Pavel Helan Knihy

Diplomatická korespondence a další dokumenty (1917-1928) Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v únoru 1928. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu a doplněny anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, výběrovou bibliografií, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Benito Mussolini je jedním z nejznámějších diktátorů 20. století. V českém prostředí je obecná znalost o něm zaměřena téměř výhradně na jeho činnost až od druhé poloviny 30. let a jeho vztah k českým zemím před jeho nástupem k moci v roce 1922 je pak věcí zcela neznámou. Tato publikace se snaží být doplněním této historické mezery. Kniha pojednává o Mussoliniho mládí se zaměřením na jeho literární a žurnalistickou činnost.

2., upravené a mírně přepracované vydání učebnice Dějepis 8 z produkce Nakladatelství Fraus (modernizace společnosti). Oproti 1. vydání byly doplněny některé informace k dějinám Moravy a Slezska (odborným poradcem dr. Ondřej Hýsek), doplněny či aktualizovány dílčí údaje, upravena obrazová výbava, částečně upraveno několik lekcí i map. Obsahem díla jsou tyto tematické oddíly: Barokní doba, Doba osvícenství, Francouzská revoluce, Průmyslová revoluce, Národní obrození, Revoluce 1848–1849, Svět 2. poloviny 19. století, Kolonialismus, České země 2. poloviny 19. století, Přelom 19. a 20. století, První světová válka, Vznik Československa, Rejstříky a Výstupy a kompetence RVP ZV.

Kniha se zaměřuje na československo-vatikánské vztahy v letech 1928–1933, zejména na činnost nuncia Pietra Ciriaiciho. Tento vatikánský hodnostář významně přispěl k rozvoji vzájemných vztahů, když v roce 1927 pomohl vyřešit konflikt spojený s oslavami Jana Husa a přispěl k uzavření modu vivendi na začátku roku 1928. Ciriaci se soustředil na církevní situaci, přičemž jeho kritika pražského arcibiskupa Františka Kordače vedla k jeho odchodu v létě 1931. I po uzavření modu vivendi zůstávaly vztahy napjaté, ale Ciriaci jako zkušený diplomat úspěšně vyjednával se státními autoritami až do září 1933. Jeho úkolem bylo plnění dohod z modu vivendi, což bylo komplikované kvůli protichůdným požadavkům církevních a světských subjektů. Nadějný pokrok byl přerušen aférou spojenou s Pribinovými oslavami v Nitře v srpnu 1933, po níž došlo k Ciriaciho předčasnému odchodu. Analýza těchto témat přináší nové a přesnější informace, které jsou zasazeny do kontextu církevních, politických a diplomatických dějin první Československé republiky.

Edice přináší relativně nedávno zpřístupněné dokumenty z fondů Historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce. Předkládá kompletní soubor materiálů z jednání Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti týkající se Československa v letech 1929–1931. Jedná se o dobu, kdy byl v Praze apoštolským nunciem Pietro Ciriaci, jenž významně přispěl k obnovení narušených československo-vatikánských vztahů. Publikované texty přibližují okolnosti odstoupení pražského arcibiskupa Františka Kordače či složitá jednání o realizaci dohod stanovených smlouvou modus vivendi. Materiály, dokumentující postoj Svatého stolce k československým událostem přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, poskytují další zpřesňující pohled na diplomatické, politické i církevní dějiny. Dokumenty, publikované v originálním, převážně italském jazyce, jsou opatřeny rozsáhlou českou anotací a podrobným poznámkovým aparátem.

Poslední svazek této řady se souhrnně věnuje činnosti vatikánské Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti, která měla na starosti zahraniční vztahy. Zejména se soustředí na záležitosti vztahů s Československem v prvním desetiletí existence republiky (obsahuje ale rovněž i kontextově zajímavou kapitolu věnovanou jugoslávsko-vatikánským vztahům). Nejvíce prostoru je tu pak věnováno nejvýznamnější události této periody, československo-vatikánské krizi z období let 1925-1928, která byla ukončena uzavřením modu vivendi.

Edice přináší relativně nedávno zpřístupněné dokumenty z fondů Historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce. Předkládá kompletní soubor materiálů z jednání Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti týkající se Československa v letech 1929–1931. Jedná se o dobu, kdy byl v Praze apoštolským nunciem Pietro Ciriaci, jenž významně přispěl k obnovení narušených československo-vatikánských vztahů. Publikované texty přibližují okolnosti odstoupení pražského arcibiskupa Františka Kordače či složitá jednání o realizaci dohod stanovených smlouvou modus vivendi. Materiály, dokumentující postoj Svatého stolce k československým událostem přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, poskytují další zpřesňující pohled na diplomatické, politické i církevní dějiny. Dokumenty, publikované v originálním, převážně italském jazyce, jsou opatřeny rozsáhlou českou anotací a podrobným poznámkovým aparátem.