Lucia Berlin Knihy

Jak se vyjádřil jeden z jejích kolegů spisovatelů, Lucia Berlinová (1936–2004) je „nejutajovanějším americkým pokladem“ v rámci povídkového žánru. Její tvorba se hlásí k odkazu A. P. Čechova a Raymonda Carvera a jistě se trefí do vkusu také fanouškům Alice Munroové a Annie Proulxové. Soubor nazvaný Manuál pro uklízečky je výběrem toho nejlepšího z díla této legendární povídkářky. Autorka se svou typickou směsicí humoru a melancholie přetváří všednodennost v nepravděpodobnou krásu, objevuje půvab v jídelnách a veřejných prádelnách amerického Jihozápadu, v domovech severokalifornské společenské smetánky a v titulní povídce například také v perspektivě osamělé uklízečky v jídelně jednoho hotelu v Mexico City. Berlinová píše o rodině, lásce a práci stylem, který je přímočarý, prostý a soucitný. Ženy z autorčiných povídek jsou sice ztracené, ale také silné, chytré a neobyčejně opravdové. Berlinová se vyznačuje brutální upřímností, empatií a humorem – inspiraci čerpala z vlastního života poznamenaného mimo jiné střídáním zaměstnání a alkoholismem.

Lucia Berlinová si získala čtenáře i kritiky po celém světě až dlouhých jedenáct let po své smrti: výbor z její povídkové tvorby nazvaný Manuál pro uklízečky vyšel ve větším nakladatelství až v roce 2015, zaznamenal ihned obrovský – a nečekaný – úspěch a byl následně přeložendo více než 30 jazyků. Soubor Večer v ráji přináší další porci toho, čím nám Berlinová učarovala – v povídkách inspirovaných vlastními osudy vypráví o neúprosnosti života, o životních prohrách a ztroskotáních, o obtížném hledání naděje tam, kde se žádná naděje neskýtá… I v těch nejtemnějších prožitcích ovšem autorka dovede najít krásu – a činí tak bez sentimentu a s ďábelským smyslem pro humor. Při čtení jejích krátkých, úderných, vražedně vycizelovaných próz chápeme, proč ji americká kritika řadí po bok Raymonda Carvera, Alice Munroové, či dokonce Antona Pavloviče Čechova a proč je Lucia Berlinová dnes za oceánem obecně vnímána jako jedna z nejzajímavějších amerických povídkářek 20. století.

In Where I Live Now, Berlin contemplates the human condition with a compassionate understanding. Berlin's vision is sometimes remorseful, sometimes resigned, always courageous. The elusive nature of happiness is a compelling theme here: the survivors in these stories--many of them society's marginal or excluded people, fighting alcohol or drug addiction, bearing emotional scars--recognize it all too well.

Twenty-three stories from a widely recognized master. Each will resonate, as questions of the human condition always do, in the heart of the reader.Lucia Berlin is widely recognized as a master of the short story. This collection captures distilled moments of crisis or epiphany, placing the protagonists in moments of stress or personal strain, and all told in an almost offhand, matter-of-fact voice.The San Francisco Chronicle wrote, “Most of the stories in this collection are very short and very simple. They are set in the places Berlin knows Chile, Mexico, the Desert Southwest, and California, and they have the casual, straightforward, immediate, and intimate style that distinguishes her work. They are told in a conversational voice and they move with a swift and often lyrical economy. They capture and communicate moments of grace and cast a lovely, lazy light that lasts. Berlin is one of our finest writers and here she is at the height of her powers.”This is a collection for anyone who loves short stories or great writing of any kind.

A Manual for Cleaning Women compiles the best work of the legendary short-story writer Lucia Berlin. With the grit of Raymond Carver, the humor of Grace Paley, and a blend of wit and melancholy all her own, Berlin crafts miracles from the everyday, uncovering moments of grace in the Laundromats and halfway houses of the American Southwest, in the homes of the Bay Area upper class, among switchboard operators and struggling mothers, hitchhikers and bad Christians. Readers will revel in this remarkable collection from a master of the form and wonder how they'd ever overlooked her in the first place.

