Iva Lelková Knihy

Publikace Koperník a české země přináší výbor ze studií a článků předního českého historika vědy Zdeňka Horského. Shrnuje výsledky autorova mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století. Soubor tématicky postupuje od vztahů filosofie a přírodních věd, přes kosmologii renesančního platonismu, dílo Mikuláše Koperníka a jeho recepci v českém prostředí, vědeckou kulturu české renesance až k vědě 17. století. Uzavírají ho pak Horského metodologické a zobecňující úvahy o vývoji věd a jejich historiografii. Soubor zahrnuje texty dříve již vydané i dosud nepublikované a širší čtenářské obci nedostupné. Představuje tak nový, monograficky uspořádaný celek studií, které jsou stále aktuální a mimořádně cenné nejen pro filosofii a dějiny vědy, ale i pro kulturní dějiny či historii idejí. Publikaci doprovází úvodní studie o díle, působení a odborném přínosu autora. Uspořádali a k vydání připravili Vojtěch Hladký, Tomáš Hermann a Iva Lelková.

Publikace se věnuje korespondenci barokního polyhistora a jezuity Athanasia Kirchera s korespondenty z českých zemí. Z četby dopisů vyvstává plastický obraz vzájemně propojené učenecké, aristokratické a církevní komunity, která hrála významnou roli nejen v rámci celé Kircherovy korespondence, ale i ve formulaci badatelských témat přírodní filosofie v českých zemích. Kircherovým dílem byl inspirován i vznik analogie pohybu mořských vod s pohybem krve v lidském těle Oceanus macro-microcosmicus (1664) od Philippa Jakoba Sachse von Löwenheim. Závěr knihy je věnován právě srovnání Sachsova a Kircherova díla a rozdílům v analogiích, tak jak je oba autoři představují. Skrze vrstevnatou strukturu knihy, kdy každá následující kapitola rozvíjí kapitolu předchozí, je možné nahlížet vývoj přírodní filosofie v českých zemích v polovině sedmnáctého století z několika úhlů.

Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon (1638). Zvláštní pozornost je přitom věnována myšlence mnohosti světů a nekonečnosti vesmíru v těchto dílech stejně jako odlišnému kulturnímu prostředí a životním zkušenostem obou autorů, které do značné míry ovlivnily jejich rozdílný názor na uspořádání vesmíru a místo člověka v něm. Kniha je tak sondou do počátků moderní vědy a šíření kopernikanismu v polovině sedmnáctého století.