Lenka Kapsová Pořadí knih

Lyrické fejetony o životě žen ve zralé dospělosti Euforie, smutek, krása, tělo, vztahy… To jsou témata, která Lenka Kapsová spolu s dalšími ženami zkoumala již ve své knize Padesátka. Čím žijí ženy v období přechodu. Nyní se vydává na samostatnou plavbu a zpracovává tytéž motivyv krátkých textech, které nazývá „lyrickými fejetony“. Přestože se knížka točí kolem života po padesátce, je tematicky rozkročená mnohem šířeji. Loučení s maminkou, dávná touha po bílých teniskách, trapná příhoda s inkontinencí nebo snaha kreativně se prosadit v kolektivu mladších mužů — to jsou témata, na něž autorka pohlíží svěžím a neotřelým způsobem. Pokud vás zajímá, zda se lze nepořádku dotýkat posvátně, jak využít neviditelnost coby superschopnost nebo proč generaci Z neříkat sněhové vločky, ponořte se spolu s autorkou do textů meandrujících dobrodružnými vodami života ve zralé dospělosti.

Kniha téměř o všem, co trápí ženy kolem padesátky. Co se vám vybaví při slovním spojení "žena v přechodu"? Pokud zabrousíte na internet, abyste zjistili něco víc, dočtete se o návalech horka, osteoporóze a ztrátě libida. Ženy v tomto období však prožívají i mnoho dalších změn - a právě na ty se autorka Lenka Kapsová vyptávala svých kamarádek a vrstevnic. Jak se v tomto věku smiřujeme s proměnou vzhledu? Co pro nás ve zralém věku znamená krása? Co s naším tělem dělá vymizení menstruačního cyklu? Jsme stejné jako naše matky? Dokážeme své dospívající děti nechat vyletět z hnízda? Jak vypadá sexuální život po padesátce? Jaký význam má v tomto věku tvořivost a víra? Pečlivě poskládané úryvky z rozhovorů, propojené osobními komentáři a autorčiným vyprávěním, vytvářejí čtivý příspěvek k důležitému, ale často opomíjenému tématu.

Příběh krajinochodkyně Paige Mahoneyové pokračuje tam, kde v předchozím díle skončil. Paige se podařilo zničit jádro detekční technologie Senshield. Jen o vlásek unikla smrti — i díky agentům tajemného Programu Domino, který ji nyní vysílá na misi do Paříže. Kdo však za touto sítí ve skutečnosti stojí a jakou má motivaci ke svržení scionského režimu, Paige zatím netuší. Okolnosti ji nutí novému spojenci alespoň prozatím důvěřovat. Spolu s Arcturem Mesarthimem — bývalým nepřítelem a současným společníkem — se vydává odhalit tajemství, které ji zavede do spletitého pařížského podzemí i do třpytivých chodeb zámku Versailles. Zatímco Scion pomalu rozšiřuje své hranice a svět se chvěje v jeho stínu, Paige se snaží pochopit své pouto s Arcturem, které je den ode dne pevnější. Jenže nepřítel stále sílí. V jejich bezprostředním okolí jsou i tací, kteří moc dobře vědí, že revoluce začala s nimi — a mohla by s nimi i rychle skončit…

Autor knihy je významný americký lékař-internista, lékařský etik, univerzitní pedagog. Jádrem knihy je naléhavé poselství: protože jsme všichni smrtelní, je pro nás naprosto zásadní tento fakt přijmout a naučit se žít s touto univerzální podmínkou. Moderní medicína vládne ohromnou mocí prodlužovat lidský život pomocí nejmodernějších technologií. Co pro některé pacienty znamená uzdravení, je ale pro druhé jen prodlužováním jejich umírání. Chceme to pro sebe, pro své blízké? Jak regulovat, co ještě od léčení chceme, a co už nechceme? Co bychom měli udělat teď, abychom v budoucnu žili tak, jak si přejeme my?

Svět je nesmiřitelně rozdělený. Královenství nemá dědičku. A dávný nepřítel se probouzí. Říši Inysu už přes tisíc let vládne berethnetská dynastie. Královna Sabran musí počít dědičku, aby svou zemi zachránila před zničením. Stále však není provdaná a ke dveřím její ložnice se plíží hrdlořezové. Ead Duryanová je u dvora jednou z mála cizinek. Vypracovala se na pozici dvorní dámy, ve skutečnosti však zůstává věrná utajenému společenství Rudých panen. Nespouští oči z královny Sabran a pomocí nedovolených kouzel ji tajně ochraňuje. Na opačné straně temného moře se dívka Tané celý život cvičí v bojovém umění, aby se mohla stát dračí jezdkyní. Okolnosti ji však doženou k rozhodnutí, které ohrozí celou její budoucnost. Západ a Východ tvrdošíjně odmítají spolupracovat, avšak síly zla procitají z tisíciletého spánku…

