Tomáš Poláček Knihy

Laco Déczi je sprosťák, hulvát, křikloun, a tak trochu hovado, říká novinář Tomáš Poláček, autor neobvyklého knižního rozhovoru Totálně vytroubený mozek. Slavný jazzový trumpetista pozval Poláčka v létě roku 2017 do amerického Connecticutu, kde posledních třicet let žije. Ráno spolu lovili mušle v oceánu, po nocích seděli u ohně, poslouchali jazz, a celou dobu vedli rozhovor, ve kterém se Laco Déczi naprosto otevřel. „Po čase odhodil svou známou masku burana,“ říká Poláček, „a já tak poznal jeho velmi svobodnou, něžnou a hravou duši.“ A taková je i kniha Laco Déczi - Totálně vytroubený mozek - sprostá, urážlivá, politicky nekorektní a místy buranská, ale zároveň hravá a něžná.

Poslední a nejbláznivější stop Tomáše Poláčka z Jižní Afriky do Prahy, ze Střelkového mysu do severního Maroka, kde vážně onemocněl malárií.

Publikace „Tenkrát na Spartě“ je fotografickou sondou do zákulisí vrcholového fotbalu 80. let, kterému dominovala milovaná i nenáviděná Sparta. Zdeněk Lhoták (v roce 2020 vyhlášený Asociací profesionálních fotografů ČR za dlouhodobý přínos fotografii Osobností české fotografie) v knize prezentuje unikátní dosud nepublikované fotografie z období let 1977 až 1989, které dokumentují nejen sportovní výkony na trávníku ale i dramata a emoce odehrávající se na tribunách, v šatnách i soukromí tehdejších fotbalových idolů (Berger, Hašek, Chovanec). Knihu lze vnímat jako literární obrazovou esej o vrcholovém fotbalu v kulturně sociologických souvislostech. Najdete v ní fotografie ze slavných utkání s Juventusem, Realem Madrid, z oslav titulů v kabinách, letadlech i na tribunách. Možná se v ní najdou i seriozní padesátníci, kteří před třiceti lety „bojovali“ za Spartu ve slavném kotli. Kniha je doplněna textem Tomáše Poláčka a komentáři fotbalistů, trenérů a fanoušků k některým fotografiím.

Redaktor měsíčníku Reportér popisuje bláznivou výpravu z léta 2015, během níž se ve dvou stech padesáti autech povětšinou nevalné úrovně dostal přes Sibiř, Aljašku, nebezpečnou Střední Ameriku nebo peruánskou poušť až do střediska Ushuaia v Ohňové zemi - nejjižnějšího města světa. "V mexickém kamionu jsme šňupali bílý prášek, v Jižní Americe žvýkali koku, ilegálně jsem překračoval hranice mezi středoamerickými státy, to všechno v knize je," vysvětluje Poláček. Tomáš Poláček stopuje více než dvacet let, dojel mimo jiné z Prahy na olympiádu do Pekingu, při stopování po východním Turecku skončil ve vězení, a tak se v knížce objeví i vzpomínky na jeho nejzajímavější cesty. "Páteří knihy je ale letošní cesta," říká, "protože ta byla určitě nejdrsnější - v posledních dnech jsem brečel." Kniha kromě dramatického textu obsahuje desítky fotografií nebo důležitých map.

Může vzniknout kniha přímo při běhání? Rozhovor novináře Tomáše Poláčka s kardiochirurgem Janem Pirkem je důkazem, že ano. V průběhu jednoho roku spolu pravidelně vyráželi běhat a zcela upřímně si při tom povídali o životě, práci i dění kolem nás. A také o umění poznat moment, v němž začíná cílová rovinka kariéry i lidského bytí. Bilanční dialog vedený v době pandemie ukazuje v plné pestrosti Pirkovy názory i vzpomínky na nesmírně zajímavý, bohatý život.