"As the case with her fiction, Berlin's pieces here are as faceted as the brightest diamond." --Kristin Iversen, NYLON NEW YORK TIMES BOOK REVIEW EDITORS' CHOICE. Named a Fall Read by Buzzfeed, Vulture, Newsday and HuffPost A compilation of sketches, photographs, and letters, Welcome Home is an essential nonfiction companion to the stories by Lucia Berlin Before Lucia Berlin died, she was working on a book of previously unpublished autobiographical sketches called Welcome Home. The work consisted of more than twenty chapters that started in 1936 in Alaska and ended (prematurely) in 1966 in southern Mexico. In our publication of Welcome Home, her son Jeff Berlin is filling in the gaps with photos and letters from her eventful, romantic, and tragic life. From Alaska to Argentina, Kentucky to Mexico, New York City to Chile, Berlin’s world was wide. And the writing here is, as we’ve come to expect, dazzling. She describes the places she lived and the people she knew with all the style and wit and heart and humor that readers fell in love with in her stories. Combined with letters from and photos of friends and lovers, Welcome Home is an essential nonfiction companion to A Manual for Cleaning Women and Evening in Paradise.

Niemals aufgeben: ein Buch voller zweiter Chancen Alleinerziehende Mütter, Alkoholikerinnen auf Entzug, Haushaltshilfen, Krankenschwestern und Sekretärinnen – Lucia Berlin erzählt von unterprivilegierten Frauen, die um ein besseres Leben kämpfen. In Waschsalons, Cafés und Restaurants, Krankenhäusern und Arztpraxen zeigen sich die kleinen Wunder des Lebens oder entwickeln sich herzzerreißende Tragödien, denen die Autorin mal mit abgründigem Humor, dann wieder voller Melancholie, aber stets mit ergreifender Empathie auf den Grund geht. Unsentimental und unaufgeregt erkundet Lucia Berlin die Warteräume des Lebens und richtet ihren Blick nicht nur auf die schmutzigen Winkel, sondern auch auf die Sonnenstrahlen mitten im prosaischen Alltag.

Święta to czas, kiedy dobre rzeczy zdarzają się częściej. Ludzie stają się życzliwsi, a świat trwa w oczekiwaniu na przemianę. Czy i tym razem zdarzy się świąteczny cud? Zbiór opowieści z najróżniejszych zakątków świata łączy ten sam motyw, ale realizacje są zaskakująco nieoczywiste – niektóre pełne nostalgii, przekornych puent, inne prosto spod ciemnej gwiazdki. Srogie, śnieżne zimy mieszają się tutaj ze świętami spędzanymi w gorętszym klimacie. Jest też miejsce na nieoczekiwane prezenty, rozbłyskujące tu i ówdzie światełka i wzruszenie, które niespodziewanie ściska za gardło. Małe świąteczne cuda przeplatają się z chwilami, które na zawsze zapadają w pamięć. Bo do odkrycia magii świąt nie zawsze potrzeba mnóstwa prezentów. Czasem wystarczy samotny spacer. Opowiadania pozwalają odkryć klasyków literatury na nowo – od Hansa Christiana Andersena i Antoniego Czechowa, przez Elizabeth Bowen i Dylana Thomasa, po Tove Jansson i Grace Paley. Choć autorzy posługują się różnymi językami, to łączy ich jedno – patrzą na świat oczami wiecznie zaciekawionego dziecka, pełnego zachwytu i zdziwienia, choć świat wokół zdaje się coraz bardziej szalony.

»Jemand stirbt oder eine Liebe geht zu Ende und nichts wird aufgelöst, man bleibt einfach damit zurück«, hat Lucia Berlin über Anton Tschechow und seine Kunst des Erzählens mit offenem Ausgang einmal gesagt. So wenig wie ihr Vorbild richtet Lucia Berlin über ihre Figuren, so nah wie er zoomt sie das Leben heran: eine erste Liebe, eine Amour fou, scheiternde Ehen, kurze Affären. Immer wieder die Familie, vor allem die sterbende Schwester, aber auch der Kampf mit dem Alkohol, die Einsamkeit, das schlechte Gewissen, vor allem den Söhnen gegenüber. Lucia Berlins unsentimentaler, zugleich von tiefen Gefühlen geprägter Blick auf die Wechselfälle des Lebens und der dunkle, pointierte Humor machen diese Erzählerin so einzigartig und zeitlos modern.