Žijeme většinou tak, jak si přejeme. Ale umíráme většinou úplně jinak, než si přejeme. Autor knihy Umění rozhovoru o konci života, významný americký lékař, ukazuje na poutavých příbězích sedmi svých velmi rozdílných pacientů, jejichž život končí, že k dobrému konci nepotřebujeme za každou cenu vyspělé lékařské technologie, ale spíše něco, co nám je velmi vlastní – rozhovor. Rozhovor s lékařem, s blízkými, se sebou samým. A ten většinou v praxi schází. Lékaři si nepřipouštějí, že právě rozhovor s pacientem je tak zásadní a pacienti nebo příbuzní si netroufají se lékaře ptát. Pokud se neodhodláme postavit čelem k faktu konečnosti našeho života a nezamyslíme se nad tím, jak bychom my nebo naši pacienti chtěli konec svého života strávit, někdo jiný tato rozhodnutí udělá za nás. Může to být ale i jinak, jak Volandes s nadějí i trefnou sebekritikou v knize ukazuje. A asi právě proto se jeho kniha, nedávno vydaná v USA, stala rychle paliativním bestsellerem a má co říci i našim čtenářům: pacientům, jejich rodinám a jejich lékařům. Kniha může dodat každému z nás odvahu se včas zamyslet nad tím, jak chceme žít na konci života. Lékařům pak dokáže poradit a dodat sílu a moudrost do těžkých situací, kdy stojí tváří v tvář těžce nebo nevyléčitelně nemocným pacientům, nesnadno se rozhodují o způsobu léčby a obtížně hledají slova. Doktor Volandes jim je s kolegiálním nasazením nabízí, sympatickou otevřeností povzbuzuje.

Psychoanalytik pronásledovaný minulostí se snaží ochránit dceru před svými chybami. Avšak za jakou cenu? Otec dospívající dcery Daniel Abend vede úspěšnou psychoterapeutickou praxi v New Yorku a žije si pohodlným životem. Když jedna z jeho pacientek spáchá sebevraždu, je to sice neštěstí, dá se ale snadno vysvětlit: mladá žena trpěla depresemi a byla závislá na drogách. Brzy poté však Daniel obdrží záhadný dopis, na jehož základě začne o okolnostech smrti své pacientky pochybovat. O několik dní později náhle zmizí jeho dcera a Daniel je vtažen do stále zoufalejšího pátrání; to ho zavede do dávné minulosti — do doby, kdy se jako mladý muž v Paříži zamiloval do ženy, jež mu převrátila život naruby. Daniel začne dostávat podivné anonymní dopisy a uvědomí si, že nastal čas postavit se nepříjemným tajemstvím z minulosti čelem. Je třeba vyrovnat účty…

Respektovaný australský anesteziolog je autorem pozoruhodné knihy. S odborným vhledem i milým humorem připomíná, že lidé – všichni lidé – stárnou a umírají. Podivuje se, jak je možné, že tato prostá skutečnost pořád lidstvo překvapuje. Dodává odvahu k tomu, abychom se připravili na slábnutí a odcházení našich rodičů a starých blízkých, ale i sebe samých. Přímo a bez velkých okolků nám důrazně připomíná, že není nikdo ani nic, kdo to za nás lépe zařídí. Nemocnice, natož jednotky intenzivní péče, rozhodně nejsou pro staré a umírající lidi vhodné prostředí. Autor pracuje s konkrétními příběhy, na nichž to jasně dokládá, a třebaže píše o umírání a smrti hodně zostra, jeho kniha je přívětivá a okouzlující.

Kognitivní psycholog Robert Sternberg proslul svou trojúhelníkovou teorií lásky, podle níž se každá láska vyznačuje přítomností nebo nepřítomností tří složek: intimity, vášně a závazku. To, jak taková konfigurace složek vzniká, autor popisuje ve své novější teorii, v níž lásku pojímá jako příběh. Naše zkušenosti i naše společnost nám poskytují určité příběhy popisující různé podoby lásky. My některé z nich nevědomě přijímáme jako sobě vlastní a snažíme se je ve vztazích naplnit. Podle toho, jak naše příběhy ladí s příběhy našich partnerů, jsou potom naše vztahy stabilní, nebo nestabilní. I laik může s pomocí této knihy lépe pochopit, jaký je jeho příběh lásky, případně jak ho změnit, aby vyjadřoval to, po čem daný jedinec skutečně touží.