Romy Hausmann Knihy

Skutečnost může být temnější než jakákoliv fantazie. True crime je skutečný život. Od thrilleru se liší tím, že ho nemůžeme ohýbat podle své libosti. Ale i u skutečných kriminálních příběhů se setkáváme s lidmi, kteří nerozlišují mezi fikcí a realitou. Autorka dokázala vystihnout podstatu true crime. Zpracovala jedenáct případů, dopisovala si s příbuznými obětí, mluvila s vyšetřovateli, psychology a forenzními specialisty a své poznatky shrnula do velmi působivého deníku, kterým doplnila líčení jednotlivých zločinů.

Čtrnáct let ji drží zamčenou v chatě bez oken v lese. V tomto vězení mu porodila dvě děti. Všední den rodiny probíhá podle přesného plánu: jídlo, chození na záchod – všechno je přísně řízeno. Večer zpívá svým dětem písničky na dobrou noc, ve dne je vyučuje. Otec se stará o svou rodinu, chrání ji před světem tam venku. A nikdo mu nemůže jeho ženu a děti vzít, protože nikdo netuší, kde jsou... Tento thriller vymezuje hranice pochopitelného: krutý, tragický, hluboce dojemný.

Celých čtrnáct let jsou unášeny dívky ve věku šesti až deseti let. K jejich mrtvolám ukazují cestu červené stuhy přivázané na stromech. Policie se pachateli dlouhou dobu nemůže dostat na stopu. Nakonec jednoho večera zatkne Waltra Lesniaka, mezinárodně proslulého profesora filozofie a antropologie. Je obviněn z deseti vražd nevinných dětí a bulvární média mu dají přezdívku „Profesor smrt“. Jeho dcera Ann je přesvědčená o otcově nevině a rozhodne se ji prokázat. Vydává se na pouť do nejtemnějších zákoutí lidské duše…

Jsou to už roky, kdy Nadju odsoudili za strašný zločin. Po propuštění z vězení si nic nepřeje toužebněji než vést normální život. Jenže pak dojde k vraždě a osamělý dům ve Spreewaldu se stane jevištěm bizarní hry – Nadju její minulost učiní dokonalou obětí. A dokonalou vražedkyní… Od autorky bestselleru Milé dítě.

Was nützt es, wenn man clever und neugierig ist, aber in der niederbayerischen Provinz lebt? Nichts, denkt sich Lisa und lässt alles hinter sich. Die Oma, den frustrierenden Job, den Vater, der seit Jahren um ihre Mutter trauert. Seit deren Selbstmord vegetiert die gesamte Familie in einem grauen Einerlei dahin. Aber damit ist nun Schluss. Lisa zieht nach München und nennt sich fortan Lola. Party, Sex und große Freiheit – warum wollen nur die alten Wunden nicht verheilen?

Die Gedichte erforschen die komplexen Emotionen von Liebe und Angst und sind auf einer alten Schreibmaschine verfasst, was ihnen einen nostalgischen und authentischen Charakter verleiht. Die Autorin zeigt sich verletzlich und unverfälscht, ohne sich um ein makelloses Image zu kümmern. Die Texte laden dazu ein, die eigenen Unsicherheiten zu reflektieren und die Schönheit in imperfekten Momenten zu finden.