběh, inspirovaný Rayem Bradburym, se soustředí na mrtvé tělo, v němž tepe živý duch. Desirée, navzdory svému postižení, komunikuje s okolním světem pomocí trubičky spojené s počítačem. Její bystrý intelekt nachází útěchu v knihách Alberta Einsteina, Carla Ginsburga a Stephena Hawkinga, kteří jí dělají společnost během dlouhých nocí.

Ta, kterou jsem se nestala, je zatím posledním románem švédské novinářky, reportérky a spisovatelky Majgull Axelssonové, která se celou svou tvorbou snaží upozornit na palčivé problémy setkávání bohatého a chudého světa. Její nejnovější dílo je příběhem rozdvojené identity, jejíž různé podoby se odvíjejí od rozhodující volby ve vypjatém životním okamžiku. Vyprávění o vině, vraždě, milosti a odpuštění je zasazeno na jedné straně do světa vysoké politiky, na straně druhé do vězeňského prostředí, bídy prostitutek a hrabivosti pasáků. V neposlední řadě je to i příběh o veliké touze po lásce a sounáležitosti. Kniha byla navržena na prestižní Cenu Severské rady za literaturu.

Ein vielschichtiger Psychokrimi und bewegende Familiensaga spielt im Polarmeer, wo die Krimiautorin Susanne herausfinden will, wer ihre Kajüte verwüstet. Ihre Vergangenheit, insbesondere die Verbindung zu ihrem verschwundenen Stiefbruder, wird zum Schlüssel der Ereignisse. Axelsson verknüpft Vergangenheit und Gegenwart spannend.

In Rosario is dood trekt Axelsson zich het lot aan van Rosario Baluyot, een Filippijns straatkind dat in het stilzwijgend getolereerde sekstoerisme werkt en in 1987 op elfjarige leeftijd sterft. Het meisje is het slachtoffer van een Oostenrijkse arts, die zodanig gruwelijk misbruik van haar maakt dat zij maanden later aan de gevolgen overlijdt. Axelsson reconstrueert het korte leven van het meisje in aaneengeschakelde verhalen, die door de schrijfster samen een documentaire roman worden genoemd.

De 42-jarige diplomate Cecilia Lind, gescheiden en moeder van een dochter, keert terug van haar post op de Filippijnen naar haar geboortedorp in Zweden om voor haar stervende moeder te zorgen. Aan het ziekbed van haar moeder denkt Cecilia terug aan haar jeugd, haar moeizame verhouding met haar ouders, en vooral aan het achtjarige Filippijnse zwerfkind Dolly dat ze had willen adopteren, maar tijdens een vulkaanuitbarsting heeft achtergelaten.

Minna is de eigenaresse van Sally’s Café-Restaurant. Wanneer herfststormen over de stad trekken nemen dorpsbewoners hun toevlucht tot Minna’s restaurant om aan het stijgende water en de rukwinden te ontkomen. Ieder van hen draagt een verhaal met zich mee. Niet het minst Minna zelf, die ondanks haar grote liefde voor haar dochter Sofia niet in staat was de grote zorgen te zien waaronder ze gebukt ging. Met grote gevolgen.

Märit hat Norrköping über fünfzig Jahre nicht betreten – und keine Sekunde hat sie den Ort, an dem sie in den sechziger Jahren ihre Kindheit verbracht hat, vermisst. An ihrem siebzigsten Geburtstag kehrt Märit nun in ihre Heimatstadt zurück. Hier wurde damals ihr geistig behinderter Bruder Lars in ein Heim gegeben und kam grausam zu Tode. Nie wurde darüber gesprochen. Doch Märit will nicht länger schweigen. Sie muss sich ihrer Vergangenheit stellen – und die Bewohner ihrer alten Heimat dazu bringen, es ihr gleich zu tun.

Ooit was Augusta’s huis de woning waar Augusta moeilijke, maar ook gelukkige jaren beleefde met haar man Isak. Een eeuw later is het huis nog altijd familiebezit en wordt het gebruikt als vakantiehuis. En soms ook als toevluchtsoord. Bijvoorbeeld door kleindochter Alice. Zij trekt zich in het huis terug om na te denken over het verzoek van haar jeugdvriend Kristian, die na tientallen jaren wil horen wat er van hun kind geworden is. Ook het zestienjarige ‘achterachterkleinkind’ Angelica vindt tijdelijk onderdak in Augusta's huis. Zij is op de vlucht voor haar stiefvader. Axelsson vertelt in Augusta’s huis niet alleen de levensverhalen van enkele vrouwen, maar schreef tegelijkertijd een kroniek van een eeuw sociale geschiedenis.

MaryMarie, wychowana w małym szwedzkim miasteczku, w rodzinie ofiary Holocaustu, wyrasta na zdolną studentkę, członkinię nieformalnego Klubu Bilardowego Przyszłość, zrzeszającego grupę przyjaciół z wczesnej młodości. Kobieta osiąga sukces zawodowy - staje się uznaną dziennikarką, a następnie ministrem. W rządzie zajmuje się między innymi problemem przemocy seksualnej i handlem żywym towarem. W jej życiu osobistym brakuje jednak szczęścia. Mąż, notoryczny kobieciarz, jest sparaliżowany po tym, jak w jednym ze wschodnioeuropejskich miast zostaje wyrzucony przez okno, najprawdopodobniej przez nieletnią prostytutkę. Gdy MaryMarie czuwa przy łóżku chorego, zastanawia się, co w tej sytuacji zrobiłaby Mary, a co Marie. Odpowiedź nasuwa się sama. Jedna - pozwoliłaby mu żyć, druga - odłączyłaby od respiratora... W tym miejscu drogi Mary i Marie rozchodzą się, ich losy - choć pozostają ze sobą w ścisłym związku - biegną w całkiem przeciwnych kierunkach...